Francie boj s inflací vyhrává. Zatím…

Růst inflace se stal jedním z hlavních témat roku 2022. Například Francie se ji snaží zkrotit snížením cen energií. A zdá se, že zatím tento boj vyhrává. Zatímco v zemích eurozóny byla v říjnu v průměru dvouciferná – 10,7 procenta –, ve Francii jen 6,2 procenta. Odborníci se shodují, že především díky francouzské energetické politice.

Francie má dlouholetou zkušenost s regulací cen energií. Před liberalizací evropského trhu – od 1. července 2007 – je vyhlašoval pro elektřinu a plyn pouze stát. Poté je regulovali státní dodavatelé – společnost EDF u elektřiny a Engie (dříve GDF) u plynu. Dlouhou dobu v tom nebyl problém, protože soukromí dodavatelé nabízeli levnější tarif než ten státem vyhlašovaný díky nákupům na energetických burzách. Stejně jako v Česku i ve Francii však tito alternativní distributoři energií začali krachovat. Jedním z důsledků byl návrat k EDF a Engie.

Francouzský stát letos v létě vykoupil minoritní akcionáře společnosti EDF – k dosud vlastněným 84 procentům akcií nakoupil zbývajících 16 procent. Jediným důvodem je, že její akcie byly stažené z burzy, a proto nemusí zveřejňovat a obhajovat své hospodářské výsledky u hráčů na finančním trhu. Ti mohou odhadovat rozhodnutí představenstva pouze přes cenu akcií. Úplné zestátnění však regulační tarif nezměnilo, stát ho mohl už jako většinový vlastník pro fyzické osoby vyhlašovat.

Řešení s velkými trhlinami

Francie využívá regulační tarif, který nabízejí firmy EDF a Engie. Zastropování se však netýká Francouzů, kteří mají smlouvami zajištěnou fixní cenu, ale jen těch s regulačním tarifem u EDF nebo jiné společnosti. Francie již loni růst cen energií zablokovala a pro letošní rok přijala opatření, dle něhož regulační tarif může růst pouze o čtyři procenta. Příští rok tedy cena elektřiny vzroste o 15 procent.

Cena plynu loni v říjnu vzrostla o 12,6 procenta a francouzská vláda se ji na rok 2022 rozhodla zmrazit, ale příští rok se má zvýšit také o 15 procent. Stejně jako u elektřiny se i její zastropování týká jen těch, kdo mají regulační tarif. Odhaduje se, že téměř šest milionů Francouzů – zhruba polovina všech odběratelů – není před jejím nárůstem chráněných.

Francouze s regulačním tarifem od společnosti EDF přijde elektřina na 0,1841 eura za kilowatthodinu (kWh) ve dne a v noci na 0,147 (při kurzu 24,5 koruny za euro jsou to 4,51 koruny/kWh, respektive 3,61 koruny/kWh). Tato cena je konečná včetně ostatních poplatků. Plyn od firmy Engie nyní stojí 0,112 eura/kWh (2,74 koruny/kWh).

I po zdražení v příštím roce budou energie ve Francii stále výrazně levnější než v Česku. Dle francouzských vládních webů představuje zastropování nárůst výdajů pro domácnosti, které topí plynem, v průměru o 25, v případě elektřiny o 20 eur za měsíc. Pokud by francouzský stát neprovedl žádná opatření, cena plynu by měsíčně narostla o 200 a elektřiny o 180 eur.

Podle výše inflace se zdá, že Francie zatím svůj boj s ní vyhrává. Je to ale jen zdání, protože její řešení má velké trhliny – týká se především fyzických osob odebírajících energie od společností EDF a Engie. Regulační tarif je omezen do 36 kWh, takže ho můžou používat jen malí podnikatelé, jejichž náklady na elektřinu odpovídají jedné domácnosti.

Vláda vsadila na to, že firmy, pro které je cena elektřiny výrobně důležitá nebo jsou její velcí spotřebitelé, si ji zajišťují speciálními smlouvami. A jelikož mají nízký tarif často na několik let, nemusela se o ně starat. Současné zdražování proto odnesou zejména střední podniky.

