Evropská centrální banka řeší, jak zastavit zdražování a nepřitížit Francii

Evropská centrální banka (ECB) stojí před rozhodnutím o úrokových sazbách ve chvíli, kdy se střetávají dvě naléhavé potíže. Válka v Íránu dál zvyšuje ceny energií a inflace v eurozóně roste. Současně investoři ve velkém prodávají francouzské státní dluhopisy kvůli obavám z vývoje tamních veřejných financí. Zatímco cenové tlaky hovoří pro vyšší sazby, Francie by potřebovala spíše levnější financování.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová tak musí řešit nejen samotné nastavení měnové politiky, ale i způsob, jak rozhodnutí vysvětlí trhům. Hlavní ekonom UniCredit Marco Valli mluví o „úzké hranici mezi riziky pro inflaci a veřejné finance“. Podle Davida Zahna, dluhopisového experta Franklin Templeton, francouzské zadlužení rozhodování banky komplikuje. Investoři očekávají další zvýšení sazeb, byť nikoli nutně už tento čtvrtek.

Francouzský rozpočet pod tlakem trhů

Francouzská vláda začátkem října předložila rozpočtový plán na příští roky. Navrhované škrty od té doby vyvolávají v řadě měst opakované, místy násilné protesty. Pro investory jsou však úspory nedostatečné. Francouzské dluhopisy proto už několik týdnů prodávají ze strachu, že se problémy s dluhem dále vyhrotí. Politický tlak proti škrtům se tak střetává s tlakem finančních trhů na přísnější rozpočet.

Výnos francouzských státních dluhopisů kvůli výprodeji poprvé za 24 let překročil pět procent; jejich ceny naopak klesají. Výnos německých spolkových dluhopisů se z osmnáctiletého maxima 3,64 procenta na konci září snížil pod 3,4 procenta. Rozdíl mezi německými a francouzskými výnosy, označovaný jako spread, tak z počátečních 0,5 procentního bodu na začátku roku dočasně vzrostl nad 1,7 bodu. Tak vysoko nebyl od eurokrize v roce 2012.

Situace je citlivá i na jednotlivá vyjádření centrálních bankéřů. Lagardeová má zkušenost z března 2020, kdy na začátku pandemie prohlásila, že úkolem ECB není „uzavírat rozdíly ve výnosech“ státních dluhopisů. Fakticky tím popsala mandát banky, investoři však výrok vnímali jako odmítnutí pomoci. Pod tlak se vzápětí dostaly italské dluhopisy a prezidentka ECB musela svůj postoj v televizním rozhovoru vysvětlovat.

Podobně obtížným otázkám bude čelit i na nadcházející tiskové konferenci. Jens Eisenschmidt, ekonom Morgan Stanley a někdejší odborník ECB, považuje za jednu z možností ujištění, že banka trhy pečlivě sleduje. Lagardeová by zároveň mohla vyzvat vlády k rozpočtové odpovědnosti. Takové sdělení by naznačilo pozornost ECB vůči situaci, aniž by banka hned slibovala zásah.

Nákupy dluhopisů by vyslaly protichůdný signál

Jednou z možností je také zastavit nebo alespoň pozastavit zmenšování bilance ECB. Centrální banka před dvěma lety ukončila nákupy dluhopisů a od té doby nechává splatné cenné papíry z portfolia odcházet bez náhrady. Rada guvernérů by mohla kdykoli rozhodnout, že je bude zcela či částečně nahrazovat novými. Tím by zmírnila tlak na dluhopisové trhy.

Eisenschmidt krátkou přestávku ve snižování bilance nevylučuje, upozorňuje však na nevhodné načasování: růst tržních úroků v eurozóně v poslední době do značné míry vyvolává právě Francie. Dennis Shen z International School of Management vidí další problém. Obnovené nákupy by během boje s inflací vyvolaly pochybnosti, zda ECB politiku utahuje, nebo naopak uvolňuje. Shen varuje před „komunikační noční můrou“.

Zářijová inflace v eurozóně dosáhla 3,8 procenta, nejvíce za tři roky. Kvůli přetrvávajícím vysokým cenám ropy a zemního plynu by podle odborníků mohla brzy přesáhnout čtyři procenta. Inflační cíl ECB přitom činí dvě procenta. Většina analytiků proto očekává další zvýšení úrokových sazeb v prosinci.

ECB dosavadní zvyšování popisuje jako „umírněné“. Ve dvou krocích, v červnu a září, zvedla depozitní sazbu, která ovlivňuje úročení úspor i úvěrů, ze dvou na 2,5 procenta. Čtvrteční pauza by tak s jejím dosavadním postupem byla slučitelná. Tržní úrokové sazby ovšem už vzrostly výrazněji, protože investoři počítají s dalším zpřísněním měnové politiky a požadují vyšší rizikové přirážky za státní dluhopisy, nejen francouzské.

Podle ekonomů tím finanční trhy částečně odvádějí práci za ECB. Průzkumy a údaje centrální banky ukazují, že podniky i zájemci o nákup nemovitostí získávají úvěry obtížněji. Pomalejší růst úvěrů má přitom pomoci tlumit inflaci. Ve čtvrtek tak bude Rada guvernérů rozhodovat o sazbách, zatímco Lagardeová bude muset vysvětlit, jak chce banka reagovat na napětí kolem francouzského dluhu. O případných změnách v nákupech dluhopisů by rovněž rozhodovala Rada guvernérů.