Donald Trump zvedá kolem Ameriky ochranářskou zeď

Od Ronalda Reagana přes Billa Clintona až po George W. Bushe využívali prezidenti růžovou zahradu Bílého domu pro oslavy významných počinů během amerického úsilí o liberalizaci globální ekonomiky. Donald Trump si však minulou středu 2. dubna toto místo vybral k oznámení nových vysokých cel na veškerý dovoz s dodatečnými sankcemi pro mnohé z nejvýznamnějších obchodních partnerů Ameriky. Postavil tak kolem největší světové ekonomiky protekcionistickou zeď, která ohlašuje zásadní změnu mezinárodní hospodářské politiky USA.

„Je to vyhlášení naší ekonomické nezávislosti,“ řekl prezident Trump, když v ruce držel tabuli se seznamem hlavních zemí, na něž budou cla uvalena. „Po léta byli tvrdě pracující američtí občané nuceni stát stranou, zatímco ostatní země bohatly a získávaly moc, z velké části na náš úkor, ale teď je řada na nás, abychom prosperovali,“ hřímal. Vzhledem k tomu, že Bílý dům zřejmě směřuje k dosažení určité formy nové autarkie, soběstačnosti, se nabízí otázka, zda Trump dokáže agresivní obchodní politiku držet dlouhodobě, nebo ji nakonec pod tíhou ekonomického, tržního, politického či právního tlaku změní. Futures indexu S&P 500 se záhy po projevu propadly o tři procenta.

Dramaticky zvýšené sázky

Skepse týkající se globálního obchodování se v USA hromadí již deset let a sám Trump během svého prvního funkčního období zavedl cla na čínské zboží v hodnotě stovek miliard – ostatně ani Joe Biden je nezrušil –, jenže nyní prezident zacílil na mnohem více terčů než na Peking. Trump volí větší ekonomickou odluku od mnohem širšího okruhu zemí, včetně Japonska, Jižní Koreje a Evropské unie, čímž dramaticky zvyšuje sázky – a možné hospodářské škody.

„Pokud uvalíte cla na jednu zemi, třeba na Čínu, máte aspoň další trhy. Pokud je uvalíte na všechny, zbývá vám už jen vlastní trh,“ varoval Richard Fontaine, prezident washingtonského think-tanku Center for a New American Security. „V minulosti se o to země pokoušely a obvykle si nakonec přivodily nižší hospodářský růst, nižší zaměstnanost, vyšší ceny a nižší kvalitu. Doufám, že (Trump) něco z toho odvolá, protože to je podle mě kombinace neproduktivní hospodářské politiky s neproduktivní zahraniční politikou,“ doplnil Fontaine.

Prezident během volební kampaně v roce 2024 – stejně jako v roce 2016 – sice prosazoval tvrdou obchodní politiku, ale jeho odhodlání učinit z vysokých cel hlavní ekonomickou prioritu v prvních měsících jeho druhého funkčního období je zarážející. Představitelé Bílého domu zdůrazňovali, že prosazují strukturální změny globální ekonomiky s cílem napravit problémy, jež bude těžké překonat – od vysokých cel přes měnovou a daňovou politiku, krádeže duševního vlastnictví až po zdravotní a pracovní standardy. „Dnes žijeme v jedné éře a zítra se probudíme do jiné. Nikdo nic podobného nedělal,“ řekl ve středu odpoledne novinářům jeden z představitelů Bílého domu.

V záplavě stížností Washingtonu na světový pořádek zvadly naděje, že prezidenta bude možné uklidnit nějakou rychlou dohodou a několika „kosmetickými“ politickými změnami – což je pro investory, velké podniky a zahraniční úředníky ten nejpříznivější scénář. „Měli bychom se vzdát představy, že cla budou použita pouze jako nástroj k vyjednání krátkodobých dohod a k zajištění vítězství,“ řekl hlavní konzultant Myron Brilliant z washingtonské poradenské společnosti DGA-Albright Stonebridge Group. „Může to být součást strategie, ale není to její ústřední prvek. Myslím si, že základním posláním, k němuž se prezident (Trump) se svým týmem uchyluje, je jejich představa ‚narovnání podmínek‘ a získání nějakých výhod,“ dodal Brilliant.

