Finance a válka generací
Na burzu vlétla nová sorta investorů. A zkušení makléři se diví, jak proměňují zavedené pořádky.
Bylo to jako vlna, která naráží do zdi. Znovu a znovu. A ta zeď najednou nevypadala vůbec stabilně. Wall Street zažil za posledních dvanáct měsíců několik významných otřesů. Normálně by rok 2020 definoval burzovní propad, kdy od poloviny února během následujících pěti týdnů trhy odepsaly třetinu své hodnoty. S rychlým oživením však povstali noví hrdinové. Mladí investoři. Neohrožená generace, která rozbíjí zavedené pořádky a mění svět finančních trhů. Jen ve Spojených státech loni podle odhadů přibylo na deset milionů nových individuálních investorů. A ti nešetří aktivitou. Ve špičkách obchodních dnů jsou zodpovědní až za čtvrtinu obratu. Poválečná generace boomers zkrátka odchází do důchodu a předává vládu. A protřelí burziáni se adaptují na nové poměry.
Dravé mládí s aktivním i aktivistickým přístupem. Schopnost zorganizovat se ke společnému útoku. Využívání pro amatérské investory neobvykle komplexních nástrojů. Reddit. Bitcoin. Influenceři. Věcí, které musel Wall Street nově pobrat, bylo během posledního roku opravdu hodně. Řada expertů se domnívá, že toto vlnobití na zdi finančního středobodu světa se rozbije s ukončením pandemického lockdownu či významnou korekcí na finančních trzích, v současnosti podle mnohých „bublinoidních“. Další ale odhadují, že nové pořádky a mladí investoři budou trhy ovlivňovat i nadále. „Myslím, že je čas, abychom se přestali vysmívat mladším investorům, kteří mimochodem na rozdíl od nás rokem 2020 prošli bez zaškobrtnutí, a začali je konečně respektovat,“ zkusil v prosinci postavit most přes generační propast Jim Cramer, moderátor sledovaného burzovního TV pořadu Mad Money.
Jízda mohla začít
Wall Street a světové burzy obecně vždy byly – i přes občasné ekonomické turbulence – konzervativním místem, kde se proměny šíří dlouhodobě a pomalu. Peníze, respektive investoři, kteří jich mají nejvíc, vládnou. Uctívají se ikony jako Warren Buffett, Charlie Munger, Ray Dalio nebo Peter Lynch. „Dlouhodobou novinkou“ jsou „quanti“ a vysokofrekvenční obchodníci. A drobnému investorovi se doporučuje investovat skrz odborníka nebo přes indexem definovaný fond. A pak nastoupila armáda z Redditu vyzbrojená aplikací Robinhoodu a tuto selanku rozmetala. Platnost tradičních pouček, dogmat nebo vzorců chování byla – minimálně dočasně – pozastavena. Individuální investoři s aktivním přístupem mění tvář trhu a zvyklosti, jež investiční profesionálové měli za „vytesané ve skále“.
Krypto: jízda na horské dráze
Největší jízda současnosti se odehrává daleko za zdmi Wall Streetu. Tradeři obchodující na denní bázi s kryptoměnami operují v šedé zóně. Zástupy většinou mladých mužů, obvykle s matematickým nadáním, se snaží vydělat na rychloobrátkových obchodech a obří volatilitě světa kryptoměn. Sami proti grafům, sami proti světu. A se střídavými úspěchy sázejí na bitcoin, ethereum, cardano nebo dogecoin. Aktuálně se vezou na vysoké vlně. Bitcoin od začátku prosince zhodnotil více než trojnásobně a nahoru táhne i zbytek kryptoměnového trhu. Tradeři si tak častěji užívají momenty úspěchu. Avšak o schopnosti většiny dosahovat dlouhodobě černých čísel v tomhle nevyzpytatelném prostředí velká část zasvěcených silně pochybuje.
