
Intel sází na AI. Akcie rostou, ztráty zůstávají
Americký výrobce čipů Intel těží z boomu AI a silné poptávky po serverech. Investoři reagují růstem akcií, firma ale dál vykazuje vysoké ztráty.
Společnost Intel zveřejnila nečekaně silné čtvrtletní výsledky, podpořené rostoucí poptávkou po procesorech pro datová centra. Generální ředitel Lip-Bu Tan uvedl, že se trh s umělou inteligencí posouvá od trénování modelů k jejich běžnému využití, což zvyšuje poptávku po produktech firmy. Akcie podniku v reakci v poobchodní fázi posílily zhruba o 17 procent.
Výsledky výrazně překonaly očekávání analytiků. Tržby ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o sedm procent na 13,6 miliardy dolarů, zatímco trh počítal s 12,4 miliardy. Upravený zisk na akcii dosáhl 0,29 dolaru oproti odhadu 0,01 dolaru. Finanční ředitel David Zinsner zároveň upozornil, že firma dokázala prodat i dříve odepsané zásoby a prosadit vyšší ceny.
AI mění strukturu poptávky
Podle vedení firmy se klíčový posun odehrává ve způsobu využití AI. Zatímco dříve dominoval vývoj a trénování modelů, nyní roste význam jejich nasazení v běžných aplikacích. To posiluje poptávku po serverových čipech, kde se Intel snaží obnovit svou pozici.
Současně firma překvapila i výhledem. Pro aktuální kvartál očekává tržby mezi 13,8 a 14,8 miliardy dolarů, výrazně nad tržním konsensem kolem 13,1 miliardy. Pozitivní signál podpořil další růst akcií.
Investice tlačí na hospodaření
Navzdory silným provozním číslům zůstává Intel ve ztrátě. Čistá ztráta dosáhla 4,28 miliardy dolarů, výrazně více než 887 milionů před rokem. Důvodem jsou především vysoké investice do nových výrobních technologií, které mají firmu vrátit do technologického čela.
Intel zároveň pokračuje v restrukturalizaci. Pod vedením Tana snižuje náklady a přehodnocuje investice, mimo jiné zrušil plán výstavby závodu v německém Magdeburgu. Tento projekt byl součástí širší snahy EU přilákat výrobu čipů na kontinent.
Firma se snaží posílit i zákaznickou základnu. Nově získala například Teslu, která plánuje rozšířit vývoj vlastních čipů pod vedením Elona Muska.
Intel ale čelí silné konkurenci, zejména ze strany Nvidia, která si vybudovala dominantní postavení v oblasti AI čipů. Tlak přetrvává i v tradičních segmentech osobních počítačů a serverů.
Do hry vstupuje také stát. Po tlaku administrativy prezidenta Donalda Trumpa získala americká vláda přibližně desetiprocentní podíl ve firmě výměnou za dříve přislíbené dotace.
Další vývoj bude záviset na tom, zda se Intelu podaří přetavit investice do technologií v udržitelný růst a zároveň držet krok s konkurencí v rychle se měnícím trhu AI.


