Impotence

Kdyby měl Dominik Feri politický talent, věděl by, že minimálně od roku 2017, kdy se poprvé po světě rozsemenil hashtag #metoo, mu jeho chování neprojde. Feri ale ve veřejném podřezávání své politické větve nepochopitelně pokračoval. Projevil tak neuvěřitelnou politickou impotenci v té nejdůležitější politické vlastnosti – v umění předvídat.

Nebudu moralizovat nad mírou jeho obnažování a sexuálního násilí, od toho máme nezávislé soudy a vždy mravně čistou českou společnost, ale zahraju si malou imaginární hru.

Určité události získávají jiný obraz tím, že v nich něco obrátíte naruby, třeba z žen uděláte muže a z mužů ženy. Toto malé ironické cvičení jednoduchým prostředkem, podobným fluorescenčnímu barvivu, zvýrazní stereotypy našeho myšlení, nánosy schematismu a také jistou zabedněnost, jež nám nedovoluje pozorovat danou událost z nadhledu. Použijme třeba úryvek ze společného textu webů Deníku N a A2larm, který minulý týden kauzu na téma sexuální obtěžování poslance Feriho odpálil. Stačí jen, když vyměníte jména a přehodíte mužský rod za ženský:

„Leošův kamarád Vladimír dodává, že Dominiku Feriovou sám okřikl, protože si jejího chování i toho, jak se kamarád marně snaží ohrazovat, všiml. Dominičino chování mu prý přišlo za hranou. „Už nevím, co jsem to přesně řekl, ale bylo to něco ve stylu, ať na Leoše nehrabe.“ Leoš dodává, že si pak na klín dal tašku: „Snažil jsem se Dominičinu ruku chytnout, abych jí zabránil, aby mi ji dávala mezi nohy. Trvalo to určitě hodinu, během které mi Dominika opakovaně šeptala do ucha, kdy si zašukáme, že chce jít na záchod mě ošukat, že mě chce šukat a tak pořád dokola. Zabraňoval jsem jí, aby se mi mezi nohy dostala. Síla jejího stisku se stupňovala a bolelo to. Později jsem zjistil, že mi tím opakovaným pevným stiskem způsobila několik modřinek.“

Když budete ve hře pokračovat dál a v celém článku nahradíte Dominika Feriho Dominikou Feriovou, zjistíte, že máte před sebou obraz sexuálně loudivé chudinky, slizce nadržené ordinérní ženy úchylného jednání, vulgárního jazyka a bizarně zbytnělého ega. Přehrajte si scénu, jak byste reagovali vy, kdyby vás ve vlaku, ve sprše, v kabinetě, v autě nebo v bytě fyzicky obtěžovala mohutná poslankyně z konzervativní strany. Kdyby toto třeba dělala mladým chlapcům ministryně Jana Maláčová, bylo by to obskurní až nechutné a zcela zavrženíhodné. Když to ale dělá Dominik Feri, snažíme se najít pochopení? Stačí však otočit pohlaví a sami sebe nachytáme, jak vytahujeme z kapsy dvojí metr.

V politice je někdy třeba vytáhnout biblické: „Ať je tedy vaše slovo ,Ano‘ ano a ,Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.“ A v tomto případě musíme napsat: Ano, Dominik Feri není jen obětí vlastního testosteronu, ale i politický hlupák, který si neuvědomuje, že na rozdíl od předchozích generací politiků, kteří se ze stejných obvinění vykroutili za pomoci „tvrzení proti tvrzení“, on za sebou zanechává slintavou digitální stopu v podobě SMS, videí a jiných záznamů. A z toho se obtížně vykecává.

Dominik Feri nikdy neměl být politikem, protože byl snadno vydíratelný. A takto se veřejně chovat v době, kdy si mladá generace voličů doslova rochní ve vaně plné všemožné korektnosti, znamená jediné. Že ho v té hyperkorektní, a tedy netolerantní vaně pořádně vymáchají. Se svým fyzickým zjevem se Feri nikam neschová, vždy bude středem pozornosti. A je jen otázkou času, kdy v češtině zlidoví hláška „Nedělej Feriho“, označující sexuálního loudila.