„Je to strašně divná činnost,“ konstatoval sebekriticky Melker, třicetiletý Skot a jeden z traderů představený webem Yahoo Finance v reportáži „Muži, kteří zírají do grafů“. „Jako trader v podstatě celý den sledujete trh a snažíte se něco urvat a na konci vás častokrát napadne: co to sakra vlastně dělám?” Pro většinu je dlouhodobý profit pouze romantická představa. Podle dva roky starého průzkumu portálu Tradeciety přežije první dva roky kariéry tradera na plný úvazek jen jeden z pěti adeptů, po pěti letech je úmrtnost dokonce 93procentní. A i těch sedm přeživších ze sta by udělalo lépe, kdyby se – v případě, že kryptu dlouhodobě věří – drželi strategie „HODL“, totiž držet a nepouštět. Podle Tradeciety aktivní tradeři v naprosté většině případů trh porazit nedokážou a jejich výnosy jsou − mezi jiným i kvůli poplatkům za obchodování – nižší, než kdyby kryptoměny drželi dlouhodobě. I tady platí, že aktivní spekulace na krátkodobé pohyby cen je obtížné proměnit v dlouhodobé zisky.
Takže i v kryptoměnách, podobně jako na Divokém západě, kde při zlatokopecké horečce nejvíce a nejbezpečněji profitovali obchodníci s krumpáči, ve velkém funguje postranní byznys. Tam se v rámci „pomoci dalším“ přehazuje ztráta směrem na naivního nově příchozího. Poradenské servisy, jež nabízejí kopírování obchodů „úspěšných“ traderů. Tradingové školy nabízející strategie zaručující zisk. Software slibující totéž. Nebo stovky informačních zdrojů typu videokanálů na YouTube, které se optimistickými předpověďmi snaží získat dostatek sledujících, aby jim zisk vygenerovala reklama. Svět kryptoměn zatím přeje spíše dlouhodobějším investorům.
Hlavní ingredience této změny byly tři: snadno dostupné aplikace bezpoplatkových brokerů jako Robinhood, Charles Schwab, TD Ameritrade atd. V závěsu pak nuda plynoucí z pandemického lockdownu, který mimo jiné v první fázi vypnul i sport a znemožnil hazard na tomto poli. A konečně podpůrné šeky distribuované vládou, v rámci nichž Američané ve třech kolech postupně zinkasovali 1200, 600 a naposledy 1400 dolarů. Především ti nejmladší tyto peníze z velké části zainvestovali do burzy a jízda mohla začít. Symbolem první vlny se staly akcie bankrotujících podniků, jako je autopůjčovna Hertz. Malí investoři si ji – vedle prověřených technologických značek à la Tesla, Apple či Amazon – vybrali ke spekulaci a zkušení profesionálové se nestačili divit.
Ještě větší pozdvižení po relativně klidném létě a podzimních prezidentských volbách (které zase přinesly bezprecedentní situace na sázkových trzích) pak na začátku roku způsobila kauza GameStop. V podstatě se jednalo o neformálně organizovanou akci, kdy malí investoři sdružující se ve skupině r/WallStreetBets na fóru Reddit vyhnali svými investicemi do neopodstatněných výšin akcie v poslední době nepříliš úspěšného prodejce počítačových her GameStop. Způsobili tím miliardové ztráty několika hedge fondům sázejícím na pokles akcií GameStopu a definitivně přinutili tradiční Wall Street brát tyto malé obchodníky v potaz. A začali hledat charakteristiky, kterými by je bylo možno definovat.
Generace investorů
Každá z generací aktuálně působících na trhu má velmi odlišné životní zkušenosti a jejich finanční život formovaly odlišné události. Doposud byly ve svém sociologickém rozvrstvení poměrně předvídatelné. Baby boomers (demografové je vymezují jako jedince narozené v letech 1946 až 1964) zažili poválečný rozkvět, vysokou inflaci v 70. letech a dlouhodobě rostoucí trhy za prezidenta Ronalda Reagana v letech osmdesátých. Investiční experti z této horské dráhy růstů a propadů odvozují poměrně vysokou toleranci rizika a vytrvalé setrvávání na strategii „buy and hold“. I nejmladší boomers ovšem momentálně začínají své investiční zvyky s blížící se penzí proměňovat.
