Čisté teplo z jádra
České Budějovice vytápí teplo z Temelína, myšlenky na vybudování ekologického horkovodu z Dukovan oprášilo Brno. Nejdelší horkovod v Česku by měl začít fungovat v roce 2031.
Málokteré odvětví čelí v současné době tak zásadním výzvám jako energetika. Z jedné strany se o slovo hodně hlasitě hlásí plány politiků Evropské unie na odklon od fosilních paliv a snižování emisí, zároveň je nutné řešit otázku (ne)závislosti na zdrojích z Ruska. Do toho ještě z paměti nevymizely vzpomínky na nedávnou energetickou krizi a nárůst cen.
V Brně se rozhodli postavit se těmto výzvám čelem a rozhýbali projekt 42 kilometrů dlouhého horkovodu z jaderné elektrárny v Dukovanech. Nejekologičtější teplo by již za sedm let mělo ohřát zhruba čtvrt milionu obyvatel druhého největšího města v Česku, vytápět školy, polikliniky a další městské budovy. „Pomůže nám to snížit emisní zatížení až o 230 tisíc tun CO2 ročně,“ odhaduje brněnská primátorka Markéta Vaňková.
Čisté teplo z jaderné elektrárny má ještě jeden pozitivní efekt – umožní Brnu se výrazně odpoutat od vytápění plynem. Tedy palivem, jehož cena během energetické krize dramaticky vzrostla, navíc pocházelo z Ruska. „Horkovod významně sníží naši závislost na dodávkách plynu, zároveň snížíme emisní zatížení, obyvatelé pak nejvíc pocítí sníženou cenu tepla,“ soudí Vaňková.
Pionýři z Temelína
Na sklonku roku 2018 se odehrála v Českých Budějovicích velká sláva. Šest dnů před Vánocemi podepsal tehdejší budějovický primátor Jiří Svoboda, šéf Teplárny České Budějovice Václav Král a Martin Novák a Bohdan Zronek z představenstva společnosti ČEZ smlouvu o výstavbě horkovodu z jaderné elektrárny Temelín.
Z plánovaných dvou let výstavby se – i kvůli insolvenci generálního dodavatele – nakonec stalo téměř pět let, nicméně loni na podzim, 18. října, byl zahájen zkušební provoz temelínsko-budějovického horkovodu. Celou uplynulou zimu se pak domácnosti na Pražském předměstí a zejména na největších sídlištích Máj a Vltava ohřívaly ekologickým teplem z temelínské „jaderky“.
Celkově se nový zdroj podílí přibližně na 30 procentech spotřeby tepla v jihočeské metropoli, což v reálu znamená úsporu asi 80 tisíc tun uhlí, které by se kvůli teplu spálilo v kotelnách teplárny.
„Pro město to znamená další zdroj tepla a snížení závislosti na uhlí. Další zásadní plus je stabilizace ceny vytápění. Díky více zdrojům nebude mít případné skokové zdražení ceny uhlí takový dopad na cenu tepla. Pro Budějovice je to historický moment a dokončení letité strategické vize,“ pochvaluje si Martin Žahourek, člen představenstva městské společnosti Teplárna České Budějovice.
Nejlepší je uhlí, které se nespálí
O napojení Temelína na krajské město a využití tepla z tamní elektrárny se uvažovalo od začátků výstavby, jenže15 v 90. letech záměr upadl v zapomnění, zčásti i kvůli tomu, že z plánovaných čtyř bloků byly zprovozněny pouze dva. Po spuštění elektrárny se úřady a ČEZ jako majitel Temelína k jednáním vrátily a před více než deseti lety projekt získal kladné stanovisko EIA. Cena výstavby financovaná největší energetickou firmou v zemi dosáhla zhruba 2,5 miliardy korun.
Smlouva je zatím podepsána na dvacet let dodávek, použité technologie však garantují výrazně delší provoz horkovodu. „Jde o největší teplárenský, ale také o jeden z největších ekologických projektů posledních desetiletí. Pokud bychom chtěli teplo vyrobit z uhlí, museli bychom vypustit přes 80 tisíc tun oxidu uhličitého ročně. Dekarbonizační strategii bereme jako prioritu a toto je jeden z důkazů,“ říká Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.
