Reálný dopad vlny odporu proti ESG

Larry Fink, generální ředitel společnosti BlackRock, se v roce 2020 jménem největší skupiny investičních fondů postavil za takzvané purpose-driven investing čili za angažované investování.

„Klimatické změny jsou jiné“ než ostatní finanční výzvy, napsal ve svém bedlivě sledovaném výročním dopise šéfům firem. Fink jim slíbil „zásadní přetvoření finančního oboru“, které „učiní udržitelnost středobodem našeho investičního přístupu“.

Jeho příkladu rychle následovali investoři i americké firmy, zavazovali se dodržovat plány na nulové emise uhlíku a zakládali fondy, jež do svých investičních rozhodnutí zahrnovaly environmentální, sociální a governance kritéria, zkráceně ESG.

Fond BlackRock spravující aktiva v objemu 9,1 bilionu dolarů (206,9 bilionu korun) nadále významně sází na přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, ale když dnes jeho šéf mluví o udržitelnosti a sociálních otázkách, klade už důraz na něco jiného.

Minulý měsíc fond vložil 550 milionů dolarů (12,5 miliardy korun) do jednoho z největších světových projektů na zachycování oxidu uhličitého a Fink při této příležitosti v Texasu vyzdvihoval spíše potenciál vydělávat peníze než přínos pro blaho planety.

O projektu mluvil jako o „neuvěřitelné investiční příležitosti“ a chválil také rozhodnutí fondu pokračovat ve spolupráci s velkými energetickými společnostmi. Tato změna směru přichází po dvouletém období, kdy američtí republikánští politici neúnavně tepali velké banky a investiční manažery za to, že jsou „příliš woke“ a projevují „nepřátelství“ vůči fosilním palivům. Strážci pokladen v republikánských státech sestavovali černé listiny velkých finančních skupin včetně BlackRock, Goldman Sachs, State Street a Wells Fargo. Zákonodárné sbory Floridy, Kansasu, Idaha a dalších států dokonce přijaly zákony, které zakazují či alespoň omezují opatření ESG.

Spory o zelenou budoucnost

Tato vlna odporu proti ESG upoutala pozornost veřejnosti – a mezi oběma břehy Atlantiku vykopala hluboký příkop. Zatímco investoři v Evropské unii se chlubí úsilím o co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality, řada jejich amerických protějšků se tomuto tématu vyhýbá nebo tvrdí, že se musí podřídit přáním klientů. Dopad vlny odporu na reálnou ekonomiku lze zatím jen stěží odhadovat. Na jedné straně peníze nadále proudí do zelené infrastruktury a investičních fondů zaměřujících se na energetickou transformaci; v řadě amerických republikánských států byla legislativa zaměřená proti ESG smetena ze stolu a instituce na „černé listině“ přišly o relativně malé sumy peněz. Naprostá většina investorů i správců fondů navíc do svých rozhodnutí dál zahrnuje klimatické a sociální rizikové faktory, i když tomu neříkají přímo ESG.

„Největší světoví institucionální investoři se dnes o naše témata zajímají mnohem více než před třemi lety,“ říká David Blood, jenž před téměř dvaceti lety spolu s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem založil společnost Generation Investment Management specializující se na udržitelné investování. Existují však také jasné důkazy o narůstající skepsi vůči tomu, jak se udržitelné investování propaguje a realizuje. Podpora ekologickým a sociál­ním projektům mezi investory prudce poklesla, příliv peněz do fondů s visačkou ESG se v Americe po špatných výsledcích zpomalil, významné finanční skupiny jako Allianz, Lloyd’s of London či Vanguard se stáhly z organizací propagujících uhlíkovou neutralitu a banka JPMorgan Chase přepsala své klimatické cíle s tím, že se jim vzdálila. I zastánci udržitelného investování dnes varují před „greenwashingem“, v rámci něhož finančníci přeceňují dopad investic na životní prostředí.

