Evropský obchodní šampion na rozcestí

V podstatě neexistují jeho fotky, nikdy neposkytl médiím rozhovor a v 39 letech sepsal závěť. Navzdory tomu vlastní největší maloobchodní skupinu v Evropě s více než půlmilionem zaměstnanců. Řeč je Dieteru Schwarzovi, majiteli Schwarz Group, která v 33 zemích provozuje maloobchodní prodejny pod značkami Lidl a Kaufland a loni dosáhla tržeb přesahujících 125 miliard eur.

Nebylo tomu tak vždy. Otec Dietera Schwarze sice provozoval potravinářský velkoobchod Lidl & Schwarz, ale nešlo o velkou firmu. Jeho syn se zde nicméně vyučil a následně stal členem vedení. To mu však nestačilo, proto se pokoušel uspět s vlastními nápady. Nejdříve s vinotékou Bacchus, o něco později založil řeznictví. Nic z toho příliš nefungovalo. Průlom přišel v roce 1973, kdy otevřel první diskont pod názvem Lidl ve městě Ludwigshafen.

K názvu prodejny se Schwarz dostal trochu oklikou. Nechtěl použít své příjmení (Schwarzmarkt v němčině znamená černý trh), proto raději prodejnu pojmenoval po bývalém obchodním partneru svého otce – panu Lidlovi. Právní důvody mu však bránily převzít tento název přímo, když ale objevil novinový článek o malíři a učiteli v důchodu Ludwigu Lidlovi, koupil od něho práva na použití jména Lidl za tisíc německých marek.

Jaký byl recept na úspěch? Po vzoru již tehdy etablovaného řetězce Aldi začal Schwarz prodávat potraviny přímo z lepenkových krabic za nejnižší ceny, ale na rozdíl od svého hlavního konkurenta se od začátku spoléhal na značkové výrobky. Zároveň dosahoval nízkých nákladů tím, že důsledně dohlížel, aby jeho prodejny byly co nejmenší. To se ukázalo úspěšným konceptem – již v roce 1977 měl Lidl 33 obchodů a expandoval po celém Německu. V roce 1984 Schwarz přidal druhou nohu svého obchodního impéria a otevřel první Kaufland.

Pád berlínské zdi urychlil rozvoj celé skupiny, která začala zejména v bývalém východním Německu otevírat stále nové obchody. Po obsazení domácího trhu přišla svižná expanze do zahraničí, nejdříve v roce 1992 do Itálie, následovala Velká Británie, Belgie, Rakousko a například v roce 2003 i Česko. Dnes Schwarz Group provozuje celosvětově více než 12 900 prodejen.

Velký třesk

Skupina Schwarz Group fungovala natolik dobře, že se její zakladatel mohl již v roce 1999 dovolit stáhnout z každodenního řízení. Od té doby se klíčovou osobou vedení celé skupiny stal Klaus Gehrig. Manažer, který přišel z Aldi v roce 1976, byl ideálním doplňkem stydlivého podnikatele Schwarze: miloval veřejná vystoupení a dělal rychlá a intuitivní rozhodnutí, i proto si vysloužil přezdívku „kosatka“.

Od jmenování Gehriga do čela skupiny ji Schwarz řídil z pozadí, dokonce i členové představenstva ho vídali jen zřídka. Nicméně, jak časopisu Manager Magazin prozradil jeden z bývalých šéfů Lidlu: „Schwarz si vždy dával velké cíle. Na vánočních večírcích v nejužším okruhu managementu udával čísla, která se zdála nedosažitelná, aby bylo všem jasné: tato firma si neklade žádné limity.“

Desítky let to fungovalo skvěle. „Vaším nejdůležitějším úkolem bude,“ napsal Schwarz dle časopisu Manager Magazin Gehrigovi, „v pravý čas najít vhodného nástupce a uvést jej do funkce, aby mohl nadále úspěšně vést naši firmu do budoucnosti.“ To se však Gehrigovi příliš nelíbilo, místo toho se vší silou držel u moci a dělal stále bizarnější rozhodnutí. Dokonce svým blízkým tvrdil, že ve firmě neskončí, dokud mu nebude 85 namísto plánovaných 75 let (Schwarz Group původně plánovala Gehrigův odchod z vedení na jeho pětasedmdesátiny, tedy rok 2023).