Budějovičtí si pochvalují nejen dlouhodobě stabilní cenu tepla, ale i omezení emisí. „Nejlepší fosilní paliva jsou ta, která nespálíme. Nejlepší emise jsou ty, které ušetříme. Naše dlouhodobá strategie je zaměřena na stabilitu cen, zvýšení komfortu dodávek a zkvalitnění podmínek pro život v našem městě,“ dodává předseda představenstva budějovické teplárny Václav Král.
Reinkarnace dukovanské myšlenky
Pozitivní příběh z Českých Budějovic a stoupající riziko závislosti na (pře- vážně ruském) plynu vrátily myšlenku na vybudování horkovodu z nedaleké jaderné elektrárny do dalšího města, do Brna. Projekt horkovodu Dukovany–Brno není žádnou novinkou, počítalo se s ním již v 80. letech minulého století, kdy se první jaderná elektrárna v zemi stavěla. Tehdy se dokonce realizovaly přípravné práce, z té doby pochází několikakilometrový tunel v brněnské čtvrti Bystrc, jenže od projektu se po změně režimu ustoupilo i kvůli finanční náročnosti v době překotných politických a ekonomických změn.
Myšlenku na využití tepla z dukovanského zdroje oprášili v Brně v době začínající energetické krize. Teplo v centrálních rozvodech totiž z více než 80 procent pochází z plynu, jehož cena po začátku ruské agrese na Ukrajině vystřelila skutečně dramaticky. Vedle ekonomických důvodů si v jihomoravské metropoli uvědomili riziko závislosti na jednom, navíc nestabilním palivu.
„Snažíme se o diverzifikaci zdrojů, proto jsme rozhodli o výstavbě kapacitní kotelny na dřevěnou štěpku, ale stále to není dostatečné. Důležitý parametr je i spolehlivost zdrojů a v neposlední řadě i ekologická stránka. Je to bezemisní, spolehlivý a bezpečný zdroj tepla,“ vysvětluje brněnská primátorka Vaňková.
Připojení i pro obce na trase
Důležité je, že s trasou potrubí po celou dobu počítal krajský plán rozvoje, respektive územní plány dotčených obcí.
Zároveň je horkovod z velké části naplánován mimo katastry obcí, měst a zastavěných území, takže by nemělo docházet ke konfliktním situacím a blokování projektu či samotné výstavby. Konkrétně trasa horkovodu protne čtrnáct obcí v Jihomoravském kraji a na Vysočině. V rámci Brna potom bude horkovod rozdělen na dvě páteřní obchvatné větve, z nichž jedna bude směřovat na městskou část Bohunice a druhá na městskou část Bystrc. Součástí projektu je i více než kilometr dlouhý tunel pod kopcem Bučín u obce Tetčice.
Podle Petra Fajmona, generálního ředitele společnosti Teplárny Brno, hlavního investora projektu, je projekt pozitivně vnímán i proto, že samy obce se budou moct na horkovod napojit. „Horkovod povede hluboko v podzemí a mimo zastavěné části obcí. Se všemi starosty a starostkami komunikujeme, projektu vyjádřili podporu. Většina z nich dokonce plánuje, že se na horkovod připojí, což je skvělé, od samého začátku jsme to tak plánovali,“ doplňuje Fajmon.
Investované miliardy, levnější teplo
Zatímco potrubí mezi Temelínem a Českými Budějovicemi měří 26 kilo- metrů, horkovod z Dukovan do Brna bude dlouhý přes 42 kilometrů. Zhruba dalších 30 kilometrů potrubí bude potřeba na katastru samotného města. S tím souvisí i plánovaná cena projektu, jež se v současnosti kalkuluje na 19 miliard korun. „Z toho zhruba dvě miliardy připadají na ČEZ, což jsou náklady spojené s přípravou v jejich areálu a vyvedení tepla ven před Dukovany. Dál to investičně přebíráme my, přesněji Teplárny Brno,“ vysvětluje primátorka Vaňková. Podle propočtů by část projektu měla pokrýt dotace z Modernizačního fondu na ekologizaci, úvěr od EIB a vlastní zdroje brněnských tepláren. Vzhledem k tomu, že horkovod bude využívat teplo vyrobené z kogenerační výroby vzniklé v jaderné elektrárně, je poměrně velká šance, že skutečně získá podporu od unijních úřadů. „Projekt zapadá do kontextu diskusí o přeměně energetické koncepce Evropské unie, která se opět obrací směrem k jaderné energetice. Plánovaný horkovod proto bude posuzován v širších souvislostech než jen jako lokální energetický projekt,“ míní analytik legislativy EU v Centru pro studium demokracie a kultury Ondřej Krutílek, který byl v nedávných volbách zvolen novým poslancem Evropského parlamentu.