A takový odpor vyvolává otázku, jak dlouho ještě ESG fondy na investorském menu vydrží. Sám Fink v červnu prohlásil, že tuto zkratku již nepoužívá, protože se z ní stala „zbraň“. Problém částečně spočívá v tom, že fondy ESG se často snaží řešit příliš mnoho věcí najednou, míní Brad Lander, jenž řídí penzijní fondy New York City v objemu 248 miliard dolarů (5,6 bilionu korun). To podle něj vede ke ztrátě jasného soustředění se na to, oč jde. „Chápu, že pokud jste menší investor, je fajn vlastnit podíly ve fondu, ze kterého máte dobrý pocit,“ říká Lander, který se veřejně zavázal k dlouhodobé udržitelnosti: „Ale (takový fond) nevyhnutelně nebude tak strategický.“

Tlak republikánských států

Odpor konzervativců vůči zeleným investicím se v USA hromadil několik let a vyvrcholil koncem roku 2021. Rozhodující moment nastal v květnu téhož roku, když startupový hedgeový fond Engine No. 1 získal tři místa v představenstvu ExxonMobil s tvrzením, že energetický gigant se musí více snažit v otázce diverzifikace a odklonu od ropy a zemního plynu.

Fond BlackRock, který prostřednictvím svých masivních indexových fondů drží téměř sedm procent akcií Exxonu, kampaň podpořil a uvedl, že ropná společnost nedostatečně chrání akcionáře před „dopady klimatických rizik“. Politici z republikánských států vycítili příležitost mobilizovat voliče kvůli obavám o domácí pracovní místa, a tak zaútočili na Finka coby hlasitého zastánce „podílnického kapitalismu“, v rámci něhož mají firmy nejen vydělávat peníze, ale také mají pomáhat společnosti, zaměstnancům a životnímu prostředí.

V září 2021 se jeho jménem oháněl i bývalý manažer jisté biotechnologické fir­my – a budoucí kandidát na prezidenta – Vivek Ramaswamy, když přednášel členům vlivné konzervativní sítě Federalist Society. Správci aktiv jednají nad rámec svých pravomocí a firemním šéfům říkají, že „chceme, aby výkonní manažeři využívali svoji korporátní platformu k prosazování konkrétní sociální agendy“, uvedl a rázem dodal: „Jenže to neříkají investoři, ale Larry Fink.“

O několik měsíců později založil Ramaswamy aktivistický fond Strive Asset Management a slíbil, že využije svého vlivu mezi akcionáři k lobbování proti firemním programům ESG.

Hlasování v Exxonu také posílilo odhodlání republikánských politiků v Texasu a dalších státech produkujících ropu a uhlí, kteří již dříve usilovali o potrestání bank a investičních společností za schvalování závazků uhlíkové neutrality. V lednu 2022 pak západovirginský ministr financí Riley Moore, jenž má na starost hotovost a finanční operace, jako první představitel republikány ovládaného státu stáhl z fondu BlackRock peníze.

V létě téhož roku vypracoval Texas první seznam bojkotovaných finančních firem, které měly být nepřátelské vůči fosilním palivům, a uspořádal legislativní slyšení, na nichž pranýřoval jak State Street, tak BlackRock. Koncem roku 2022 republikánské státy oznámily plán na stažení více než tří miliard dolarů (68 miliard korun) z fondu BlackRock. „Larry Fink celý rok nedělá nic jiného, než že se snaží odvést pozornost od toho, jak politizuje penzijní prostředky,“ říká Dale Folwell, ministr financí Severní Karolíny, který vyzval k odvolání šéfa fondu, ale peníze svého státu z BlackRock odmítl stáhnout s odkazem na atraktivní nízké poplatky.

Vlna odporu proti ESG se výrazně projevila při takzvaném proxy voting čili hlasování akcionářů prostřednictvím svých zástupců. V posledních dvou letech správci aktiv jen neochotně udělovali podporu projektům aktivistických akcionářů na přijetí konkrétních opatření v environmentálních a sociálních otázkách, jako jsou audit diverzity nebo ukončení investic do fosilních paliv. Průměrná podpora liberálních návrhů v těchto oblastech klesla z 33 procent v roce 2021 na letošních 22 procent, přičemž největší pokles se týkal otázek souvisejících s klimatem, uvádí Sustainable Investments Institute. Tato změna byla obzvláště vidět u samotného fondu BlackRock.