Generace X (1965 až 1980) se s investováním většinově seznámila někdy v období mezi „burzovním krachem“ v roce 1987 a „dot-com“ bublinou. O téměř 45 procent majetku pak tito lidé přišli během hypoteční krize odstartované v roce 2007. Odborníci tvrdí, že tyhle propady nasměrovaly generaci X k poněkud agresivnějšímu investičnímu chování.
Sportovní sázky: stále efektivnější trh
Soustavně nacházet chyby v kurzech a trestat za ně sázkové kanceláře, respektive trh se snaží sázkaři, kteří tiket podaný na sobotní odpolední fotbal nepovažují za zábavné zpestření televizního přenosu, ale za zdroj obživy. Oproti převažujícím představám široké veřejnosti takoví borci opravdu existují a v některých případech se jim i velmi solidně daří. Sportovní sázky se na globálním poli díky internetu staly místem, v němž se pohybuje a vydělává hejno malých a několik velkých ryb a kurzové sázky se pro investory schopné akceptovat vyšší míru rizika staly další z oblastí, do které se dá rozšířit jejich portfolio. Loňský celosvětový obrat sportovních sázek v odhadované výši 203 miliard dolarů jistý prostor nabízí.
Existují jednotlivci obírající sázkové kanceláře o sumy v řádech desetitisíců měsíčně. Sázkové kanceláře počty těchto úspěšných klientů vyčíslují na desetiny procenta z celkové zákaznické báze a na jedné straně se jim všemožně snaží zabránit ve vyvádění zisků. Na straně druhé však používají sázky těchto dlouhodobě ziskových klientů ke zpřesňování kurzů. Doby jednoduchých výher třeba arbitrážními sázkami (situace, kdy sázkař využije odlišných kurzů dvou a více sázkových kanceláří k pokrytí všech možných výsledků a jistému profitu) už sice více méně odzvonilo, trhy však stále nabízejí příležitost třeba „miniquantům“ specializujícím se na jednotlivé sporty nebo typy sázek. Zároveň existují sázkaři, kteří toto „leštění kurzů“ dokázali posunout o stupeň výš – sázkové syndikáty.
Takovým historicky nejznámějším uskupením je americký Computer Group Billyho Walterse (nedávno omilostněný Donaldem Trumpem z trestného činu insider tradingu), který v 80. a 90. letech doslova terorizoval kasina díky pokročilému zapojení počítačů do přesného kurzování sportovních zápasů. Na vyšší úroveň tyto aktivity pak v posledních letech povýšily anglické syndikáty Starlizard Tonyho Blooma a SmartOdds Matthewa Bendhama, jež postavily analytické struktury na půdorysu inspirované finančním průmyslem: firma zaměstnává „sledovače“ generující pokročilé statistiky jednotlivých zápasů/sportů přes analytiky až po sítě traderů, kteří umisťují sázky na trh – především do asijských sázkovek. Tyto syndikáty podle odhadů generují roční zisky v řádech desítek milionů anglických liber.
Mileniálové (1981 až 1995) jsou, respektive doposud byli, proti tomu nejkonzervativnější. Přestože v současnosti mají největší podíl na pracovní síle Ameriky, jejich důvěra v kapitálové trhy je rekordně nízká: pouze necelá čtvrtina (23 procent) mileniálů podle tři roky starého průzkumu věří, že v této dekádě budou finanční trhy tou nejlepší destinací pro jejich hotovost. Té ostatně nemají příliš – jednak za sebou táhnou vysoké dluhy za vzdělání a zadruhé jejich pozice na pracovním trhu není ideální; z velké většiny pracují na krátkodobé nebo částečné úvazky. Z toho – v případě, že tedy vůbec nějaké úspory mají – se formují mnohem konzervativnější portfolia než v případě jejich předchůdců. Nuda vyvolaná pandemickým lockdownem alespoň u části z nich tuto nedůvěru narušila.
