Firmy si na umělou inteligenci půjčují miliardy. MMF varuje před riziky

Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil na rostoucí rizika pro finanční stabilitu, která přináší rozvoj umělé inteligence a vysoké zadlužení států. Technologické společnosti stále více financují infrastrukturu pro AI půjčenými penězi, investoři na úvěr nakupují jejich akcie. Současně rostou výnosy státních dluhopisů. Podle zprávy o globální finanční stabilitě, kterou fond v úterý 13. října představil na výročním zasedání MMF a Světové banky v Bangkoku, mohou tyto propojené tlaky vyvolat otřesy na trzích.

Trhy přitom zatím podle MMF vykazují odolnost díky solidnímu hospodářskému růstu a vysokým ziskům firem. „Tato odolnost ale nemusí nutně znamenat bezpečí,“ uvedl při představení zprávy Athanasios Vamvakidis, zástupce ředitele oddělení peněžních a kapitálových trhů MMF. Současný klid totiž nemusí vydržet, pokud se změní očekávání investorů.

Investice do AI stále více závisí na dluhu

Obavy vyvolává rozsáhlá výstavba infrastruktury pro umělou inteligenci, stále častěji financovaná na dluh. Vychází z předpokladu, že AI zvýší produktivitu a podnikové zisky. Pokud se očekávání nenaplní, mohlo by následovat prudké přecenění akcií. „Slabší investice do AI nebo jejich nižší výnosnost by mohly představovat šok, který spustí korekci na trzích,“ upozorňuje MMF.

Dopad by podle fondu zesílilo zadlužení technologických koncernů. Na Alphabet, Amazon, Meta, Microsoft a Oracle letos připadá téměř deset procent všech nově vydaných podnikových dluhopisů s investičním ratingem ve světě. V roce 2024 to bylo jen 0,5 procenta. Úrokové náklady technologických firem se ve druhém čtvrtletí meziročně více než zdvojnásobily a dosáhly téměř šesti miliard dolarů.

Problémem je i vzájemné financování uvnitř odvětví. Výrobce čipů Nvidia například poskytuje miliardové částky velkým provozovatelům datových center, takzvaným hyperscalerům, aby si mohli kupovat její čipy pro AI. Peníze se tak částečně vracejí k podniku, který financování poskytl.

MMF analyzoval čtrnáct podobných kruhových obchodů od roku 2023. Zahrnují kapitálové vstupy za přibližně 300 miliard dolarů a dluhy za 650 miliard. Příjemci se na oplátku zavázali k budoucím nákupům cloudových služeb nebo čipů za 1,4 bilionu dolarů. Závazky jsou však soustředěny do malého počtu firem, takže potíže jedné mohou zasáhnout ostatní.

Ekonom MMF Jason Wu mluví o „trojitém úderu“. Pokud investoři začnou pochybovat, zda firmy dokážou na AI vydělávat, klesne hodnota jejich majetkových účastí, dluhy bude obtížnější splácet a slíbené tržby se nemusejí uskutečnit. Riziko tak nespočívá pouze v cenách akcií, ale i ve finančních vazbách mezi podniky.

O kapitál soupeří technologické firmy se státy

Rizika AI se podle MMF propojují s napětím na dluhopisových trzích. Od začátku války na Blízkém východě koncem února rostou výnosy státních dluhopisů po celém světě. Příčinou jsou mimo jiné inflační obavy kvůli dražším dovozům energií. U dlouhodobých dluhopisů ve vyspělých ekonomikách se prémie požadovaná investory za delší splatnost dostala k horní hranici historického rozpětí, také kvůli obavám z rozpočtových deficitů.

Podle pozorovatelů trhu citovaných fondem k růstu výnosů přispívá i boom AI. Technologické koncerny vydávají stále více dluhopisů a o kapitál investorů soupeří se státy, což může vládám zdražovat půjčky. Trh si klade otázku, zda dokáže vstřebat „obrovské objemy emisí států a stále více i soukromého sektoru“, uvedl Vamvakidis.

Vztah funguje i opačně: další růst dluhopisových výnosů by mohl snížit ocenění akcií firem spojených s AI. MMF proto ve stresovém testu zkoumal dopad kombinace těchto tlaků na 665 bank ve 29 zemích. V krizovém scénáři ztráta důvěry v očekávané zvýšení produktivity díky AI vyvolá propad technologických akcií. Během tří let pak ceny akcií celkově klesnou o více než čtvrtinu, výnosy dlouhodobých dluhopisů vzrostou o tři procentní body a ropa i další suroviny zdraží o více než polovinu.

Banky by obstály jako celek, část potřebuje kapitál

Bankovní systém by podle MMF i v takovém scénáři zůstal jako celek dostatečně kapitálově vybavený. Banky představující 22 procent světových bankovních aktiv by ale klesly pod sedmiprocentní poměr nejkvalitnějšího kapitálu k rizikově váženým aktivům, a byly by tedy považovány za slabé. V loňském testu pod tuto hranici klesly banky s podílem 18 procent.

Instituce odpovídající sedmi procentům světových bankovních aktiv by dokonce klesly pod minimální kapitálový poměr 4,5 procenta. Dohromady by potřebovaly 68 miliard dolarů nového kapitálu. Největší ztráty by utrpěly asijské banky kvůli závislosti regionu na dovozu ropy a plynu, následovaly by evropské banky.

MMF zároveň hodnotí hrozbu kybernetických útoků jako vyšší než v dubnu. Ve více než 70 procentech letošních hlášených případů neměli výrobci softwaru prakticky čas opravit bezpečnostní chybu před jejím zneužitím. V roce 2021 na to obvykle zbývalo téměř 300 dní.

Závažný útok by mohl narušit platební styk, obchodování, přístup k vkladům i další klíčové finanční služby, varují ekonomové MMF. Zvlášť nebezpečný by byl zásah velké finanční instituce, platebního systému, poskytovatele cloudu nebo softwarové platformy: výpadek by se mohl šířit propojeným finančním systémem. Další vývoj tak bude záviset nejen na návratnosti investic do AI a ceně dluhového financování, ale také na schopnosti těchto institucí zvládat provozní rizika.