EU znovu couvá před globální obchodní dohodou
Evropská unie posunula podpis obchodní dohody s jihoamerickým Mercosurem na leden. Odklad, který prosadily především Francie a Itálie, ukazuje, jak těsně jsou strategické obchodní projekty svázány s domácí politikou. Pro Latinskou Ameriku jde o další zkoušku trpělivosti, pro Brusel o test vlastní důvěryhodnosti.
Evropští lídři se na bruselském summitu shodli, že se podpis dohody o volném obchodu s Mercosurem přesune až na leden. Původní plán počítal s formálním uzavřením ještě před koncem roku, a to i za účasti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen v Brazílii. Tento scénář však zablokovaly politické výhrady Paříže a Říma.
Politická brzda v Paříži a Římě
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloni dali najevo, že potřebují čas. V případě Itálie šlo o otevřený argument domácí politiky. Meloni podle unijních diplomatů upozornila, že bez několikatýdenního odkladu není schopna dohodu obhájit před veřejností a parlamentem. Protože Itálie je nezbytná pro dosažení kvalifikované většiny v Radě EU, ostatní státy musely ustoupit.
Německý kancléř Friedrich Merz, který spolu se španělským premiérem Pedrem Sánchezem tlačil na rychlé rozhodnutí, se tak ocitl v menšině. Pro Berlín je dohoda klíčová především z pohledu exportu a dlouhodobé průmyslové konkurenceschopnosti.
Mercosur mezi Evropou, Čínou a USA
Na druhé straně stolu stojí Brazílie v čele s prezidentem Luizem Inaciem Lulou da Silvou. Ten původně trval na rychlém podpisu, po telefonátu s Meloni však připustil odklad. Nyní musí přesvědčit zbývající partnery v Mercosuru, tedy Argentinu, Uruguay a Paraguay, aby s dalším posunem souhlasili.
Pro Jižní Ameriku má dohoda s EU výrazný geopolitický rozměr. Evropská unie je po Číně druhým největším obchodním partnerem Mercosuru, před Spojenými státy. Uzavření dohody by Brazílii i celému regionu posílilo vyjednávací pozici vůči Washingtonu i Pekingu. O to citlivěji je vnímána evropská nerozhodnost.
Netrpělivost a vnitřní rozpory v Latinské Americe
V Argentině, kde vládne libertariánský prezident Javier Milei, není dohoda s EU politickou prioritou. Buenos Aires ji dosud neblokovalo hlavně proto, že argentinské firmy jsou silně navázány na brazilský trh. Situaci však komplikuje nabídka Spojených států na vlastní obchodní dohodu s Argentinou, která může regionální rovnováhu změnit.
Další nejistotu přináší Paraguay, jež od 20. prosince přebírá předsednictví Mercosuru. Konzervativní vláda prezidenta Santiaga Peñi se už dříve stavěla k rychlému uzavření dohody zdrženlivě. Odklad navíc nahrává průmyslovým lobby v Brazílii i Argentině, které se obávají konkurence evropských výrobců.
Ochrana evropských zemědělců jako pojistka
Brusel se mezitím snaží odstranit jednu z hlavních překážek. Pod vedením dánského předsednictví Rady EU se členské státy spolu s Evropským parlamentem dohodly na dodatečných ochranných klauzulích pro evropské zemědělce. Ty umožňují dočasně pozastavit celní výhody v případě prudkého nárůstu dovozů nebo výrazného propadu cen.
Zvýšený dohled se má týkat zejména hovězího masa, drůbeže, cukru, etanolu či citrusů. Každého půl roku má vznikat hodnotící zpráva o dopadech dovozů z Mercosuru. Podle předsedy obchodního výboru Evropského parlamentu Bernda Langeho se tím dohoda posunula do závěrečné fáze.
Odklad podpisu na leden tak sice formálně prodlužuje proces, který trvá už čtvrt století, zároveň ale zvyšuje tlak na obě strany. Evropská unie nyní musí ukázat, zda dokáže sladit vnitřní politické obavy se strategickými zájmy. Mercosur mezitím zvažuje, jak dlouho je ještě ochoten čekat, než se pozornost regionu definitivně přesune jinam.
