Čínská univerzitní bublina praská

Jednadvacetiletá Siang Šu studuje na vysoké škole v čínském Čcheng-tu finanční management. Za pár týdnů ji čeká promoce a již od února hledá práci. Zatím marně. Pro list New York Times uvedla, že obdržela pouze pět odpovědí na stovku žádostí, které zatím poslala. „Nejsem si vůbec jistá, že práci skutečně najdu,“ postěžovala si americkému deníku a dodala, že rozhodně není sama – většina jejích spolužáků se potýkala s podobnými problémy.

Nezaměstnanost mladých Číňanů ve věku 16 až 24 let dosáhla na konci května 20,8 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 2018, kdy Čína začala tyto statistiky zveřejňovat. Mimochodem tehdy byla nezaměstnanost mladých zhruba poloviční, když v lednu 2018 jen lehce přesahovala jedenáct procent.

Nápor vysokoškoláků

Situace se má navíc nadále zhoršit – v červenci a srpnu na trh práce dorazí 11,58 milionu vysokoškoláků, mezi nimi i citovaná Siang Šu. „Čína se nachází v nejtěžší době pro zaměstnávání mladých lidí od spuštění reforem a otevření se světu v roce 1978,“ řekl listu Economic Observer Lu Feng, ředitel Čínského makroekonomického výzkumného střediska Pekingské univerzity. „A tyto problémy v krátkodobém horizontu nezmizí, ale zůstanou po nějakou dobu neřešitelné,“ dodal.

Oficiální místa se snaží tlumit obavy a nespokojenost mladých zájemců o práci. Například mluvčí Národního statistického úřadu Číny Fu Ling-chuej prohlásil, že „někteří lidé správně nechápou naše údaje“. A uvedl, že pouze 33 milionů z 96 milionů lidí ve věku 16 až 24 let je v současnosti zaměstnatelná, protože mnozí jsou studenti. A z těch 33 milionů asi pětina nemohla najít práci.

I tato oficiální čísla potvrzují mizérii, se kterou se mladí Číňané na trhu práce potýkají. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že pokud opravdu v následujících dvou měsících začne v říši středu hledat práci dalších více než jedenáct milionů vysokoškoláků, nezaměstnanost mladých Číňanů se ještě značně zvýší. A z uvedených údajů také vyplývá, že nápor vysokoškoláků na čínský pracovní trh jen tak nepoleví.

Úvahu potvrzuje i míněný Lu Feng. Ten se domnívá, že bude trvat nejméně dva až tři roky, než nezaměstnanost mladých lidí významně poklesne, protože vysoký počet absolventů vysokých škol jen zvyšuje tlak na zaměstnanost, který je již umocněn nevýrazným hospodářským oživením.

„Vysokoškolská bublina konečně praskla. Expanze vysokoškolského vzdělání na konci devadesátých let vytvořila tento obrovský příliv absolventů univerzit, ale existuje nesoulad mezi poptávkou a nabídkou vysoce kvalifikovaných pracovníků. A ekonomika to zatím nedohnala,“ dodává Jao Lu, profesor sociologie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Zároveň ve svých výzkumech odhaduje, že kromě téměř 21 procent nezaměstnaných vysokoškoláků přinejmenším další čtvrtina z nich trpí takzvanou podzaměstnaností.

Tento jev nastává, když se lidé spokojí s málo kvalifikovanou nebo málo placenou prací či někdy s prací na částečný úvazek, protože nejsou schopní najít práci na plný úvazek, která odpovídá jejich dovednostem. „Absolventi vysokých škol stále častěji zastávají pozice, které nejsou úměrné jejich vzdělání a kvalifikaci, aby se vyhnuli nezaměstnanosti. Nastupují tak na pracovní místa, která dříve zastávali hlavně lidé bez vysokoškolského vzdělání,“ řekl Jao Lu pro americkou kabelovou televizní stanici CNBC.

Řešení má vláda

Situaci komplikuje i slabý čínský hospodářský růst. „Letošní nevýrazné oživení ekonomiky má za následek nedostatek důvěry v poptávce po práci, zejména mezi malými a středními podniky, které dávají přednost navyšování přesčasů zaměstnanců před rychlým přidáváním nových pozic,“ vysvětluje zmíněný profesor Pekingské univerzity Lu Feng. Situaci na pracovním trhu zhoršuje i fakt, že o trvalou práci usiluje stále více osob, jež v průběhu koronavirové pandemie o zaměstnání přišly nebo zastávaly jen dočasné pozice.

