D35 stále čeká na vítěze. U miliardových nabídek veřejnost nezná klíčovou sazbu

U největšího dálničního PPP projektu v české historii není opatrnost překvapivá. Stát totiž neporovnává tři běžné cenovky, ale finanční modely rozložené do několika desetiletí. O to nápadnější je jiný nepoměr: hodnoty nabídek známe s přesností na korunu, veřejně ale není uvedena diskontní sazba, kurzový základ ani datum, podle nichž se budoucí platby přepočítaly na dnešní hodnotu.

Ministerstvo musí před podpisem smlouvy ověřit, že jsou nabídky vzájemně srovnatelné, jejich finanční předpoklady realistické a rizika skutečně přenesena na soukromého partnera. U závazku na několik desetiletí je důkladné posouzení důležitější než rychlé oznámení vítěze.

Kolik má dnes hodnotu miliarda zaplacená za dvacet let?

Princip lze vysvětlit docela jednoduše. Miliarda korun, kterou stát zaplatí letos, nemá stejnou ekonomickou hodnotu jako miliarda, kterou zaplatí za dvacet let. Aby bylo možné desítky budoucích plateb převést na jedno číslo a jednotlivé nabídky porovnat, musí se určit, jakou hodnotu mají budoucí peníze dnes.

K tomu se používá takzvaná diskontní sazba. Název zní technicky, její význam je ale zásadní. Čím vyšší sazba se při přepočtu použije, tím nižší dnešní hodnotu mají platby, které stát odešle až za mnoho let. U smlouvy na několik desetiletí může proto i relativně malá změna tohoto předpokladu pohnout výsledkem o miliardy korun.

A právě zde vzniká zvláštní nepoměr. Výsledek známe téměř na korunu. Neznáme ale jedno ze základních čísel, podle kterých byl vypočítán. Ve veřejně dostupných informacích k finálním nabídkám není uvedena diskontní sazba, podle níž byly budoucí platby převedeny na dnešní hodnotu. Stejně tak není zřejmé, jaký kurzový referenční bod byl pro finanční srovnání použit a ke kterému základnímu datu se výpočet vztahuje. Právě z těchto předpokladů přitom vzniká zveřejněné pořadí nabídek.

Nejde o bankovní tajemství

To neznamená, že by ministerstvo mělo zveřejnit kompletní finanční modely jednotlivých uchazečů. Ty mohou obsahovat obchodně citlivé informace, podmínky bank nebo interní kalkulace konsorcií. Diskontní sazba, společný kurzový základ a datum, ke kterému jsou nabídky porovnávány, jsou ale něco jiného. Jsou to parametry, které pomáhají určit, co vlastně výsledná čísla znamenají. Měla by proto existovat jednoduchá odpověď, podle jakých společných předpokladů byly nabídky porovnány.

Nejde přitom o akademickou debatu o finanční matematice. Pokud by byl rozdíl mezi prvními dvěma nabídkami několik desítek procent, přesnost některých předpokladů by pro veřejnou debatu možná nebyla tak zajímavá. Dnes je ale rozdíl necelých sedm procent. To už je velikost, u které má smysl vědět, jak robustní samotný přepočet je.

D4 ukázala stejný problém jiným způsobem

Česká republika už přitom zkušenost s tím, jak významné mohou být předpoklady finančního hodnocení PPP, má. Nejvyšší kontrolní úřad se při kontrole projektu D4 zabýval právě tím, z jakých podkladů stát při posuzování ekonomické výhodnosti PPP vycházel. Upozornil mimo jiné na nedostatečné informace o nákladech na provoz, obnovu a údržbu českých dálnic, které mohly ovlivnit posouzení, zda byla zvolená forma realizace skutečně výhodnější.

Neznamená to, že D4 byla špatně vypočítána nebo že se stejný problém opakuje u D35. Důležitější je institucionální zkušenost: u projektu na několik desetiletí může výsledné číslo působit přesněji než podklady a předpoklady, ze kterých vzniklo.

U D35 má stát možnost tento problém vyřešit poměrně jednoduše. Nemusí zveřejnit tisíce stran dokumentace. Stačí ukázat několik základních parametrů, podle kterých byly tři konečné nabídky převedeny na čísla, která dnes vidí veřejnost.

Před rozhodnutím je třeba ověřit srovnatelnost nabídek

To je praktický úkol pro ministerstvo, nikoli spor o finanční teorii. Hodnoticí komise má k dispozici kompletní nabídky a může ověřit, zda všechny pracují se srovnatelnými časovými a kurzovými předpoklady a zda nejnižší cena nevychází z výrazně optimističtějšího ocenění budoucích nákladů či rizik.

Vláda a následně Poslanecká sněmovna budou schvalovat smlouvu, která zaváže stát na několik desetiletí. Ministerstvo by proto mělo předložit nejen pořadí uchazečů, ale také stručné a srozumitelné vysvětlení, proč je vybraná nabídka finančně realistická, srovnatelná s ostatními a dostatečně chrání veřejné rozpočty. Právě takový postup může obhájit i to, že vyhodnocení trvá déle.