Zatímco v dřívějších dopisech Fink vyzýval šéfy firem, aby se nezaměřovali jen na zisk, ale i na obecnější cíle, dnes je BlackRock ke snahám akcionářů věnovat více pozornosti klimatu a diverzitě mnohem opatrnější. V sezoně výročních schůzí (2023) fond podpořil pouze sedm procent environmentálních a sociálních návrhů akcionářů, kdežto přede dvěma lety to bylo ještě 47 procent!

Ve výroční zprávě na konto akcionářů fond uvedl, že mnoho letošních návrhů bylo příliš „normativních nebo nesmyslných“, a citoval rovněž změnu politiky americké Komise pro cenné papíry umožňující větší podíl témat ESG v rámci hlasování v zastoupení.

To ovšem neznamená, že by se z BlackRock a jemu podobných fondů stali konzervativci – při hlasováních pohořely návrhy, jež měly za cíl zvrátit snahy o diverzitu a inkluzi nebo přimět firmy zveřejňovat informace o právních rizicích a nákladech spojených s potraty, když v průměru získaly podporu méně než tří procent všech akcionářů. Odráží to spíše trend panující ve velkých amerických indexových fondech: zatímco dříve chtěli jejich představitelé tlačit firmy k aktivitě, dnes se snaží – pokud možno – nezaujímat k těmto otázkám konkrétní postoje.

Zvláště to schytaly společnosti Black­Rock, Vanguard a State Street, neboť jejich fondy dohromady kontrolují asi pětinu velkých amerických korporací. Všechny tak spustily programy, které umožňují klientům rozhodnout se, jak se bude za jejich akcie hlasovat.

S omezením propagace ESG

Manažeři nyní dávají investorům na výběr z různých možností: od „hlasování v souladu s vedením firmy“ až po upřednostňování katolických hodnot nebo ESG. Společnost State Street nedávno tato pravidla zavedla pro držitele aktiv v hodnotě 1,7 bilionu dolarů (38,6 bilionu korun) a kontrolu nad svými hlasovacími právy přezvaly také institucionální klienti fondu BlackRock kontrolující více než 585 miliard dolarů (13,3 bilionu korun). Fink prohlásil, že toto opatření „změní vztah mezi vlastníky aktiv a firmami“.

Folwell, ministr financí Severní Karolíny, uvedl, že jeho úřad převzal od BlackRock hlasovací práva pro své fondy u této společnosti a město New York již vlastními akciemi hlasovalo. Někteří lidé navíc říkají, že vliv investičních fondů při hlasování v zastoupení byl od počátku chybou.

„Panovala přehnaná víra ve vliv investorů, takže si nejsem jistá, že (hlasování v zastoupení) má takový význam, jaký mu lidé přikládají,“ říká Sarah Williamsonová, výkonná ředitelka neziskové skupiny Focusing Capital on the Long Term. A doplňuje: „Čím dál víc platí, že pokud (návrh na hlasování) není přímo spojen s výnosem a mandátem, je volba na klientovi.“

Americké fondy rovněž výrazně omezily propagaci ESG, a to zejména poté, co Texas a další republikánské státy prohlásily členství v iniciativě Net Zero Asset Managers za projev nepřátelství vůči fosilním palivům. Tento projekt odstartoval v prosinci 2020 na podporu globálních klimatických cílů a snahy omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia do roku 2050.

Některé fondy vymazaly odkazy na uhlíkovou neutralitu ze svých webových stránek a 30 procent správců aktiv v nedávném průzkumu společnosti Cerulli uvedlo, že své aktivity související s ESG budou v marketingových materiálech, prospektech a dalších formálních investičních dokumentech zmiňovat mnohem opatrněji. Přibližně 57 procent maloobchodních poradců uvedlo, že o ESG s klien­ty nehovoří, což je nárůst oproti loňským 44 procentům.

