Evropa sází na zelenou ocel. Teď hledá zákazníky

Zatímco Thyssenkrupp Steel, Salzgitter a další výrobci investují miliardy eur do zařízení pro přímou redukci, která mají při výrobě oceli nahradit uhlí vodíkem, Brusel se nově soustředí také na druhou stranu trhu: kdo bude dražší nízkoemisní ocel kupovat a za jakých podmínek. Bez odpovědi na tuto otázku zůstává návratnost přestavby evropských hutí nejistá.

Odpovědí má být soubor obchodních a regulačních nástrojů. Patří k nim přísnější omezení dovozu, uhlíkové vyrovnání na hranicích CBAM a připravovaná pravidla pro veřejné zakázky i automobilový průmysl. „Nové je, že EU poprvé cíleně vytváří impulzy pro poptávku,“ říká partnerka poradenské společnosti BCG Nicole Voigtová. Dosud se evropská politika podle ní soustředila především na financování přeměny samotné výroby. BCG proto analyzovala, jak se jednotlivé nástroje doplňují a kde zůstává jejich účinek omezený.

Automobilky mohou vytvořit největší trh

Nejrychleji se projeví obchodní opatření zavedená na začátku července. Ta dále omezují bezcelní dovoz vybraných ocelářských výrobků do EU. Reagují na vývoj, který evropské producenty dlouhodobě zatěžuje: spotřeba oceli v Evropě klesla, podíl dovozu však dál rostl. Nová pravidla mají tento trend brzdit, snížit tlak zahraniční konkurence a vrátit domácím výrobcům větší část trhu.

Samotná ochrana před dovozem ale neřeší hlavní ekonomický problém transformace. Zelená ocel je výrazně dražší než materiál z konvenčních vysokých pecí. Bez odběratelů ochotných zaplatit příplatek se miliardové investice evropských hutí nevrátí. Ochrana trhu může zlepšit prodejní podmínky, sama však nevytvoří dostatečnou ochotu platit za nižší emise.

Tuto mezeru má částečně zaplnit připravovaný Industrial Accelerator Act (IAA). Evropská komise chce při veřejných zakázkách a státem podporovaných projektech zvýhodnit klimaticky šetrně vyráběné základní materiály. Příjemci podpory při výstavbě infrastruktury, průmyslových závodů nebo budov by museli použít stanovený podíl nízkoemisních materiálů. Pravidlo by se tak netýkalo jen státu jako přímého kupce, ale také soukromých projektů závislých na veřejných penězích.

Podle výpočtů BCG by tento mechanismus mohl od roku 2029 vytvořit dodatečnou poptávku přibližně devět milionů tun nízkoemisní oceli ročně. Nešlo by jen o přímé veřejné nákupy, ale také o dotační programy pro soukromé investice.

Ještě větší vliv mohou mít pravidla pro automobilky. Brusel jim chce uložit přísnější klimatické cíle a při jejich nesplnění hrozí sankce. Výrobcům vozidel by se proto mohlo ekonomicky vyplatit používat více oceli s nižší uhlíkovou stopou. Podle BCG může být pro automobilky racionální přijmout dodatečné náklady v řádu několika set eur za tunu, pokud se tím vyhnou vyšším pokutám. Regulace by tak poprvé posunula cenové motivace ve prospěch zelené oceli a vytvořila zákazníky ochotné její příplatek skutečně nést.

Spor o ochranu trhu a náklady transformace

Německé ocelářské sdružení Wirtschaftsvereinigung Stahl považuje souhru jednotlivých nástrojů za klíčovou pro přeměnu odvětví. Červencová ochranná opatření podle něj snižují tlak dovozu a zlepšují konkurenční podmínky evropských výrobců. IAA by zároveň mohl vytvořit vedoucí trh pro nízkoemisní ocel, tedy dostatečně velkou a předvídatelnou poptávku, o niž se mohou opřít nové investice.

Sdružení však požaduje, aby pravidla závazně upřednostňovala produkci „Made in EU“. Jinak by nově vytvořená poptávka mohla prospět především producentům mimo Evropu. U CBAM, tedy mechanismu, který má při dovozu zohledňovat emise CO₂, svaz požaduje další úpravy, například kompenzaci při vývozu a lepší ochranu před obcházením pravidel. Spor tak není jen o množství podpory, ale také o to, komu nově vytvořený trh připadne.

Ani uvnitř ocelářského průmyslu nepanuje shoda. Část firem chce zpomalit postupné rušení bezplatných emisních povolenek v evropském systému obchodování s emisemi. Jiné podniky zdůrazňují potřebu plánovací jistoty: kdo investuje miliardy do nových technologií, potřebuje stabilní rámec, nikoli další otevření již přijatých rozhodnutí.

Thyssenkrupp Steel označuje červencová obchodní opatření za důkaz „důslednosti a akceschopnosti evropské politiky“. K rovným podmínkám na trhu je však podle firmy stále daleko. „CBAM, který vstoupil v platnost na začátku roku, není podle nás v současné podobě funkční,“ uvedl mluvčí společnosti. Evropský systém emisního obchodování by se podle firmy měl současně reformovat tak, aby podniky během transformace méně zatěžoval.

Thyssenkrupp navrhuje zmrazit náklady na dnešní úrovni, dokud nebudou vytvořeny podmínky pro další investiční kroky. Za praktický začátek zelených vedoucích trhů považuje započítávání oceli se sníženými emisemi do flotilových limitů evropských výrobců osobních aut. Takové pravidlo by propojilo klimatické povinnosti automobilek přímo s odbytem evropských hutí.

Rozhodne načasování a definice

Účinek bruselského balíku bude záviset také na tom, zda jednotlivé nástroje začnou fungovat ve správný okamžik. Obchodní opatření už platí, IAA však může poptávku ovlivnit nejdříve za několik let. Dodatečné pobídky pro automobilový průmysl mají být podle dosavadních plánů významné až v příštím desetiletí. BCG proto doporučuje dřívější start, aby se nová poptávka časově přiblížila investicím, které hutě uskutečňují nyní. Jinak mohou výrobci nést vysoké náklady dříve, než vznikne dostatečný odbyt.

Několik rozhodujících pravidel navíc stále prochází legislativním procesem. Nejasná zůstává především definice zelené oceli. Uhlíkovou stopu výrobku lze počítat za celý hodnotový řetězec, spor se však vede o to, které výrobní postupy mají získat regulatorní výhodu. Na výsledku mají rozdílný zájem výrobci oceli, politici i průmysloví odběratelé.

Společné výzkumné středisko Evropské komise již návrh definice předložilo, dosud diskutovaná kritéria jsou však podle Voigtové poměrně široká. Průmysl proto potřebuje rychlé rozhodnutí. „Čím dříve budou pravidla stanovena, tím dříve jim mohou firmy přizpůsobit své investice,“ říká. V odvětví, které už nyní vydává miliardy na přestavbu závodů, má časový rozestup mezi investicí a vznikem trhu zásadní význam.

Další postup bude záviset na evropských zákonodárcích a na konečné podobě IAA, pravidel pro automobilky i definice nízkoemisní oceli. Otevřené zůstává také nastavení CBAM a tempo rušení bezplatných povolenek. Pro výrobce bude rozhodující, zda se nové pobídky spustí včas a zda současně omezí dovozní tlak, aniž by otevřely prostor pro obcházení systému.