Infrastruktura jako služba
Ve světě je výstavba infrastruktury formou partnerství veřejné a soukromé sféry (Public Private Partnership, PPP) běžná. Princip PPP spočívá v tom, že dodavatel vybuduje stavbu na své náklady a zadavatel, obvykle stát, mu po smluvenou dobu platí za dostupnost služby.
U nás se prvním velkým úspěšným PPP projektem stala výstavba dvaatřicetikilometrového úseku dálnice D4. Provede ji jako dodavatel francouzské konsorcium Via Salis, tvořené společnostmi ze skupin VINCI a Meridiam. Financování zajistí konsorcium bank, mezi nimiž hraje klíčovou roli ČSOB.
Svou důležitostí i rozsahem jde o průlomový projekt. Pokud bude úspěšný, mohly by tak vzniknout i další důležité stavby, nejen v dopravě, jako je dostavba dálnice D35 nebo vysokorychlostní železniční tratě, ale i řada projektů v sociální infrastruktuře. Projekt má všechny předpoklady, aby úspěšný byl. Nejenže vítězná nabídka vznikla v tvrdé tržní konkurenci a její přípravě byla věnovaná náležitá pozornost, ale i realizační konsorcium má vynikající zkušenosti i silnou bázi v České republice, z globálního hlediska jde o předního hráče na trhu.
A je tady i vůle zadavatele, protože také stojí o to, abychom měli nový kus dálnice. Domnívám se, že je v tomto případě v komfortnější situaci, než když je přímým investorem, kdy platí dle probíhajících prací. V případě vícenákladů nebo při změnách projektu může být vyjednávání s dodavatelem obtížnější než u PPP projektu, kdy se první platba uskuteční až poté, co na silnici vyjedou auta. To je navíc umožněno tím, že se investorovi vracejí vlastní prostředky postupně na základě zprovozněného a provozovaného projektu.
Od počátku projektu se ví, kolik je konečná vysoutěžená cena. Ještě důležitější je, že dodavatel nese odpovědnost za všechny náklady životního cyklu. V případě dostavby D4 má povinnost vybudovaný úsek udržovat 30 let. Přitom si při přípravě nabídky může vybrat dvě strategie: buď jej postavit levněji s tím, že ho v průběhu 30 let čeká několik cyklů těžké údržby, nebo jej hned na začátku postavit robustněji a vystačit s menším počtem těchto cyklů. Druhý přístup se často ukazuje výhodnější a má pozitivní efekt i pro občany díky kratšímu omezení dostupnosti.
Úloha naší banky není jen zajistit finance, ale i kontrolovat jejich čerpání. Každé uvolnění prostředků je spojené s kontrolou plnění desítek podmínek, sledujeme přípravu a stav budování. V tomto ohledu jsme na straně zadavatele, tedy státu. S ním sdílíme zájem, aby se projekt uskutečnil ve sjednaném čase a s plánovaným rozpočtem, neboť splácení úvěrů je až z prostředků, které dodavatel začne dostávat po zprovoznění díla.
Ve financování infrastruktury nejsme nováčky. V bankovní skupině KBC máme několik týmů projektového financování, přičemž ten český se zapojoval do financování PPP projektů v různých zemích již od roku 2005. Při návrhu financování dostavby úseku D4 jsme se proto mohli opřít o řadu dřívějších zkušeností ze zahraničí.
Nejsem „PPP fundamentalista“, netvrdím, že princip PPP je nutné použít na všechny projekty. Může ale být jednou z cest, jak udržet nebo i zvýšit tempo výstavby klíčových projektů a získat z nich pro zadavatele a uživatele další benefity oproti tradičnímu výběrovému řízení. Evropská podpora nebude donekonečna a musíme se připravit, že rozvojové infrastrukturní projekty budeme muset vybudovat „za své“. PPP pak může být formou, kterou lze pro stěžejní projekty použít. Pokud bychom byli schopní dát do rozvoje infrastruktury padesát až sto miliard korun ročně, byl by to zajímavý impuls i pro české stavebnictví a provázané obory.
Jan Troják, ředitel projektového financování, ČSOB
