Čínský obchodní přebytek míří k bilionu. EU řeší příliv zboží

Čínské továrny mají pro svět stále více zboží. A svět je zatím ochoten ho kupovat. V září vzrostl čínský vývoz meziročně o 36,3 procenta v dolarovém vyjádření, oznámila ve středu celní správa. Tak rychle nerostl od února a překonal očekávání ekonomů. Také dovoz se zvýšil, a to o 31 procent. Za působivými čísly se však skrývá nerovnováha, která začíná být pro obchodní partnery Pekingu stále obtížněji přijatelná.

Zvlášť patrná je v obchodě s Evropou. Čínský vývoz do Evropské unie v září meziročně vzrostl o 25,3 procenta, zatímco dovoz evropského zboží do Číny se zvýšil jen o 0,7 procenta. Pro Brusel, který se právě snaží s Pekingem dohodnout na omezení některých dovozů, přicházejí čísla v nepříhodný okamžik. Evropa se totiž stává jedním z hlavních odbytišť čínského průmyslu právě ve chvíli, kdy se snaží chránit vlastní výrobce před rostoucí zahraniční konkurencí.

Rekord, který odhaluje slabiny

Čínský obchodní přebytek dosáhl za prvních devět měsíců roku 938 miliard dolarů. Jen v září činil 133,5 miliardy, zatímco ekonomové oslovení agenturou Bloomberg očekávali 117,8 miliardy. Podle odhadů agentury by tak přebytek mohl překročit hranici jednoho bilionu dolarů už v říjnu. Loni se to podařilo až v listopadu. Za celý rok 2025 Čína vykázala přebytek přibližně 1,2 bilionu dolarů.

Na první pohled jde o doklad pozoruhodné konkurenceschopnosti čínského průmyslu. Jenže vývozní úspěch je zároveň příznakem domácích problémů. Čínská spotřebitelská poptávka zůstává slabá, průmyslové kapacity jsou rozsáhlé a firmy mezi sebou vedou tvrdý cenový boj. Co se nepodaří prodat doma, musí najít kupce za hranicemi.

Pomáhá jim zahraniční poptávka po čínských technologiích a aplikacích umělé inteligence. Stejně důležitá je však změna obchodních tras. Americké celní bariéry nutí čínské společnosti hledat nové zákazníky. Podle Mezinárodního měnového fondu absorbovaly asijské ekonomiky přibližně polovinu takto přesměrovaného obchodu. Na Evropskou unii připadla necelá pětina.

Pro Peking představuje export způsob, jak udržet výrobu navzdory slabé domácí poptávce. Pro Evropu je tentýž mechanismus zdrojem rostoucího napětí. Čím více čínské podniky spoléhají na zahraniční trhy, tím silnější je tlak na evropské vlády, aby chránily domácí průmysl. Obchodní nerovnováha tak přestává být pouhou statistickou veličinou a stále výrazněji ovlivňuje vztahy mezi Bruselem a Pekingem.

Brusel hledá brzdu, Peking nabízí ústupky

Prvním testem bude automobilový průmysl. Brusel a Peking se minulý týden dohodly na omezení dovozu čínských hybridních vozů. Společné prohlášení zároveň naznačilo, že EU by mohla Číně vyjít vstříc v otázce ochranných cel na elektromobily. Zářijová obchodní čísla ovšem zachycují období před těmito rozhovory, a nevypovídají tedy o účinnosti případných omezení.

O jejich konkrétní podobě mají ve čtvrtek a pátek v Bruselu jednat prezidenti a premiéři členských zemí EU. Summit se bude zabývat také dalšími nástroji ochrany evropského hospodářství. Unie dlouhodobě požaduje, aby Peking omezil rostoucí obchodní nerovnováhu. Nejnovější statistiky ukazují, proč se tento požadavek stává naléhavějším.

Čína mezitím přistoupila k dílčímu ústupku. Od 1. dubna 2027 sníží vratku daně z přidané hodnoty při vývozu elektromobilů ze 13 na devět procent. U benzinových automobilů zůstane na 13 procentech. Opatření zvýší daňové zatížení exportérů elektromobilů a mělo by zmenšit jejich cenovou výhodu vůči evropským a dalším zahraničním konkurentům.

Tento krok ovšem neslouží pouze k uklidnění obchodních partnerů. Čínská vláda se zároveň snaží omezit cenovou válku na domácím automobilovém trhu a podpořit jeho konsolidaci. Právě kombinace nadměrných výrobních kapacit, slabé poptávky a ostré konkurence patří k důvodům, proč čínští výrobci stále agresivněji hledají odbyt v zahraničí.

Situaci navíc komplikuje zdražování energií. Eskalace bojů na Blízkém východě vyhnala v posledních týdnech ceny ropy nad 100 dolarů za barel. Podle středečních údajů vzrostly ceny čínských průmyslových výrobců v září meziročně o pět procent. Vyšší náklady mohou exportéry ještě více motivovat k prodeji na evropských trzích, kde dosahují vyšších marží.

Brusel tak stojí před otázkou, zda připravovaná obchodní opatření dokážou omezit příliv čínského zboží, aniž by zmařila dosavadní vyjednávání s Pekingem. O evropském postupu rozhodnou lídři členských států na nadcházejícím summitu. Čínská úprava daňových vratek začne platit až v příštím roce. Do té doby zůstane obchodní nerovnováha jedním z hlavních sporných bodů vztahů mezi Evropou a Čínou.