Korporace vykupují vlastní akcie za miliardy
Předpokládaný bilionový součet investic do zpětných odkupů irituje vládu ve Washingtonu. A chystá se daň.
Ty zprávy se v posledních měsících prudce množí a jsou jako přes kopírák. Ve vzorové větě „společnost XX oznámila, že vykoupí své akcie za YY milionů (eventuálně miliard)“ stačí měnit pouze názvy firem a číslovky. Bank of America – 25 miliard. Alphabet – 50 miliard. Microsoft – 60 miliard. A konečně i v tomto ohledu dominující Apple – 90 miliard dolarů. Ten seznam, byť ne s tak extrémními ciframi, je přitom o hodně delší. Zpátky se totiž nedrží ani menší firmy. Třeba stále startupově vnímaná společnost Spotify tímto směrem použila miliardu dolarů.
Podle analýzy investiční banky JP Morgan z poloviny roku jsou americké firmy letos dokonce na cestě pokořit bilionovou hranici takzvaných „buybacků“ (buyback je anglický termín pro zpětný odkup akcií). Od roku 2004 do výkupu vlastních akcií investovaly celkem 11 bilionů dolarů, a pokud letošní trend vydrží, mělo by se jednat o nejlepší výsledek v historii. Dosavadním vrcholem byly roky 2018 a 2019, kdy po Trumpově daňové reformě firmy stahovaly své akcie jako zběsilé. Nejistota způsobená pandemií koronaviru tohle nadšení chvilkově zbrzdila, po jejím opadnutí se „buybacková“ horečka už i za panování levicovějšího Joea Bidena rychle vrací nejen na předchozí úrovně. Hravě je překonává.
Analytici tuto skutečnost přičítají zlepšujícím se výhledům a rostoucímu optimismu finančních šéfů. „Situace je mnohem růžovější a firmám se soustavně zlepšuje cash flow,“ citovala v létě agentura Reuters Howarda Silverblatta, analytika S&P Dow Jones Indices, s tím, že i aktuální stovky možných scénářů budoucnosti jsou pro společnosti mnohem jednodušší než zimní a jarní tisícovky. Roland Kaloyan, vedoucí evropské akciové strategie francouzského bankovního domu Société Générale pro Financial Times přidal ještě jeden důvod: „Když zvýšíte dividendu, je pro společnost bolestivé ji snížit, takže pokud máte hotovost navíc, je snazší odkoupit část akcií. Když pak přijdou špatné zprávy nebo nová krize, můžete tento program zpětného odkupu vždy pozastavit.“
A tak firmy přesměrovaly své hotovostní rezervy do burzovních obchodů. Popularita zpětného výkupu akcií se přitom nelimituje na burzu v New Yorku. Bankéři v londýnské City si užívají „buyback bonanzu“, kdy zprostředkovávají výkupy pro Diageo, Unilever, BP nebo Standard Chartered. Na rekordních úrovních je letos objem „buybacků“ třeba i v dálné Indii. Podniky zkrátka nevědí, co s volnými penězi. Zadlužit se je tak levné, naopak cílů pro akvizice za rozumnou cenu jak pomyslného šafránu… Zájem o vršící se volnou hotovost stoupá. Takže se vykupují akcie.
Výhody, samé výhody
„Buybacky“ mají několik zásadních benefitů. Zaprvé tlačí nahoru ceny akcií, když těch je na trhu méně. Což ocení akcionáři, kteří „po uplynutí časového testu“ neplatí z růstu ceny tak vysoké daně jako z dividend. Zadruhé výkup výš tlačí EPS – výnos na akcii –, což je zase ukazatel, za jehož zvyšování bývá chválen management. Právě z těchto důvodů se zpětné odkupy staly v posledních letech tak populární. A běžné. Dokonce natolik, že když Microsoft v druhé polovině září oznámil onen výše zmíněný plán na obří šedesátimiliardový odkup, sami byznysoví komentátoři si všimli, že tato zpráva nevzbudila adekvátní reakci. Přitom objem i sama skutečnost, že se takto chová stále rostoucí technologická firma, je podle expertů velmi zajímavý.
V konzervativnějších sektorech zpětné výkupy akcií až tolik překvapivé nejsou. Jejich velkým fanouškem je třeba klasik akciových trhů Warren Buffett, jehož společnost Berkshire Hathaway jen v loňském roce snížila počet svých akcií více než o pět procent. A podle kalkulací analytiků Berkshire, potažmo Buffett, tím svým akcionářům (včetně dividend) zajistil zhodnocení o devět až deset procent. Stejně tak je tato byznysová strategie normálně přijímána i v bankovním sektoru.