Šéf tepláren Fajmon zároveň připomíná, že celý projekt je kalkulován tak, aby se cena tepla pro koncového spotřebitele stabilizovala a v ideální variantě naopak snížila. „Pokud by byl horkovod postavený již letos a přepnuli bychom na nový zdroj vytápění z Dukovan, mohli bychom snížit cenu tepla zhruba o dvacet procent. A to i po odečtu předpokládaných výdajů,“ tvrdí Fajmon. Vaňková také odhadla, že oproti současné ceně, kterou Brňané platí městské společnosti v současnosti (1 220 korun za gigajoul – pozn. red.), by cena pro koncové uživatele měla klesnout až o pětinu.
Sedm let k teplu
Brněnská primátorka přiznává, že klíčovým momentem bude jednání o výši dotace. „Bez tohoto zdroje financování bychom nebyli schopni takový projekt realizovat jen z vlastních zdrojů. Ale samozřejmě počítáme s tím, že se do toho pustíme. Už jen proto, že pro projekt máme plnou podporu vlády, která to deklarovala jako strategický projekt,“ říká Vaňková.
Podle Fajmona chtějí Teplárny Brno odstartovat stavební práce v roce 2027, dokončení projektu plánují o čtyři roky později. Podpis několika smluv mezi ČEZ, Brnem a Teplárnami Brno umožňuje zahájení příprav na výběr zpracovatele projektové dokumentace stavby napaječe, obchvatu a úprav soustavy zásobování teplenou energií. „Aktuálně pak probíhá kompletování dokumentace pro povolení a výběrová řízení. Projekt pokračuje výrazně kupředu,“ dodává šéf tepláren.
V zimě 140 stupňů, v létě 90
Temelínský horkovod vytápí České Budějovice od loňského podzimu, výstavba trvala pět let. K ohřevu vody, která proudí potrubím, se používá nepatrná část páry generované v jaderné elektrárně prostřednictvím tepelných výměníků. Systém ohřevu je samostatný, není propojen se samotnou funkcí, tedy výrobou elektřiny. Horkovod je vytvořen ze dvou 26 kilometrů dlouhých izolovaných potrubí. Trubka z Temelína má vnější průměr 80 centimetrů, vnitřní průměr je zhruba 50centimetrový. Trasa z Budějovic zpět do Temelína, kterým proudí ochlazená voda, je o deset centimetrů užší.
Obě potrubí jsou uložena přinejmenším 1,3 metru pod zemí, z velké části vedou podél silnice mezi Týnem nad Vltavou a krajským městem.
Výškový rozdíl je zhruba 120 metrů, součástí trasy jsou proto i dvě přečerpávací stanice, 14 čerpadel a tři potrubní mosty. Horkovodem proudí voda o rozdílných teplotách – v zimě dosahuje až 140 stupňů, v létě stačí teplota kolem 90 stupňů. Po ochlazení v síti teplárny se do Temelína vrací voda o teplotě kolem 70 stupňů. Díky použití izolací dochází po cestě k tepelným ztrátám maximálně tři procenta (v zimním období).
Zatímco horkovod do Budějovic má za sebou prvních pár měsíců provozu, ekologické teplo z Temelína již více než 20 let vytápí nedaleký Týn nad Vltavou. Osmitisícové město ročně spotřebuje 150 až 200 tisíc gigajoulů tepla, díky čemuž mohly být zrušeny tři velké uhelné kotelny a 22 výtopen.
Úspora hnědého uhlí čítá až 20 tisíc tun ročně, takže se do ovzduší nevypustí zhruba 15 tisíc tun CO2 ročně. V Českých Budějovicích, kde temelínské teplo ohřívá zhruba třetinu domácností připojených na centrální rozvody, ročně ušetří dokonce 80 tisíc tun uhlí, objem emisí ve městě by tak měl klesnout zhruba o 80 tisíc tun oxidu uhličitého, tedy asi o třetinu.
