Investoři znovu sázejí na zlato. Dluhopisům a dolaru věří méně

Cena zlata se v uplynulých dnech dostala nad 4400 dolarů za troyskou unci, nejvýše za dva měsíce. Za poslední dva týdny vzrostla téměř o deset procent a její růst výrazně nezastavil ani nový vzestup ceny ropy Brent směrem k 90 dolarům za barel. To je na první pohled neobvyklá kombinace: dražší energie zvyšují inflační tlak a tím i pravděpodobnost, že centrální banky budou držet úrokové sazby výše.

Právě to by přitom mělo zlatu škodit. Podle nástroje CME FedWatch počítalo pro zářijové zasedání americké centrální banky se zvýšením sazeb zhruba 40 procent účastníků trhu, pro říjen asi polovina. Zlato nenese průběžný úrok, a když rostou výnosy dluhopisů nebo úročení hotovosti, ztrácí vůči nim část své atraktivity. Očekávání vyšších sazeb proto patřilo k hlavním důvodům, proč kov po rekordním začátku roku, kdy vystoupal až na 5595 dolarů za unci, své zisky zcela odevzdal.

Dluhopisy už nejsou jediným „bezpečným přístavem“

Současný růst naznačuje, že část investorů se na zlato znovu dívá jinou optikou. Není to poprvé. Během růstu ceny mezi rokem 2024 a začátkem roku 2026 se zlato opakovaně odpojovalo od výnosů státních dluhopisů, s nimiž obvykle vykazuje zápornou korelaci: když výnosy rostou, zlato zpravidla klesá, a naopak.

Zvlášť v roce 2025 však investoři ve větší míře přesouvali peníze z dluhopisů do zlata, stříbra a kryptoměn. Důvodem byla rostoucí nedůvěra ve finanční stabilitu vyspělých států, především Spojených států, jejichž zadlužení dál roste. Na trhu se zároveň objevovala obava, že politický tlak může přimět i formálně nezávislé centrální banky ke snižování sazeb, aby vládám usnadnily financování dluhu.

Právě zde se vrací tradiční argument pro zlato. Na rozdíl od měn, jako je americký dolar, nelze jeho množství rozhodnutím státu libovolně zvýšit a kov není přímo závislý na státních institucích. Po vypuknutí války s Íránem se tato funkce zlata na čas dostala do pozadí, nyní ji ale investoři zřejmě znovu zohledňují.

Jedním z impulzů byla společná intervence Spojených států a Japonska na devizovém trhu s cílem zastavit oslabování jenu. Spojené státy při ní prodávaly eura a nakupovaly jeny. Tento krok nebyl jen otázkou japonské měny. Japonsko je největším věřitelem USA a při dalším oslabení jenu by mohlo část amerických státních dluhopisů prodat, aby vlastní měnu podpořilo. To by zvýšilo výnosy amerických dluhopisů, a tím i úrokové náklady Spojených států.

Podle analytičky Commerzbank Thu Lan Nguyen intervence zvýšila nejistotu a obnovila pochybnosti o dolaru a amerických státních dluhopisech jako bezpečném přístavu. Opatření podle ní ukazuje, že „americký fiskus se obává dalšího růstu výnosů dluhopisů“. Pro zlato je právě taková nedůvěra příznivá: investorům nabízí aktivum mimo systém státního dluhu a měnové politiky.

Technické signály přitáhly další kupce

Samotná změna pohledu na dolar ale nevysvětluje celý pohyb. Neobvyklé je především to, že zlato zdražuje, aniž se zásadně změnila očekávání ohledně amerických sazeb. Část růstu proto mohou vysvětlovat automatizované nákupy. Obchodní systémy často reagují ve chvíli, kdy cena překoná důležité technické hranice, například stodeňový klouzavý průměr.

Analytici zároveň sledují, že investoři v posledních týdnech častěji využívali cenové poklesy k nákupům a zlato dokázalo udržet hranici 4000 dolarů za unci. „Poté, co bylo zlato od března sevřené v sestupné spirále, se z tohoto vzorce začíná uvolňovat,“ uvedla pro Bloomberg analytička Vantage Markets Hebe Chen. Za ještě důležitější považuje fakt, že cena dokáže růst současně s dražší ropou a silnějším dolarem. To podle ní ukazuje, že obchodníci začínají kov hodnotit podle jiných faktorů než dříve.

Podporu přitom zlato dostává i z Asie, zejména z Číny. Čínské burzovně obchodované fondy zaměřené na zlato zaznamenaly podle výpočtů Bloombergu příliv peněz čtrnáct obchodních dnů v řadě, nejdéle od března. Zájem posílila slabost jiných tříd aktiv: hlavní čínský akciový index CSI 300 v červenci ztratil téměř osm procent, což část opatrnějších investorů přivedlo zpět k drahému kovu.

Čína přidává další zdroj poptávky

Vedle soukromých investorů nakupuje zlato také čínská centrální banka. People’s Bank of China v červenci zvýšila své zlaté rezervy už jednadvacátý měsíc v řadě. Tento stabilní zdroj poptávky pomáhá vysvětlit, proč se cena dokázala odrazit i v prostředí, které by jí za běžných okolností kvůli vyšším úrokům nepřálo.

Změna není jen objemová. Podle Bloombergu čínská centrální banka stále více přesouvá své zlaté zásoby z Londýna do Hongkongu. Tím podporuje snahu města stát se významnějším globálním centrem obchodování se zlatem.

Pro další vývoj bude rozhodující, zda současná kombinace faktorů vydrží. Proti zlatu dál stojí vyšší výnosy a možnost dalšího zpřísnění měnové politiky Fedu. Na druhé straně působí pochybnosti části investorů o amerických státních dluhopisech, technicky vyvolané nákupy a obnovená poptávka z Číny. Další test přinese zářijové rozhodnutí Fedu a vývoj čínských nákupů.