Na opakované dotazy správci aktiv nyní zdůrazňují, že jsou poskytovateli služeb. Klienti by dle nich měli mít možnost vybrat si z investic, jež zahrnují celou škálu možností od takzvaných impak­tových fondů, které se výslovně snaží zlepšit diverzitu nebo snížit emise uhlíku, až po sektorové fondy zaměřující se na tradiční energetické společnosti.

Ačkoli Fink v roce 2020 varoval, že jeho fond „bude i nadále držet podíly v uhlíkové ekonomice“, v posledních letech se ohrazoval vůči pravicovým i levicovým kritikům, kteří požadují, aby skupina k otázkám klimatu zaujala zřejmý postoj. „Spousta lidí má jasný názor na to, jak bychom měli spravovat peníze našich klientů,“ napsal v letošním výročním dopise, „ale ty peníze těm lidem nepatří. A nepatří ani nám. Patří našim klientům, kterým se zodpovídáme a jimž jsme povinováni.“

Výkonnost na prvním místě

Odhlédneme-li od bouřlivé veřejné debaty, nebyl přímý dopad vlny odporu proti ESG zas tak významný. Fond BlackRock nadále zaznamenává celkový čistý příliv investic – od začátku roku 2022 jde o téměř 500 miliard dolarů (11,4 bilionu korun), což mnohonásobně převyšuje tři miliardy dolarů, jež stáhly republikánské státy. Antiwoke fond Strive zaznamenal rychlý nárůst investic, ale s jednou miliardou dolarů (22,7 miliard korun) zůstává „malou rybou“ v moři bilionových velryb. Od té doby, co Ramaswamy odstoupil z jeho vedení a soustředí se na kandidaturu na prezidenta USA, fond zmírnil svou rétoriku a zaměřuje se spíše na finanční výnosy.

Nějakou formu legislativy zaměřené proti ESG přijalo osmnáct amerických států. Některé z nich zakazují „diskriminaci“ firem, jež prodávají fosilní paliva a zbraně, jiné nařizují státním penzijním fondům, aby při investování nezohledňovaly environmentální a sociální faktory. Podobné zákony byly v devatenácti státech navrženy, ale neprošly. Podle právní kanceláře K&L Gates přijaly čtyři americké státy zákony podporující ESG; v Nebrasce přispěli k neúspěchu legislativy podporující ESG místní bankéři, kteří namítali, že by jim svazovala ruce při podnikání. V případech, kdy byly přijaty zákony proti ESG, se správci veřejných penzijních fondů ohradili proti nutnosti převádět peníze jinam s tím, že by to bylo v rozporu s povinností hledět především na zájem investorů.

Penzijní komise státu Oklahoma hlasovala v poměru devět ku jedné proti návrhu ministra financí Todda Russe ukončit spolupráci s fondy BlackRock a State Street. Lidé pobírající státní penze pro jistotu podali na Russe žalobu, aby je nemohl přehlasovat, a tvrdili, že ukončení spolupráce by mohlo stát nejméně deset milionů dolarů. Státní penzijní fondy v Kentucky se letos též rozhodly, že nebudou od těchto fondů odcházet, a to navzdory legislativě namířené proti ESG.

Liberálně orientované státy se vydávají opačným směrem a svá rozhodnutí zdůvodňují finančními ohledy. Největší americký veřejný penzijní fond Calpers se minulý měsíc zavázal zdvojnásobit nízkouhlíková aktiva na 100 miliard dolarů. „Domníváme se, že investováním do této strategie dosáhneme lepších výsledků,“ říká Peter Cashion, výkonný investiční ředitel Calpersu pro udržitelné investování. „Věříme, že do roku 2030 dokážeme snížit uhlíkovou stopu portfolia (fondu Calpers) o 50 procent,“ doplňuje.