Je také patrné, že Trumpa méně než v minulosti znepokojují otřesy na trhu a potenciální ekonomické dopady, což může znamenat, že cla bude držet déle. Prezidentův poradce pro obchod a zastánce tvrdé linie Peter Navarro, ale i další představitelé administrativy zdůrazňují, že je třeba zajistit, aby odvody přinesly dlouhodobý příjem až 600 miliard dolarů (13,5 bilionu korun) ročně, z čehož by se mohly financovat další ekonomické plány, například snížení daní. To však neznamená, že tolerance administrativy ke clům bude neomezená, zejména pokud obchodní partneři zareagují hrozbou či zavedením odvetných opatření – jak již někteří učinili –, jež zesílí ekonomické dopady.

Možné snížení, ale i zvýšení cel

V souvislosti se středečním projevem lze očekávat, že se mezi vedoucími představiteli podniků, lobbisty, zahraničními lídry a diplomaty strhne boj o výjimky a úlevy, což povede k důkladným a napjatým jednáním s potenciálně nerovným výsledkem. Prozatím však jeden z představitelů Bílého domu uvedl, že se kabinet soustředí hlavně na „zavedení celního režimu“. Základní clo na veškerý dovoz ve výši deseti procent, s nímž Trump poprvé přišel v kampani v srpnu 2023, vstoupí v platnost 5. dubna. Dodatečná, takzvaně reciproční cla budou zavedena 9. dubna. Trumpova administrativa již uvedla, že cla půjde snížit v případě, že obchodní partneři podniknou „významné kroky“ ke změně své politiky, ale že se také mohou naopak zvýšit, pokud podniknou odvetná opatření. „Moje rada pro všechny země nyní zní, neoplácejte stejnou mincí, sedněte si, přijměte to, uvidíme, jak se to všechno vyvine,“ prohlásil americký ministr financí Scott Bessent v televizi Fox News. „Pokud podniknete odvetná opatření, dojde k eskalaci. Pokud odvetná opatření nepodniknete, je to nejhorší za námi,“ doplnil šéf resortu.

Prosazení cel by však mohlo zkomplikovat soudní zpochybnění Trumpových mimořádných pravomocí k uvalení cel. „Nevíme, jak soudy zareagují, ale jsem přesvědčen, že to bude zpochybněno,“ namítl bývalý Trumpův obchodní zmocněnec Everett Eissenstat, jenž nyní působí v advokátní kanceláři Squire Patton Boggs. Jako hlavní faktor, díky němuž si Trump a jeho tým může novou obchodní politiku ještě rozmyslet, se možná ukáže politická matematika. K přehodnocení opatření může vést propad prezidentova ratingu nebo obavy na Kapitolu, že by se republikánská většina v obou komorách Kongresu mohla v polovině voleb roku 2026 ocitnout v ohrožení.

„Pokud členové Kongresu začnou pociťovat dopady hněvu svých voličů stěžujících si na vyšší ceny, může to v jisté míře ovlivnit i prezidenta, který má před sebou stále ještě rozsáhlou růstovou agendu, s níž chce pohnout. Na narušení trhu si podle mě nebudou stěžovat spojenci nebo někdo jiný,“ řekl poradce Brilliant ze společnosti DGA-Albright Stonebridge Group. Zatím se však lidé ve Washingtonu stejně jako v zasedacích místnostech firem a hlavních městech světa snaží dopady Trumpovy zdi kolem ekonomiky USA strávit a jsou plni obav. Edward Alden, vedoucí pracovník Council on Foreign Relations, říká: „Nemáme tušení, co takováto široce rozkročená cla rozpoutají. V moderní éře obchodní integrace svět nic takového nezažil.“

James Politi, Aime Williamsová, Steff Chávezová, FT

PŘEKLAD: Vladan Šír

© The Financial Times Limited, 3rd April 2025. All Rights Reserved. Not to be redistributed, copied, or modified in any way. Euro Weekly is solely responsible for providing this translation, and The Financial Times Limited does not accept any liability for its accuracy or quality.