Guvernér jsem já!

Centrální banka už ví, jakého bude mít od července guvernéra. Pomyslného žezla se ujme dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl. Nominace, kterou dostal od prezidenta, je poprvé v historii otevřeně politická. Co to udělá s cenovou stabilitou, se uvidí až po dalších Zemanových jmenováních, která mohou otočit názor banky.

Debaty o tom, zda je Česká národní banka (ČNB) politicky nezávislá, či plní určitá zadání politiků, se opět otočily politickým směrem. Budoucí guvernér ČNB je politicky jasně vyhraněný muž. I na svůj post člena bankovní rady se Aleš Michl dostal po politické nominaci. Jako blízký spolupracovník bývalého ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše si dokonce prezidentovi o nominaci přímo řekl. Měl jasnou Babišovu podporu. V době nominace v roce 2018 bylo ještě spojení Zeman–Babiš velmi pevné. Oba politici si tehdy ve vzájemné shodě rozdělovali pozice v systému, kam mířili loajální a politicky užiteční lidé. Ekonom Michl, shodovali se tehdy komentátoři, k nim rozhodně patřil.

Inflace je dovezená

Nový guvernér prakticky vždy kopíroval ekonomické názory, jež ve veřejné rozpravě prosazoval Andrej Babiš. Ten ČNB nechápal jako samostatnou nezávislou instituci, nýbrž jako přímého pomocníka vlády v uplatňování hospodářské politiky, tedy jako jakýsi pododbor ministerstva financí. Jakmile se ČNB nechovala tak, jak premiérovi politicky vyhovovalo, nebál se ji přímo označit za někoho, kdo českému hospodářství škodí. Babiš to dělá i nyní, kdy je lídrem nejsilnější opoziční strany a jeho názory na měnovou politiku jsou pozoruhodně stejné jako ty Michlovy.

Všímají si toho i vládní politici. „Úder vládě, nahrávka Babišovi a hlavně jmenování někoho, kdo uvažuje jen transakčně, často v rozporu s dlouholetou tradicí a také ústavní povinností ČNB držet stabilitu měny,“ reagoval na Michlovo jmenování na svém twitterovém účtu místopředseda ODS Alexandr Vondra. Stejný názor vyjádřil i ministr za Piráty Ivan Bartoš, který Michlovi vyčítá i problémy s majetkem ve svěřenském fondu, kam po Babišově vzoru umístil svá aktiva z investičních fondů, která jako člen Bankovní rady ČNB a dnes už i budoucí guvernér mohl, může a bude moct ovlivňovat. Premiér Petr Fiala zůstal jako vždy diplomaticky dost zpátky; vyjádřil toliko obecnou naději, že inflace se bude snižovat.

Dlouhodobá snaha Andreje Babiše a jeho lidí, bývalou ministryní Alenou Schillerovou počínaje a exministrem a hlavním ekonomickým expertem ANO Karlem Havlíčkem konče, je udržení velmi uvolněné měnové politiky, jež podporuje ekonomický růst. Když centrální banka nějakým způsobem (kurzem nebo úroky) brzdila ekonomický stroj, který premiér svou expanzivní fiskální politikou dál a dál poháněl, banka dostávala od Babiše co proto. Ten dělal přesně to, co po měnové krizi v roce 1997 tehdy odcházející premiér Václav Klaus: přenášel vinu své špatné hospodářské politiky na centrální bankéře.

Po podzimních volbách, kdy se hnutí ANO dostalo do opozice, se to nijak nezměnilo. Pouze se brání minulé Babišovo dílo, a to se stejnou argumentací jako dříve: ČNB by měla podporovat ekonomický růst a rozpumpovávat ekonomiku, i když jí to současná inflační spirála a další očekávání růstu cen přímo znemožňují. Babiš, Schillerová i Havlíček několik měsíců neustále opakují, že inflace není český problém, že je dovezená, protože hlavní zvýšení cen pochází z boomu cen energií a z válečných strachů, které nelze zevnitř Česka ovlivnit. Proto je také zbytečné zvyšovat úrokové sazby.

Prakticky stejnou rozpravu vede i budoucí guvernér Aleš Michl. Inflace je dovezená, ČNB by neměla vyššími sazbami ekonomiku přidusit. Cenám to moc nepomůže a podniky to přivede na dno. Proto také nikoho nepřekvapí, že politici ANO Michlovo jmenování vítají. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) to za všechny své kolegy shrnul dost jasně: „Podle jeho (Michlových) dosavadních postojů lze očekávat, že ČNB už nebude zvyšovat úrokové sazby. To je dobře, dosavadní zvyšování bylo chybou.“

Co asi Michl zmůže

Aleš Michl při svém jmenování na Pražském hradě řekl, že je „rád, že končí Rusnokova éra“, protože zvyšování úrokových sazeb, jež guvernér Rusnok prosazoval, ekonomice nijak nepomáhá. Ostatně i laici přece vidí – zní leitmotiv těchto veřejných debat o měnové politice ČNB –, že sazby jdou nahoru a inflace nijak neklesá, naopak neustále jde nahoru. K čemu pak taková práce ČNB je? Podívejte se do zahraničí, například na Evropskou centrální banku. Ta úroky nezvyšuje a inflace v eurozóně je poloviční než v Česku.