A konečně generace Z (1996 až 2012) na trhy teprve vstupuje a seznamuje se s možnostmi. Tito aktuálně nejmladší investoři by do budoucna měli být hlavní zákaznickou skupinou, která naplno využije nejrůznějších automatizovaných platforem a robotických poradců.
Absolutní laici
Noví investoři se od těch stávajících liší především větší nezávislostí a hlavně si vybírají z většího portfolia příležitostí. Zatímco jejich rodiče svěřovali své peníze spíše profesionálům, tato skupina hodlá větší díl investičních rozhodnutí podle všeho činit sama. A to v celé šíři investičního světa od kryptoměn přes forex komodity až třeba ke specialitám typu sběratelské nebo predikční burzy. Všude se dá vydělat (a samozřejmě prodělat) a do všech těchto směrů dokážou sociální sítě investory nasměrovat.
Části mladých investorů může čerstvá záliba pomoct definovat i jejich životní styl. V Tokiu například nedávno s velkým úspěchem otevřel bar Stock Pickers inspirovaný vlnou zájmu zažehnutou právě Redditem a kauzou GameStop. Návštěvníci v něm nad tematicky pojmenovanými drinky jako „Margin Call“ nebo „Lehmann Shock“ diskutují své investiční strategie a nápady. I tohle by ostatně mohl být jeden z trendů doprovázejících příliv nové krve na burzy – zespolečenštění investičního procesu. Mladší generace je i díky sociálním sítím zvyklá být více otevřená a tento aspekt by se mohl přenést i do jejího investičního chování.
Na burze samotné spíš než do indexových instrumentů investují do akcií podle vlastního výběru. Alternativně se pak přiklánějí k takzvanému zrcadlení, kdy skrz platformy, jako je třeba eToro, automaticky kopírují investiční rozhodnutí zvoleného investora. Jsou ochotni riskovat, i když trhy padají. Rizika nevnímají, nebo dokonce nechápou. Podle průzkumu agentury BritainThink zveřejněného listem The Guardian až 45 procent investorů s méně než dvanáctiměsíční zkušeností nevnímá možnost ztráty investovaných peněz jako možné riziko! A při svých investičních rozhodnutích berou v potaz nejen výnosový potenciál cenného papíru, důležitá je pro ně i společenská zodpovědnost zainvestované firmy. Prioritu ovšem dostávají známé a populární značky, jež sami v životě používají. Náhle trendy mohou být akcie módních firem, oblíbené restaurace nebo popularitu nabírající sociální síť.
Za pozornost stojí i fakt, že tihle burziáni jsou v naprosté většině absolutní laici. Prakticky paralelně s jejich nástupem na scénu Google začal registrovat strmě rostoucí počet vyhledávacích dotazů na základní věci typu: „Jak koupit akcie“ nebo „co je S&P500?“ Profesionální investoři nyní dumají, jak tyto faktory zakomponovat do svých investičních modelů. A zdali to má vůbec cenu. Jestli třeba tihle nováčci prostě nezmizí, až po pandemii otevřený svět nabídne jiné formy zábavy nebo některá burzovní korekce smaže dosavadní zisky a další vládní šeky již nebudou k dispozici. Zatím mezi odborníky převládá názor, že v nějaké formě na burze zůstanou. A burza se s nimi musí naučit do budoucna počítat.