Zdrženlivost některých regionů USA navíc nenachází odezvu na dalších světových trzích. V EU devět z deseti lidí podporuje ambiciózní cíle v oblasti uhlí­kové neutrality a obnovitelných zdrojů energie, a tak finanční skupiny jako Axa a BNP Paribas veřejně slíbily, že nepůjdou do nových projektů v oblasti fosilních paliv. „Jste-li americký finanční poradce a sedíte někde v regionální kanceláři, tak asi poslední, na co se budete někoho chtít zeptat, bude: ‚Jaký je váš názor na udržitelnost?‘, protože to je velmi citlivá otázka,“ líčí Peter Harrison, výkonný ředitel velkého britského správce aktiv Schroders s významnou americkou pobočkou. „Jinde ve světě je to zcela jinak. Ve Velké Británii máme dokonce povinnost zeptat se lidí, jaký na to mají názor.“

Prokazatelné výsledky

Spíš než politika je pro investování ESG problémem nedávná mizerná výkonnost a slábnoucí poptávka. Fondy ESG byly historicky příliš závislé na technologických firmách, poněvadž ty mají relativně nízkou uhlíkovou stopu. Dokud byly ceny ropy a plynu nízké, těžily také z nadšení pro energetickou transformaci. Vyšší úrokové sazby ovšem snížily hodnotu růstových společností, kdežto ruská invaze na Ukrajinu a nepokoje na Blízkém východě zvýšily zisky společností využívajících fosilní paliva, jimž se ESG fondy obvykle vyhýbají.

„Téma ESG se zrodilo během konjunktury a nyní jsme v opačné fázi cyklu. Náklady na kapitál rostou a mnoho zelených záležitostí je inflačních,“ říká jeden z předních bankéřů zabývajících se udržitelným rozvojem. Podle společnosti Morningstar za poslední rok investoři stáhli z amerických udržitelných fondů více než 14 miliard dolarů (318,5 miliardy korun), z toho 2,7 miliardy dolarů (61,4 miliardy korun) jen za čtvrtletí do konce září. Jeden fond společnosti BlackRock se na odlivu ve třetím čtvrtletí podílel 2,1 miliardami dolarů (47,8 miliardy korun).

Udržitelné fondy ve třetím čtvrtletí snížily objem svých aktiv o 0,85 procenta, zatímco v celém odvětví nedošlo ke změně. Podobná situace je i u rodinných investičních firem, které se starají o nejbohatší americké investory: jen 45 procent z nich v průzkumu společnosti Morgan Stanley uvedlo, že v jejich investiční strategii hraje ESG nějakou významnější roli, kdežto přede dvěma lety to bylo ještě 56 procent.

Podle výzkumné společnosti Capital Economics navíc emise dluhopisů ESG zpomalily z rekordních čtyř bilionů dolarů (91 bilionů korun) v roce 2021 na letošní tři biliony dolarů (68 bilionů korun), zatímco cenová prémie oproti běžným dluhopisům se snížila.

Lidé z oboru tvrdí, že fondy budou muset „mnohem jasněji vysvětlovat“, co to znamená, že nabízejí ESG investice. Pro některé to spočívá v tom, že začnou jasně vypočítávat vazby mezi opatřeními na udržitelnost a vyššími finančními výnosy. „Zvýšený důraz na prokazatelné výsledky ESG a schopnost kvantitativně prokázat, že co řeknete, to taky uděláte, vítáme,“ říká výkonný ředitel fondu PGIM David Hunt. Podle něj „je to správné ESG“.

A jiní tuto zkratku přestanou úplně používat. Státní penzijní fond ve státě Massachusetts, jehož hodnota dosahuje 95,2 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), minulý týden odhlasoval změnu názvu výboru ESG na výbor pro šetrnost a udržitelnost. Jeden z významných mana­žerů dluhopisových fondů zase tvrdí, že „nemá smysl“ snažit se vnutit všem klientům jeden univerzální rámec dobra, protože každý zastává jiné hodnoty. A jaká je jeho předpověď? „Do pěti let bude ESG mrtvé.“

Brooke Mastersová, Patrick Temple-West, Katie Martinová, FT