Čipová ofenziva

Nedostatek čipů ochromuje světový, a tedy i evropský průmysl už řadu měsíců. Proto se německý ministr průmyslu, energetiky a klimatu Robert Habeck rozhodl zajistit vyšší dostupnost této strategické komponenty a přilákat část její výroby do Německa. A to rozsáhlými dotacemi. Mělo by jít o 32 projektů za více než deset miliard eur.

Jak vysoká nakonec bude subvence německé vlády, zatím není jisté. Německo tyto projekty předložilo Evropské komisi (EK), což je první krok ke schválení jejich financování. „Globální problémy s dodávkami čipů ukazují, že Německo a Evropa nemohou ztrácet čas. Musíme společně pracovat na tom, abychom sami uspokojili své potřeby v oblasti mikroelektroniky a vrátili výrobu zpět do Německa a Evropy. Abychom toho dosáhli, bude třeba mnohamiliardová podpora,“ řekl listu Handelsblatt na konci prosince spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).

Kromě Německa je zapojeno dalších 19 členských zemí Evropské unie a kolem 90 firem – jak velkovýrobci v oblasti mikroelektroniky, tak menší společnosti, a dokonce startupy. Projekty se zaměřují na výrobu materiálů – od návrhu čipů a výrobu polovodičů až po jejich integraci do součástek a systémů.

Ty, které Evropská komise podpoří, se mají stát součástí Důležitých projektů společného evropského zájmu (IPCEI), pro něž platí velkorysá subvenční kritéria a členské země EU jim mohou poskytnout širokou podporu. Podmínky, které musejí splňovat, jsou následující: sledovat strategické cíle EU, být obzvlášť inovativní a účast společností z více členských zemí Unie.

Globální závody

Podpora formou IPCEI se již několik let těší oblibě – první projekt v oblasti mikro­elektroniky se uskutečnil v roce 2018. Evropská komise tehdy dala zelenou jedné miliardě eur pro továrny na výrobu čipů společností Bosch, Globalfoundries a Infineon. Investice firem činily 2,6 miliardy eur a velká část peněz skončila v Sasku, kde především v okolí Drážďan působí asociace Silicon Saxony s téměř 300 společnostmi.

Evropa se díky Německu konečně pustila do boje o podíl na výrobě čipů. Loni v září totiž ohlásila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová iniciativu European Chips Act, jež má posílit evropský čipový průmysl. Zatím však o ní nejsou známé žádné podrobnosti, na programu ji má EK až letos ve druhém čtvrtletí. Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton ale už několikrát prohlásil, že cílem je do deseti let zdvojnásobit evropský podíl na světové výrobě polo­vodičů – ze současných deseti alespoň na 20 procent.

Smělé plány oznámily i další světové ekonomické mocnosti. Americký prezident Joe Biden chce výrobu čipů a obecně polovodičů dotovat 52 miliardami dolarů, Čína do roku 2025 160 a Jižní Korea do roku 2030 dokonce až 450 miliardami dolarů. Zdá se tedy, že pokud chce Evropa přilákat více výrobců těchto mikroelektronických komponent, bude muset přidat.

Zatím totiž 87 procent jejich produkce zajišťují pouze tři země: Tchaj-wan, Jižní Korea a Čína. A je o co soutěžit, zatímco deset největších firem vyrábějících čipy na zakázku v roce 2019 utržilo 69 miliard dolarů, letos to bude dle odhadu tchajwanské společnosti TrendForce téměř 118 miliard. Například společnost Samsung chce do roku 2026 svou výrobu čipů oproti roku 2017 ztrojnásobit.