Buffett už netáhne
Bude to zřejmě znamenat částečné přepsání odvěkých investičních pravidel. Dlouhodobý přístup tolik vychvalovaný Warrenem Buffettem nevypadá pro novou šarži investorů příliš atraktivně. A agentura Bloomberg už přinesla reportáž, kterak březnová situace na burze definovaná sníženou volatilitou a klidnějším obchodováním některé nové investory nudila. „Nebaví mě to,“ řekl Bloombergu Blake Parr, 25letý trader z Oklahomy, který na burzu naskočil právě před rokem. „Chybějí mi ty momenty, kdy se během dvou týdnů akcie třeba ztrojnásobily,“ dodává s tím, že nyní je mnohem obtížnější vydělat peníze.
Z hlediska protřelých burzovních makléřů velmi naivní komentář, ale nově příchozí hráči se podle všeho velkou trpělivostí vyznačovat nebudou. S tím souvisí i vyšší apetit po riziku. Pomineme-li „extremisty“ z Redditu a jejich ochotu v rámci denního tradingu surfovat na vlnách rychlých změn, většina nových investorů mladších generací investuje spíše než do konzervativních dluhopisů do výnosově potenciálně perspektivnějších akcií nebo kryptoměn. Opatrnější složka v jejich portfoliích prostě chybí. Část investičních expertů však připomíná, že tito mladí investoři mají velmi vzdálený investiční horizont, takže si riziko mohou dovolit. Zároveň též připomínají, že aktuální výnosy u dluhopisů opravdu nejsou něco, co by „mládežníky“ mohlo lákat. Alespoň v aspektu malých investorů se zkrátka bude svět finančních trhů proměňovat.
Netradiční investice: kabelky Hermès i kartičky
Umění, automobiloví veteráni, šperky, víno. Netradiční investice měly dlouhodobě tradiční reprezentanty. Současnost ale kategorii specifických investic značně rozšířila. A investoři hledají velmi specifické niky, kde zhodnotit své finance. Za rekordní ceny se dnes prodávají nejrůznější komodity. Po půl milionu dolarů nabídli v aukcích během loňského roku kupci za unikátní kabelku Hermès i obnošené tenisky Michaela Jordana, vzácná vína se loni podle indexu sestavovaného poradci z Knight Frank zhodnotila o 13 procent. Do startupu Vincent, jenž plánuje vytvořit online tržiště pro netradiční komodity, investoři nalili miliony dolarů a do bubliny vyhnali dokonce i trh s emisními povolenkami. „Jsme v pozdní fázi investičního cyklu, kdy není kam ukládat peníze a někteří investoři dělají šílené věci,“ komentoval situaci pro The New York Times podnikatel Howard Lindzon s tím, že po tradičních akciích a nemovitostech se nyní hledá v obskurnějších kategoriích.
Nejžhavějším zbožím posledních měsíců se tak staly kartičky sportovců. Úzkou skupinou dlouhodobých sběratelů byly ceněny vždy, ale nyní si nacházejí mnohem širší pole zájemců, kteří podle expertů čekají, že raritní sportovní karty si v časech předpokládané vyšší inflace minimálně udrží svou hodnotu. Takže distributoři nových karet se novinářům svěřují, kterak jim zájemci doslova trhají nerozbalené balíčky z rukou a za desetinásobek je okamžitě nabídnou na aukčních serverech.
V červenci se prodala nováčkovská karta basketbalisty LeBrona Jamese za 1,85 milionu dolarů, o měsíc později jiný kupec zaplatil bez 40 tisíc čtyři miliony dolarů za kartičku baseballisty Mikea Trouta. Na začátku března pak oba strčil do kapsy další basketbalista Luka Dončić, jehož tři roky stará nováčkovská karta se vydražila za 4,6 milionu dolarů. A experti připomínají, že u všech tří se jedná o aktivní sportovce. Spekulace na růst cen se navíc přenesla z historických memorabilií (za nejhodnotnější kartu je považována ta baseballisty Honuse Wagnera z roku 1911, která se v roce 2008 prodala za 2,8 milionu USD) na prakticky současné „produkty“. Trading mánie může začít.