Zvyšování úroků se však v ekonomice projevuje až s ročním zpožděním, někde i delším, to, co banka už více než půl roku provozuje, se tedy v ekonomice naplno promítne nejdříve na konci tohoto roku. To vědí studenti ekonomie v prvním ročníku vysoké školy, jak kdysi říkal exprezident Václav Klaus. Přesto se tento argument objevuje, aby podpořil zastavení růstu sazeb, které má nejen praktický, ale i psychologický či symbolický efekt. Pokud roste inflace, nemá centrální banka ani moc jinou možnost dělat něco jiného než zvyšovat sazby a říkat tím lidem a vládě: bude se brzdit, připravte se na to.

Argument nečinnosti Evropské centrální banky, která nezvyšuje úroky, přičemž ceny v eurozóně rostou o polovinu pomaleji než v Česku, je zajímavým způsobem dvojaký. Je-li totiž inflace skutečně dovezená, je nanejvýš podivné, že inflace v eurozóně není stejně vysoká jako v Česku. Čtrnáct procent za minulý měsíc je skutečně dvakrát víc než sedm procent eurozóny (Česko má třetí nejvyšší inflaci v Evropě). Čemu tedy potom přičíst onen růst navíc? Vyvolala ČNB svými posuny sazeb inflační hysterii, nebo je druhá polovina růstu cen skutečně vysvětlitelná jedině předchozím bezuzdným utrácením vlády a nákupním boomem po covidu-19, kterou ANO ve spolupráci s KSČM a ODS spustilo snížením daní prostřednictvím zrušení superhrubé mzdy?

Většina ekonomů se přiklání ke druhé variantě, která také ospravedlňuje současný postup centrální banky na poli úrokových sazeb. Nový guvernér už avizoval, že na dalším měnovém zasedání bude opět proti zvyšování sazeb. Ovlivňuje tak hlasování předem, což se běžně nedělá. Neortodoxnost je dalším znakem nového guvernéra: banka bude jeho ústy mluvit více než doposud. Michl zároveň troufale slíbil, že za dva roky vidí inflaci znovu na dvou procentech. Bohužel neřekl, jak toho docílit, jakou politikou se tento malý zázrak provede. (Týdeník Euro nového guvernéra pochopitelně kontaktoval se žádostí o odpovědi na tuto otázku, ale bez reakce.)

Zeman s výběrem nekončí

Michl je v názorech na zvyšování sazeb v současné bankovní radě v menšině. Jediný, kdo zastává podobný názor, je Oldřich Dědek. Právě tato nerovnováha, zdá se, byla jednou z příčin volby Michla. „Nepřál bych si, aby došlo k razantnímu poklesu úrokových sazeb, ale na druhé straně se domnívám, že v současné situaci neexistují dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování,“ řekl prezident Miloš Zeman při Michlově jmenování, čímž tak trochu naznačil, co hrálo při výběru tu hlavní roli – identifikace s politicko-ekonomickým názorem prezidenta, což zjevně Aleš Michl dokázal nejlépe ze všech (viceguvernéři Marek Mora a Tomáš Nidetzký se Zemanem nesouhlasí, šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý z volby postupně vycouval).

To je také hlavní indikace pro výběr dalších členů Bankovní rady ČNB, který Miloše Zemana ještě čeká. V červnu jsou ve hře ještě tři místa: po odcházejícím Rusnokovi první mandát také končí Vojtěchu Bendovi a Tomáši Nidetzkému. V únoru příštího roku Zeman doplní ještě další dvě jména. Po dvou mandátech definitivně odchází Oldřich Dědek, první mandát končí Marku Morovi. Prezident republiky tak prakticky obmění celou radu. Jediným, koho se Zemanova škatulata nedotknou, je Tomáš Holub, o jehož bytí, či nebytí v ČNB bude rozhodovat už nová hlava státu v roce 2024.

Miloš Zeman před svým odchodem z politiky může zcela proměnit tvář jedné z nejdůležitějších ekonomických institucí v Česku, jejíž regulační kroky určují rámec ekonomické hry a dopadají na každého občana. Vyvážit diskusi v centrální bance je jistě možné a může to být dokonce prospěšné, nemělo by se tak ale dít podle momentální názorové nálady prezidenta. Počkejme si na červen, zda se to alespoň trochu změní…