Investujte jako Buffett do vládních dluhopisů

Veřejnost si Warrena Buffetta už dlouhá desetiletí spojuje hlavně s investováním do akcií. Legendární investor, respektive jeho společnost Berkshire Hathaway, však neváhá v obřích sumách investovat i do vládních dluhopisů. Tak tomu bylo i letos, kdy napůjčovala americké vládě vysoké stovky miliard dolarů třeba jen v rozsahu několika málo dní.

Buffett tak demonstruje, že dále bezmezně věří dlužnické spolehlivosti vlády USA. A současně potvrzuje, že vládní dluhopisy představují investiční „terno“ letošního roku. Jejich cena totiž roste, když klesá jejich výnos. A to, že jejich výnos klesne, je celkem „ložené“. Výnos totiž klesá tehdy, snižuje-li se inflace a snižují-li se tedy také další tržní úrokové sazby a úrokové míry centrální banky. A to se bude s velkou pravděpodobností dít v příštím roce a zřejmě pak i v roce 2025.

Buffett pořád věří USA

Spojeným státům, jimž Buffett stále tak bezmezně věří, ovšem hrozí zhoršení ratingu, který jim přisuzuje agentura Moody’s. Ta minulý měsíc zhoršila výhled úvěruschopnosti země z dosavadního „stabilního“ na „negativní“. Povážlivě tak stoupá pravděpodobnost, že přikročí také k vlastnímu snížení ratingu – poprvé po více než sto letech, od úsvitu moderních finančních dějin.

Agentura varuje, že v nynějším prostředí vysokých úrokových sazeb je třeba zásadně omezit výdaje administrativy Spojených států, nebo naopak razantně navýšit příjmy. Jinak totiž rozpočtové deficity „zůstanou velmi hluboké, což výrazně omezí možnost dalšího dluhového financování země“, uvádí Moody’s.

Podle agentury hrozí, že USA se budou dalších několik let potýkat s rozpočtovým schodkem kolem šesti procent HDP, což právě omezí možnost dluhového financování země. Při vysokých úrokových sazbách a hlubokých deficitech citelně stoupá nákladnost obsluhy dluhu, čímž se zužuje prostor pro další zadlužení, neboť investoři žádají za svoji půjčku ještě vyšší úrok, aby tak ošetřili vlastní riziko spojené s možnou platební neschopností. Úrok na dlouhodobém dluhu USA je v těchto dnech vůbec nejvyšší za posledních šestnáct let, což někteří experti zčásti připisují právě obavám z rostoucího zadlužení země.

Agentura Moody’s je poslední z trojice světově významných agentur, která USA ponechává – už od roku 1917 – nejlepší možný rating AAA. Agentura Standard & Poor’s zhoršila Spojeným státům rating v roce 2011, Fitch pak letos v srpnu. Mezi lety 2011 a 2013 zhoršila Moody’s Spojeným státům ratingový výhled – jako včera ze „stabilního“ na „negativní“ –, ovšem ke snížení ratingu tehdy nepřistoupila. Ratingové agentury kritizují nejen obtížnou udržitelnost veřejných financí USA, ale také jejich vnitropolitickou paralýzu, jež podrývá důvěryhodnost země v očích investorů.

Vždyť už zmíněné letošní srpnové snížení ratingu v podání agentury Fitch podle ní odráželo očekávané zhoršení fiskální situace USA v příštích třech letech, dále pak vysokou a rostoucí úroveň celkového veřejného zadlužení země a konečně právě erozi ve správě a řízení jejího hospodaření. Eroze má spočívat hlavně v opakovaných politických klinčích a třenicích ohledně navýšení dluhového stropu a v tom, že politické kroky a rozhodnutí politici v dané věci podnikají na poslední chvíli.

Všemocný dolar

Od zhoršení ratingu agentury Fitch se přitom situace na Kapitolu příliš nezlepšila. Nejprve byl totiž Kongres paralyzován odvoláním šéfa Sněmovny reprezentantů a posléze dlouhými týdny, kdy se republikáni snažili zvolit nového. Takzvané „vypnutí vlády“ se sice podařilo odvrátit za pět minut dvanáct, avšak neutěšený stav americké vnitropolitické situace přetrvává.

