Íránský stín nad Dubají. Letištní rekord se vzdaluje

Letiště v Dubaji musí přehodnotit své růstové plány. Kvůli dopadům války s Íránem nyní počítá s dosažením hranice 100 milionů cestujících až v roce 2027, o rok později, než původně plánovalo.

Podle šéfa letiště Paula Griffithse jde o důsledek výrazného poklesu provozu po eskalaci konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. „Očekávali jsme, že tuto symbolickou hranici překročíme letos. Nyní se to pravděpodobně posune na rok 2027,“ uvedl. Cíl však podle něj zůstává beze změny.

Prudký propad provozu

Dopady konfliktu se promítly do statistik okamžitě. Počet cestujících v březnu meziročně klesl o 66 procent. Za celé první čtvrtletí letiště odbavilo 2,5 milionu pasažérů, což znamená pokles o 21 procent.

Pro Dubaj jde o citelný zásah. Město funguje jako jeden z klíčových globálních uzlů pro dálkové lety a jeho model stojí na přestupním provozu. Největším trhem zůstává Indie, následovaná Saúdskou Arábií, Velkou Británií a Pákistánem. Mezi destinacemi vede Londýn.

Chybějící aerolinky a bezpečnostní rizika

Vedení letiště očekává oživení v příštích měsících, zejména během letní sezony, kdy by se měl vrátit přestupní provoz. Po zrušení cestovních omezení ve Spojených arabských emirátech se provoz postupně obnovuje. Konkrétní celoroční výhled ale firma neposkytla.

Obnova je zatím neúplná. Z původních 90 aerolinek obnovilo provoz jen 51. Chybějí především dopravci ze západní Evropy a USA. Důvodem jsou přetrvávající problémy s pojištěním i oficiální varování vlád před cestami do regionu.

Bezpečnostní situace zůstává klíčovou překážkou. Od konce února muselo být letiště v Dubaji opakovaně uzavřeno kvůli dronům v jeho okolí. Útoky zasáhly i další letiště v regionu, včetně Abú Zabí, Kuvajtu a Bahrajnu.

Další tlak přichází od domácích dopravců. Emirates i Flydubai zatím neobnovily plnou kapacitu. Emirates musely zrušit tisíce letů, upravit síť spojů a v některých případech létaly s nízkou obsazeností, protože část cestujících se regionu vyhýbá.

Další vývoj bude záviset na stabilizaci bezpečnostní situace a návratu zahraničních aerolinek. Právě jejich rozhodnutí, spolu s vývojem konfliktu, určí tempo návratu Dubaje k původním růstovým plánům.