U technologických firem, jež letošní žebříčky zpětných odkupů vedou, se oproti minulosti jedná o překvapivou změnu. Tento druh finančního inženýrství v Silicon Valley donedávna příliš populární nebyl. „Big Tech“ svou volnou hotovost spíše investoval do startupů, jež pokrývají nové trendy, aby mu náhodou neutekla ta všemi vzývaná „Next Big Thing“ (příští velká věc). V posledních letech se ovšem firmy jako Apple, Alphabet nebo Microsoft chovají mnohem konzervativněji než v minulosti a třeba za vlády Satyi Nadelly v čele Microsoftu (od roku 2014) se investice do „buybacků“ oproti minulosti zečtyřnásobily. Akciím to k radosti akcionářů pomáhá porážet trh, podle řady expertů se však tyto firmy především připravují o pomyslný benzin na budoucí jízdu.
Dvouprocentní daň na obzoru?
To, z čeho jsou nadšeni akcionáři, zároveň mnohem méně rozradostňuje politiky, především ty levicovější. Ti sdílejí obavy, že výše popsané krátkodobé uvažování, tlačící na momentální cenu akcií, firmám (a především ekonomice jako celku) neprospívá. Že ku prospěchu několika akcionářů jsou použity zdroje, které by mohly jít do investic a zajistit dlouhodobý růst. Takto – ještě jako viceprezident – argumentoval před šesti lety Joe Biden a s jeho reinstalací do Bílého domu se tato otázka, i ve světle rekordům se přibližujících „buybacků“, znovu dostala na přetřes.
Bidenovi demokraté zároveň už Senátem tlačí reformu korporátních daní, která by na investice do zpětných výkupů uvalila dvouprocentní „penalizaci“. Výnosy z takto nastavené daně by podle ekonomů jen do americké pokladny mohly přinést na 100 miliard dolarů během následujících deseti let. Řada dalších expertů nicméně naznačuje, že takto zkonstruovaná daň by „buybacky“ do jisté míry omezila a přiměla řadu firem hledat nové cesty, jak se (levněji) podělit se svými vlastníky.
Analytici, již oponují plánu Demokratické strany, naopak tvrdí, že finanční trhy za poslední rok značně zbytněly a stávající čísla musí růst, aby držela krok s „buybacky“ minulých let. Navíc varují, že by to pro tahouny americké ekonomiky mohla být vedle už naplánovaných změn korporátních daní další zátěž. „Firmy v důsledku daňových změn z příjmu právnických osob už v příštím roce zaplatí daně vyšší o 72 miliard dolarů a k tomu jim chcete přidat dalších 16 miliard za daňové odkupy?“ varuje pro CNBC senior analytik výzkumné agentury Strategas Research Partners Dan Clifton. S tím, že dosud schválené změny sníží zisky firem z indexu S&P 500 o čtyři procenta.
Zastánci argumentují tím, že americké firmy neustále lobbují za nejrůznější vládní podpory a pobídky a vedle toho svoje vlastní peníze rozdávají akcionářům. Jako poslední příklad – aktuální skrze současný globální nedostatek čipů – uvádí washingtonskou ofenzivu technologických korporací za subvenci ve výši 52 miliard na znovuvybudování domácího čipového sektoru. Přičemž jeden z největších odběratelů čipů Apple za svoje volné zdroje nakupuje právě své vlastní akcie…
Někteří lídři si tyto rozpory podle všeho začínají uvědomovat. V létě například nový šéf Intelu Pat Gelsinger v rozhovoru pro televizní pořad stanice NBC 60 Minutes prohlásil, že jednou z podmínek jeho nástupu do funkce byl souhlas představenstva s tím, že se nebude tolik zaměřovat na zpětný odkup. „Nikdy jsem neslyšel, že by to řekl nějaký úřadující generální ředitel,“ komentoval to William Lazonick, emeritní profesor University of Massachusetts a zakladatel think-tanku ACRN, jež právě „buybacky“ ostře kritizuje. Podle Lazonicka bude právě stát hlavní příčinou – ať již ve formě speciální daně na „buybacky“, nebo jen v prosté formě odstrašení –, proč letošní bilionová sezona zřejmě nebude mít do budoucna mnoho následovníků.