Ceny energií rostou od loňska, energetická krize trvá a příští rok zřejmě bude pokračovat. Francouzská vláda proto zareagovala na to, že velkým firmám skončí fixace. Státní podporu však dostanou jen ty, které zaplatí za elektřinu více než 350 eur za megawatthodinu (MWh) – cena jim bude snížena o 20 procent, přičemž horní strop činí 800 eur/MWh. Firmy, pro něž je cena elektřiny důležitá, však nebudou globálně konkurenceschopné, proto budou svou výrobu přesouvat do regionů, kde není tak drahá. Ty, které to nedokážou, skončí.

Zvyšování státních výdajů

Francouzská opatření se netýkají jen cen elektřiny a plynu, ale i benzinu a nafty. S jejich růstem cen se však vyrovnávají odlišně, protože Francie nemá vlastní ropu, a tudíž je nemůže zastropovat stejně jako v případě elektřiny. Na benzinových pumpách nakupují od letošního dubna Francouzi se slevou 30 centů/litr, kterou stát doplatí. Od poloviny listopadu to však bude jen deset centů a od 1. ledna budou ceny znovu tržní. Podle odhadů toto opatření mezi dubnem a koncem srpna přišlo francouzskou pokladnu na sedm miliard eur.

Jeho slabinou zaprvé je, že po určité době se ceny musejí vrátit do normálu. Jejich zastropování může být krátkodobě účinné, ale neřeší jádro problému. Za druhé, všechna opatření jen zvyšují státní výdaje. Francouzský schodek veřejných financí se pro letošek odhaduje na 172,6 miliardy eur, což je o trochu méně, než se čekalo na začátku roku, protože díky inflaci stát vybral více na DPH. Za třetí, zastropování cen je plošné opatření, nikoli cílená pomoc. Bohatým lidem je jedno, zda si připlatí o 15, nebo 30 procent víc za elektřinu, ale pro mnohé chudé to neplatí.

Nízké zvýšení regulace přijde letos Francii na 24 miliard eur. Navzdory 15procentnímu zvýšení regulačního tarifu v roce 2023 má být zátěž pro státní pokladnu ještě větší než v roce 2022, opatření mají dosáhnout 44 miliard eur. To by však bylo jak pro veřejné finance, tak finanční trhy obchodující s francouzskými dluhopisy příliš.

Proto francouzská vláda zvolila jinou komunikační strategii. Dle ní mají opatření dosáhnout pouze 16 miliard eur, přičemž zbývajících 28 miliard chce získat vyšším zdaněním nadměrných zisků v energetické oblasti – od těch, kteří v létě prodávali jednu MWh za tisíc eur. Otázkou je, jaká bude hranice pro vyšší zdanění, když nyní cena elektřiny klesla. Druhým zdrojem je snížení státní podpory pro výrobce elektrické energie z obnovitelných zdrojů o devět miliard eur a třetím vyšší zdanění vodních a solárních elektráren.

Jde pouze o hypotetická řešení, nakonec může podpora francouzskou pokladnu přijít na dvojnásobek uváděné částky, tedy 32 miliard eur. Pro představu, náklady na tato opatření pro rok 2023 jsou vyšší než na francouzskou armádu – letos 41 miliard eur. Faktura za sociální smír a nekompetentnost politiků z minulých desetiletí je obrovská. Francii se zatím daří krotit společenskou revoltu velkými ekonomickými oběťmi a vysokým zadlužováním státu. Stejně jako v případě benzinu však francouzský stát bude muset zaplatit plnou cenu.

Francie získá svými energetickými opatřeními rok nebo možná dva, za tuto dobu však ekonomické a společenské problémy země nevyřeší. Obnovit, nebo dokonce rozšířit chátrající jaderné elektrárny je investice ve výši desítek mi­liard eur, v případě nových stovek miliard. Navíc se jejich výstavba neustále prodlužuje. Francie proto boj s inflací nemůže vyhrát, neobjeví-li v příštích měsících nové zdroje levné energie. Pokud nikoli, její růst se pouze oddálí.