Proto počátkem července došla Schwar­zovi trpělivost, Gehrig kvůli personálním neshodám s okamžitou platností ve firmě skončil a na scénu se vrátil již v té době téměř 82letý zakladatel (Dieter Schwarz se narodil 24. září 1939). Jeho vedoucí role ale má být dočasná – chce působit jako generální ředitel celé skupiny jen do doby, než tuto pozici převezme současný vrcholný šéf společnosti Lidl, čerstvý padesátník Gerd Chrzanowski. To by se mělo stát 1. prosince.

Na Chrzanowského čeká hodně práce. Skupina v posledních letech sice otevírala stále nové prodejny, ale její koncept se téměř nerozvíjel. Zároveň chce Schwarz opřít hospodaření firmy o více nohou. Mají se totiž rozšířit dvě zatím méně známé divize skupiny. Za prvé, vlastní produkce potravin, jako jsou nealkoholické nápoje, čokoláda, sušené ovoce, pečivo či zmrz­lina pod názvem Schwarz Produktion, která již nyní zaměstnává čtyři tisíce pracovníků.

A za druhé, divize likvidace odpadů Prezero, která své služby nabízí na 280 místech v Evropě i Severní Americe. Navíc skupina v této oblasti posílila letos v červenci akvizicí popelářského byznysu španělské stavební firmy Ferrovial za více než 1,1 miliardy eur.

Hozená rukavice

Navzdory všem úspěchům existuje oblast, kde Schwarz Group trochu zaostává. Společnost totiž zatím vůbec nevstoupila do oblasti internetových dodávek potravin a přenechává v Německu prostor pro růst doručovacím službám, jako jsou Flink, Gorillas, Picnic či nejnověji i český Rohlík (působí pod značkou Knuspr). Na tuto konkurenci zatím firma Schwarz Group nedokázala zareagovat. Online doručovací služba Kauflandu byla krátce po startu zastavena, a v Lidlu dokonce zrušena ještě před spuštěním.

Schwarz je prý dlouho skeptický, zda se investice do této oblasti vyplatí. V některých případech to firma ve virtuálním prostředí zkouší přes prostředníky, například produkty Kauflandu v Česku nabízí online supermarket Košík.cz. Sesterský Lidl má sice rozsáhlý internetový obchod, zde však prodává například oblečení, nářadí či vybavení domácnosti, ale nikoli potraviny.

Navzdory tomu Schwarz v informačních technologiích vidí zajímavou tržní příležitost. Proto v roce 2018 založil poskytovatele cloudových služeb Stackit a investoval do něj již půl miliardy eur. Dnes tato divize zaměstnává 3 600 IT specialistů a provozuje čtyři datová centra s více než 20 tisíci servery. To však není konec, firma právě staví obří IT kampus ve městě Bad Friedrichshall, kde po jeho dokončení v roce 2026 najde práci až pět tisíc specialistů.

Stackit měl původně servisovat jen vlastní skupinu, nyní se však počítá s tím, že brzy nabídne své služby i dalším podnikům. Měl by konkurovat nabídkám Azure od Microsoftu a zejména AWS (Amazon Web Ser­vices) od Amazonu. A není bez šance. Z průzkumu Landesbank Baden-Württemberg vyplynulo, že posílat citlivá data do datového centra v zahraničí jsou ochotná méně než dvě procenta německých středně velkých společností.

Právě na tuto poptávku Stackit míří. Zároveň však na to není Schwarz Group sama, na projektu spolupracuje s dodavatelem energií EnBW a velkoobchodníkem s nářadím a montážní technikou Würth. Zda se proti americkým IT gigantům prosadí, není jisté. Dieter Schwarz však již jednou uspěl jako naprostý outsider. Když před 48 lety otevíral svůj první Lidl, jeho vzor a současně největší konkurent Aldi disponoval již stovkami filiálek. Patriarchu Schwarze a jeho schopnost porazit silnější soupeře rozhodně nelze podceňovat.