Inovujte, investujte

Transfer inovací v Česku drhne. Důvody, proč tomu tak je, jsou zřejmé. Celá cesta od prvotní ideje, základního výzkumu a přenosu poznatku či „vynálezu“ do praxe bývá trnitá a dost dlouhá. Nový záměr – potenciál pro inovativní spin-offy či start­upy – potřebuje dostatek peněz, právní ochranu, ale i chytré komerční nasměrování původního výzkumu.

Přesto tu existují i příklady dobré praxe. Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB), který má výrazné příjmy z licencí za léčivé látky proti HIV či hepatitidě (vyvinuté Antonínem Holým a dalšími), se činnosti věnuje dlouhodobě. Je tomu 15 let, co elitní ústav založil stoprocentní dceřinku IOCB Tech, jež dostala za úkol komerčně uplatňovat výsledky mateřské instituce na trhu – a zároveň si na sebe vydělat.

Jaká byla první dekáda a půl? „První, co bych uvedl, je, že jsme měli a máme skvělé ředitele ústavu v osobách Zdeňka Havlase, Zdeňka Hostomského a nyní Jana Konvalinky. Zmiňuji to proto, že od samého začátku jsme měli podporu v hledání cest, jak dělat transfer efektivně a moderně. Bez podpory vedení by to možné nebylo, protože často jsme byli první v Česku, kdo se o moderní přístupy pokoušel,“ řekl týdeníku Euro profesor Martin Fusek, jenž z pozice ředitele IOCB Tech inovační transfer – pod značkou ÚOCHB – se svým týmem „rozjel“.

Příjmy z léků? Za dekády

Fusek připomíná, že pro obor originálních léčiv je typická dlouhá vývojová fáze a vysoká finanční náročnost. „Pokud začínáte od začátku, což je i náš případ, pak první příjem můžete očekávat v horizontu 15 až 20 let. My jsme měli obrovské štěstí, že se nám v roce 2013 podařilo přesvědčit našeho dlouholetého partnera Gilead Sciences, že bychom měli dostávat licenční poplatky z léku tenofovir alafenamid, což ústavu přináší značné prostředky, a protože společnost IOCB Tech je financována na bázi success fee, stali jsme se také bohatou firmou. Vedle toho jsme pracovali na zhruba dvacítce dalších licenčních a obdobných smluv, ale tam čekáme, jak to dopadne ve vývoji u partnerů,“ líčí zkušený Fusek.

Společnost se již rozrostla na 13 zaměstnanců, má sloužit transferu výhradně z mateřského ústavu akademie. „Protože jsme však chtěli naše podnikání a znalosti rozšířit i na další vědecké instituce v Česku, v roce 2017 jsme po schválení vedením a dozorčí radou založili stoprocentně vlastněnou společnost i&i Prague. Ta je především inkubátorem a nabízí své služby v oblasti life-sciences českým vědeckým subjektům,“ vysvětluje Fusek.

Chválí prvního ředitele i&i Prague Jaromíra Zahrádku, jemuž se s kolegy koncem roku 2021 podařilo založit investiční fond i&i Bio. Jde o subjekt, kde hlavním investorem je Evropský investiční fond; je orga­nizován dle pravidel EU. Fond má nyní objem 53 milionů eur (1,34 miliar­dy korun), pět milionů eur do něj vložila i Česká spořitelna, přičemž touto investicí završil fond svůj plánovaný objem.

A cíl? Výhledová investice do zhruba dvacítky nadějných projektů v oblasti life-sciences s plánovaným „exitem“ kolem roku 2030. To, že tu vznikají fondy zaměřené na bio-tech, je pro Česko dobrou zprávou, poněvadž komercionalizace pomocí spin-off firem je v porovnání se zeměmi EU pozadu, ač to má značnou perspektivu.

