Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada (NRR). V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun. Ministerstvo financí totiž počítá s tím, že příjmy z prodeje emisních povolenek dosáhnou 30 miliard korun. „Opomnělo“ však, že část se jich musí dát do rezervy. Zbytek se sice prodá, jenže aby to dělalo „namalovaných“ 30 miliard, musela by cena povolenky činit 104 eur. Jenže v pátek minulý týden stála povolenka jen 62 eur. Národní rozpočtová rada tak odhaduje, že prodej povolenek nejspíš vynese zhruba jen 20 miliard.
Ani podniky a organizace s majetkovou účastí státu zřejmě nevynesou tolik, o kolik ministerstvo navýšilo své příslušné plánované výdaje. Resort počítá s nárůstem výnosu o osm miliard korun, zatímco NRR varuje, že realisticky budou moct být z této částky uplatněny na navýšení výdajů pouze tři miliardy. Fakticky tak vzniká „manko“ zhruba pěti miliard korun. Objemově ještě větší rozpočtová díra se však týká dotací na obnovitelné zdroje energií. Ministerstvo průmyslu a obchodu žádalo 31,2 miliardy korun, avšak resort financí mu přiklepl o 22,7 miliardy méně. Kde se tento zbytek vezme? A dále – na důchody podle NRR chybí v rozpočtu až sedm miliard. Už letos půjde na důchody přibližně o pět miliard korun více, než předpokládá rozpočet na rok 2024.
Výrazná korekce do minusu
Celkově by tak měl být plánovaný schodek přibližně o 45 miliard korun vyšší, tedy na úrovni nějakých 286 miliard korun, pokud by měl být vskutku realistický. Vládě tak hrozí podobná situace jako s jejím hospodařením v roce 2023. Fialova vláda totiž loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie (necelých 345 miliard). Vyplývá to z aktualizovaných dat, která minulý týden zveřejnil Český statistický úřad. ČSÚ zhoršil výsledek hospodaření českých veřejných rozpočtů v loňském roce o dalších 19,7 miliardy korun. Deficit vlády, respektive ústředních vládních institucí, tak loni nově činil takřka 347 miliard korun; podle MFČR byl necelých 289 miliard korun.
Český statistický úřad a s ním Eurostat tedy vládní čísla opravily tak výrazně – což je vskutku nebývalé –, že deficit vlády je nyní přibližně o 58 miliard vyšší než údaj, který coby loňský deficit státního rozpočtu zveřejnila začátkem roku sama vláda.
Hrátky s čísly
Strany současné vládní koalice přitom v parlamentních volbách před třemi lety uspěly právě i díky slibu, že dají veřejné finance do pořádku. Zatímco Babišův kabinet roku 2020 čelil nejhlubšímu propadu ekonomiky v celé historii novodobého Česka, o 5,3 procenta, loni ekonomika poklesla jen o 0,1 procenta, tedy v podstatě stagnovala. Přesto byl přepočtený vládní deficit loni vyšší než před čtyřmi lety. Na druhé straně je pravda, že od roku 2020 kvůli mimořádně vysoké inflaci zejména let 2022 a 2023 výrazně narostla cenová hladina v Česku, což podněcuje i růst nominální výše deficitu, která se v poměru k nominálnímu HDP drží nyní na již poměrně stabilizované a elementárně akceptovatelné úrovni.
Proč statistika ČSÚ vykazuje o bezmála 60 miliard vyšší schodek, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Rozdíl je kromě metodických odlišností, jež však existovaly i v době minulých vlád včetně té Babišovy, dán dvěma klíčovými důvody, které se vlastně dosti specificky vážou ke způsobu hospodaření výhradně současné vlády. Zaprvé unijní Eurostat, a tedy i ČSÚ, letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard korun z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard korun. A zadruhé statistici do deficitu započítali i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard.
Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což jej kritizovala i Národní rozpočtová rada. Podle ní dokonce nelze loňský deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení srovnávat s těmi z let před rokem 2023.