Lu Feng dále pro list South China Morning Post poznamenal, že je nutné klást větší důraz na včasné a vhodné „proticyklické úpravy“ a zvýšit důvěru v soukromou sféru řešením jejich obav. „Jakákoli opatření, která pomohou zaměstnávání mládeže, jsou dobrá. Nicméně by vládní politika měla respektovat preference a přání mladých lidí,“ dodal s tím, že regulační zásahy v soukromém doučování, realitním a internetovém odvětví vážně ovlivnily situaci zaměstnanosti mladých lidí.

Zároveň Lu Feng tvrdí, že státní společnosti a veřejná sféry by měly pokračovat v rozšiřování náboru mladých lidí, což by pomohlo jako přechodné řešení. Na zajímavý problém upozornil hlavní čínský ekonom australské finanční skupiny Macquarie Group Larry Hu: „Firmy se zdráhají najímat kvůli slabé spotřebitelské poptávce, zatímco spotřebitelé se zdráhají utrácet kvůli slabému trhu práce. V důsledku toho je politika v této fázi jedinou změnou hry.“

Čínská vláda si je tohoto problému dobře vědoma. V dubnu proto Státní rada oznámila 15bodový plán, jehož cílem je lépe propojovat pracovní místa s mladými uchazeči. To zahrnuje podporu školení v oblasti dovedností a stáží, příslib jednorázového rozšíření náboru ve státních podnicích a také podporu podnikatelských ambicí absolventů vysokých škol a migrujících pracovníků.

Ani vládní plán však nebude stačit, aby zajistil ambiciózním vysokoškolákům dostatek pracovních míst. „V mnoha zemích, včetně Číny, obvykle existuje nesoulad mezi trhem práce a vysokoškolskými institucemi. Univerzity mají určitý přehled, jaká je situace na trhu práce a co zaměstnavatelé hledají, ale často je jejich chápání zastaralé, nebo dokonce zkreslené,“ řekl CNBC zmíněný profesor Kolumbijské univerzity Jao Lu.“

Zaostávající transformace

Existuje také nesoulad mezi měnícími se očekáváními mladých lidí, kteří jsou vzdělanější, a ekonomikou, která nedrží krok s jejich aspiracemi. „Vzhledem k rychlému nárůstu vzdělání jak u mužů, tak u žen se tito mladí lidé již nechtějí vrátit do zaměstnání v továrně,“ vysvětluje Jean Jeung, profesor sociologie na Národní singapurské univerzitě.

A tak i když míra nezaměstnanosti mladých lidí roste, čínské ministerstvo pro lidské zdroje a sociální zabezpečení odhaduje, že v roce 2025 může být neobsazeno téměř 30 milionů pracovních míst ve výrobě. „Plánem však bylo, aby se čínské hospodářství transformovalo z průmyslu náročného na pracovní sílu na silnou znalostní ekonomiku orientovanou na služby,“ dodává Jeung.

Tento přechod se však zdá v čínské státem řízené ekonomice polovičatý. Alespoň to tvrdí Šehzad Qazi, ředitel datové platformy China Beige Book. Dle něj je zásadní problémem, že čínské malé a střední firmy nemají přístup k úvěrům. „Dokud se to nestane, nebudeme mít služby v soukromé sféře, které dokážou absorbovat tyto mladé absolventy, jež chtějí pracovat v nových průmyslových odvětvích budoucnosti a pak mít možnost dosáhnout masivní ekonomické transformace. Všechno je to propojené,“ doplňuje Qazi.

Profesor Jao Lu upozorňuje ještě na jeden paradox: „Je ironické, že v dnešní době vysokoškolský titul pro většinu absolventů vysokých škol již nestačí k získání vysoce kvalifikované práce. Ale zároveň se jeho vlastnictví stává nezbytnějším, protože ho mají všichni ostatní.“

Nezaměstnanost mladých je celosvětový problém. Statistiky Mezinárodní organizace práce (ILO) ukazují, že celosvětově bylo ke konci loňského roku bez zaměstnání 23,5 procenta mladých (ILO do této kategorie zahrnuje osoby ve věku 15 až 29 let). Zatímco v nízkopříjmových zemích to bylo téměř 28 procent, v zemích s vysokými příjmy jen 10,4 procenta. V tomto ohledu se daří i Česku, které dlouhodobě vykazuje jednu z nejnižších nezaměstnaností mladých lidí do 25 let, dle údajů za duben 7,9 procenta. Lépe na tom bylo jen Německo a Slovinsko.