Podle letošní analýzy Whartonovy obchodní školy při Pensylvánské univerzitě mají přitom USA zhruba dvacet let na to, aby zásadně napravily své veřejné finance. Jinak se jejich stav stane neudržitelný a země bude čelit platební neschopnosti čili bankrotu, jenž by dramaticky otřásl celým světem. Mezinárodní investoři však, zdá se, hrozbu bankrotu USA podceňují.

Buffett ovšem míní, že zhoršení ratingu či ratingového výhledu, ať už v podání té, či oné agentury, je vždy vlastně jen „plácnutím do vody“. Investor je tedy evidentně přesvědčený, že USA zkrátka bankrot nehrozí ani v tom nejhorším snu, neboť „všemocný dolar“ jim poskytuje supervýhodu, jakou žádná jiná země či ekonomika světa nemá.

Tato supervýhoda tkví v tom, že dolar, představující globální rezervní měnu číslo jedna, umožňuje USA i sebehlubší zadlužení nakonec řešit – lidově řečeno – tiskem novým peněz. Role dolaru coby světové rezervní měny číslo jedna pak zajistí, že nutné inflační náklady takového tištění neponesou jen Američané, nýbrž celý svět.

Bezkonkurenční dluhopisy

Také v Česku jsou letos dluhopisy investičním ternem. V listopadu zveřejněné údaje ministerstva financí k letošnímu úročení protiinflačních dluhopisů jejich zatím poslední uskutečněné, loňské emise potvrzují, že tento investiční nástroj stále představuje jeden z vůbec nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořicích dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů.

Termínovaný vklad v bance představuje srovnatelně bezpečný produkt jako státní spořicí dluhopis, pokud se vložená částka pohybuje v limitu zákonného pojištění vkladů, jímž je částka 100 tisíc eur (ta nyní odpovídá zhruba 2,44 milionu korun). Pokud je výše vkladu nad touto limitní částkou, je bezpečnější mít dané prostředky investovány prostřednictvím spořicího státního dluhopisu.

Česká národní banka letošní celoroční inflaci odhaduje ve své nejnovější prognóze na 10,8 procenta. Pokud by taková vskutku byla, zmíněné úročení uvedených spořicích dluhopisů za ní tedy zaostane jen o poměrně přijatelné 2,3 procentního bodu. Výnos na Dluhopisech Republiky vydaných po 1. 1. 2021 je navíc ještě v důsledku pandemie osvobozen od příslušné daně, tedy od daně z příjmu z výnosu.

Noví zájemci o protiinflační spořicí dluhopisy ale už mají smůlu, protože vláda se k praxi vydávání těchto protiinflačních spořicích dluhopisů vrátit nehodlá. Není se co divit, neboť na trhu si od českých i mezinárodních investorů z řad bank, fondů a dalších finančních institucí letos na šest let půjčuje průměrně za zhruba 4,6 procenta. To je v porovnání s uvedenou hodnotou 8,5 procenta bezmála dvakrát nižší úrok.

Lidé si předloni na podzim pořídili v uvedené emisi protiinflační spořicí dluhopisy zhruba za 41 miliard korun. Na úrocích jim tedy stát v rámci dané emise vyplatí za letošek zhruba 3,5 miliardy korun. Pokud by si stejnou sumu půjčil na trhu za uvedenou letošní průměrnou sazbu šestiletých dluhopisů 4,6 procenta, vydá na příslušné splátce úroků letos zhruba 1,9 miliardy. Stát tedy na půjčování od lidí letos v rámci dané emise „prodělá“ 1,6 miliardy korun – o tolik více zaplatí, než pokud by si běžně půjčoval na trhu. Loni takto na dané emisi prodělal dokonce 4,3 miliardy korun. Dohromady už tedy jde o takřka šest miliard korun.

Kdo chce napodobit Buffetta investováním do vládních dluhopisů, ten se musí spolehnout spíše na nějaký dluhopisový fond, kterých je i v nabídce tuzemských finančních domů přehršel.