Íránská lithiová bomba

Íránský Hamadán byl doposud známý především díky svým řemeslníkům – keramika, koberce a zpracování kůže – a nadmořské výšce. Město s více než 750 tisíci obyvatel leží výš než Sněžka. Zaujme též hexagramovým urbanismem, který Hamadánu ve 20. letech minulého století vtiskli němečtí architekti. Nyní se z něj může stát jedno z globálních center bateriového průmyslu.

Právě v jeho blízkosti podle informací z Teheránu íránští geologové objevili ložisko lithia, které by podle dosavadních odhadů mohlo obsahovat až 8,5 milionu tun rudy klíčové pro předpokládanou expanzi elektromobility v následujících letech. A nález tak vydatného zdroje tohoto alkalického kovu (jednalo by se o téměř desetinu potvrzených světových zásob a druhé největší ložisko po nalezištích v chilské poušti) by mohl mít řadu zásadních důsledků. Pro Írán, globální obchod s lithiem i pro budoucnost autoprůmyslu.

„V Hamadánu, hornaté provincii na západě země, byla poprvé v Íránu objevena zásoba lithia,“ potvrdil nález na začátku března v íránské státní televizi Mohammad Hadi Ahmadi z ministerstva průmyslu, dolů a obchodu. Podle americké stanice CNBC s patrným nadšením v hlase. Pro Teherán se jedná o velmi pozitivní zprávu. Islámský režim je kvůli svému jadernému programu řadu let zatížen mezinárodními sankcemi a aktuál­ně čelí – vedle doznívajících lidových bouří za práva žen – také padesátiprocentní inflaci. Velmi žádaný hospodářský impulz by to mohl pro Írán být i přesto, že seznam jeho potenciálních obchodních partnerů, třeba kvůli zbrojní spolupráci s Ruskem, bude značně omezen.

Konec nedostatku? Cena klesne

Lithium je klíčovou součástí katod lithium-iontových baterií používaných v elektromobilech a též baterií, jež se používají v mobilních telefonech. Jeho cena je v posledních měsících jako na houpačce, když nejprve letěla nahoru kvůli očekávanému boomu elektromobility, ale od listopadu loňského roku klesá v důsledku ekonomického brždění Číny, která je v tuto chvíli tahounem trhu s elektromobily.

Analytici americké banky Goldman Sachs již před zveřejněním íránského nálezu očekávali, že zlevňování lithia by mělo pokračovat, a to v důsledku navyšování jeho nabídky na globálním trhu, kde by mělo – hlavně díky zvyšování těžby v Číně a Austrálii – v příštích dvou letech dojít meziročně k nárůstu produkce v průměru o 34 procent.

„V ročním horizontu očekáváme další pokles cen základních vzácných kovů, jako jsou lithium, kobalt nebo nikl,“ hlásilo už na konci února komo­ditní oddělení Goldman Sachs. Infor­mace o íránském ložisku je z této perspektivy příliš čerstvá, v tuto chvíli zatím neověřená a do reálné těžby je samozřejmě ještě daleko. Někteří experti se však ani tak nebojí spekulovat ohledně možného zpomalení výzkumných a přípravných prací na některých menších, respektive dražších ložiscích jinde ve světě.

Další trumf do čínských karet

Podle dalších odborníků by íránský objev mohl být dalším střípkem do mozaiky, ze které by se mohla skládat budoucí, ještě větší převaha Číny na poli elektromobility. Říše středu bude vzhledem k rozdaným kartám na geopolitickém poli zřejmě primárním odběratelem íránského lithia. A experti na geologii a nerostné suroviny přitom dlouhodobě upozorňují, že Číňané dělají všechno pro to, aby si tyto klíčové suroviny pod sebe natáhli v co největším objemu.

„Podívejte se na vzácné zeminy. Když je Čína potřebuje pro sebe, zastaví jejich vývoz,“ uvedl loni pro web mining.com Tony Sage, který šéfuje firmě Critical Metals, s tím, že z tohoto důvodu Evropa zařadila lithium mezi kritické nerosty. Aby se nedostala do závislosti na Číně. Ale íránský objev čínskou dominanci zřejmě ještě posílí.