Ozvěte se, něco vymyslíme

Společnost i&i Prague se snaží pomáhat perspektivním technologiím v cestě z vědeckých laboratoří na trh. „Zkoušíme různé cesty podle typu projektu. Osvědčila se nám třeba ta, kdy i&i Prague pomůže identifikovat potřebu trhu, definuje produkt a najde v akademických laboratořích vhodnou technologii pro daný produkt. V dalších krocích sestavíme společný tým, přijdou ověřovací experimenty… Pokud dopadnou dobře, podepíší partneři smlouvu o společném výzkumu a vývoji a tým pak pracuje na vývoji technologie a produktu. Vývoj by měl vyústit v úspěšný proof-of-concept, doklad funkčnosti, a rovněž v ochranu vzniklého duševního vlastnictví,“ nastiňuje Jiří Moos, nynější výkonný ředitel i&i Prague.

Dále pokračují kroky k založení start­upu: sestavení týmu, přípravy byznysplánu, předjednání licenční smlouvy a nakonec i samo založení startupu. Pro rozjezd je pak nutné podepsat licenční smlouvu k technologii a zajistit vstupní (seed) investici. Pak už zbývá „jen“ startupu pomoci s dalším rozvojem, se získáním zákazníků nebo už i přímo exit partnera.

„Příkladem úspěšné inkubace touto cestou může být projekt Sophomer, kde potřebu trhu – náhradu albuminu z ho­vězí krve syntetickým biopolymerem –

identifikovaly společnosti ELISA development a i&i Prague. Polymerní technologii poskytl Ústav makromolekulární chemie Akademie věd a seed investici ve výši osmi milionů korun loni poskytl fond i&i Bio,“ vypráví Moos.

Takto rozjetý startup Sophomer již spolupracuje s českým výrobcem in vitro diagnostiky, se společností Biovendor, na vývoji nových diagnostických souprav.

S unikátním know-how

„Za 15 let se týmu okolo profesora Fuska podařilo vybudovat komercializační systém, možná bych vhodněji mluvil o kaskádě, která je v tuzemsku unikátní,“ řekl týdeníku Euro Milan Prášil, předseda představenstva i&i Prague. Míní tím celou organickou strukturu, která z podstaty prospívá mateřské akademické instituci. Ta zastřešuje dceřiný IOCB Tech, jenž se věnuje úvodním fázím transferu, ochraně duševního vlastnictví (IP) či rozvoji i debatě o možnosti licencování i dalšího (preklinického) výzkumu.

„Pokud jde o projekt, který směřuje do spin-off firmy, tak přechází do gesce i&i Prague, kde je tým specializovaný na praktickou komercializaci touto formou, inkubace a přípravy na první významnou investici,“ vysvětluje Prášil s douškou, že dalším stupínkem kaskády je investorská část – tedy i&i Bio. „Ač fond vnímám jako součást komercializačního systému ÚOCHB, je dobré zdůraznit, že pokud jde o rozhodování, jaké investice budou provedeny, má fond autonomní pozici, která je nezávislá na ústavu, IOCB Tech či i&i Prague. O každé investici rozhodují výhradně partneři fondu, kteří zároveň museli investovat do fondu své peníze. Jejich úkol je jediný: maxi­malizovat výnos z investice. Pokud jde o typ investic, jde zejména o časnou fázi vývoje léků a bio-tech obecně,“ doplňuje Prášil k fondu s výše zmíněným commitmentem 53 mi­lionů eur, tedy více než miliardy korun.

A čím jsou i&i Prague a i&i Bio zajímavé pro byznysmeny? „Zkušenostmi. Transfer nápadů z vědeckých a akademických institucí je významně závislý na znalosti tohoto prostředí a zkušeností, které jste nabyli. A za 15 let těch zkušeností získáte opravdu hodně, dobrých i horších. Vedle toho sestavíte týmy lidí, které tuto zkušenost denně využívají, a dokážou tak celý proces pokrýt,“ ví Prášil. Někdejší dlouholetý kancléř Univerzity Karlovy dodává: „Když k takové zkušenosti přidáte schopnost finančně podpořit velmi časná a časná stadia komercializace výzkumu i schopnost následně připravit projekt na vstup institucionálního nebo strategického investora, získáte alespoň stručnou představu o našem know-how.“