Jak Čína otevírá zadní vrátka

Nevýrazná kancelář ve 24. patře jednoho ze singapurských věžáků nijak nenapovídá, že tam sídlí pobočka obřího čínského těžebního konglomerátu. Ovšem v případě fondu Yuxiao, jenž si za své sídlo zvolil tento bohatý městský stát v Asii, je to zcela záměrné. Snaží se totiž získat kontrolu nad vojensky využitelnými nerostnými aktivy v Austrálii. Jde o prvky vzácných zemin.

Majitelé těžebního konglomerátu Jinan Yuxiao Group (čínsky Ťi-nan Jü-siao) využili tohoto zastíracího manévru k ovládnutí společnosti Northern Minerals proto, že nabídka pocházející „z neutrální země jihovýchodní Asie“ s vysoce uznávaným právním systémem má snížit u Australanů podezření ohledně čínských akvizic v citlivých odvětvích. Jde o jednu z několika strategií, díky nimž se dnes čínské firmy snaží přizpůsobit nepřátelsky naladěnému okolnímu světu.

Podle Johna Coynea, analytika z Australského institutu strategické politiky (ASPI) sídlícího v australské Canberře, tamní vláda nakonec čínský pokus o navýšení podílu ve společnosti Northern Minerals zablokovala, takže tím „znemožnila zahraničnímu subjektu, zejména subjektu se silnými vazbami na čínskou komunistickou stranu, ovládnout kritický národní zdroj“.

Očištění od rudého nánosu

Rozhodnutí fondu Yuxiao založit pobočku v Singapuru ukazuje na mnohem rozsáhlejší a složitější geopolitický trend. Sílící soupeření mezi Čínou a Západem v čele se Spojenými státy americkými vede k větší roztříštěnosti světového hospodářského řádu. Peking, Washington, Brusel a další metropole zavedly již řadu cel, vývozních kontrol a dalších opatření na ochranu svých domácích trhů a také ke zpomalení technologického pokroku svých rivalů a konkurentů.

V reakci na to čínské společnosti dle vedoucích pracovníků a analytiků zakládají pobočky v mnoha relativně neutrálních „třetích zemích“ v naději, že se jim tak podaří překlenout čím dál více se prohlubující propast oddělující Čínu od Západu. Hlavním motivem přesunu investic do těchto relativně izolovaných zemí – mezi něž patří kromě Singapuru též Vietnam, Mexiko a pak evropské Irsko s Maďarskem – je snaha obcházet různá ochranářská opatření, jež západní mocnosti proti firmám sídlícím v Číně zavádějí a uplatňují.

Podle údajů, které listu Financial Times exkluzivně poskytla výzkumná společnost Rhodium Group, proudí do těchto zemí čínské investice ve velkém. Přes tato „zadní vrátka“ se na západní trhy převádí čím dál více čínského vývozu, což znepokojuje úředníky v USA i Evropě. „Globální čínské společnosti rozhodně čelí nejtěžšímu období v historii,“ říká profesor Frank Pieke z Národní univerzity v Singapuru. A dodává: „Jsou ovšem také mnohem lépe vybaveny než dříve, aby těmto výzvám dokázaly čelit. Jsou větší, sofistikovanější a mají zemím, v nichž působí, více co nabídnout.“

Rozlet a fígle čínského draka

Vzestup Číny jako hospodářské velmoci během posledních čtyř dekád do značné míry poháněla globalizace. Díky otevřeným trhům a volnému obchodu zažíval čínský export neustálý růst a ze Západu do země naopak směřovaly obrovské toky kapitálu, know-how i technologií. Mnohé z čínských firem se tak staly světovými lídry ve svých odvětvích, ať jde o společnosti BYD a CATL v oblasti elektromobilů a baterií, Huawei v telekomunikacích, či ByteDance na sociálních sítích a médiích.

Západní mocnosti zaplavilo zboží, které se kvalitativně vyrovnává tomu od jejich domácích výrobců, souběžně s tím však narůstaly obavy o národní bezpečnost, a tak nadšení z globalizace postupně opadávalo. Podle nedávné studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) se obchod a investice proudící mezi oběma silnými bloky – jedním soustředěným kolem Ameriky a druhým kolem Číny – snížily více než v rámci těchto táborů, zejména od začátku války na Ukrajině.

Podle MMF se mezi ně snaží natlačit zprostředkovatelské (propojovací) země, které „rychle nabývají na významu a slouží jako most“. Poté, co USA, Evropa a další země začaly Číně klást do cesty překážky, se obchodní toky s těmito státy a investicemi do nich dramaticky zvýšily. Čínským společnostem to přináší hned několik výhod. Jednou z nich je přístup k rozsáhlým zónám volného obchodu s minimálními cly a regulačními bariérami. Vytváření poboček a dcer v nových regionech navíc může čínským firmám pomoci zakrýt nebo změnit identitu, a vyhnout se tak dopadům obchodního napětí mezi Čínou a Západem v čele s USA, říkají analytici.

V Singapuru už této praxi vymysleli dokonce speciální název: „singapurská pračka“. Oč jde? Jedná se o postup, při němž čínské společnosti v tomto městském státě zakládají dceřiné společnosti nebo i zcela nové podniky s cílem zmírnit geopolitická rizika a dohled zaměřený na subjekty se sídlem v pevninské Číně. Profesor Čchen Č’-wu z Hongkongské univerzity říká, že jej „stále ohromuje lidská vynalézavost týkající se reakce na vzestup deglobalizačních sil“. Myšlenku rozvíjí: „Dokud budou mezi státy existovat nejrůznější politické instituce, budou se některé země snažit nabídnout globalizovaným podnikům platformu, aby se mohly zapojit do meziinstitucionální arbitráže.“

Nakupujte levně: u Singapurců

Snad nejznámějším příkladem je výrobce rychlé módy Shein, který v současné době usiluje o vstup na burzu v Londýně či New Yorku. Firma byla založena v roce 2008 ve městě Nan-ťing a její dodavatelské řetězce, sklady a zásoby se nacházejí v Číně.

Roku 2021 však její záhadný zakladatel „Sky Xu“, který vystupuje též pod jmény Sü Jang-tchien i Chris Xu, přestěhoval sídlo do Singapuru. Fast-fashionová společnost Shein, jež byla v posledním kole investičního financování oceněna na 66 miliard dolarů (1,5 bilionu korun!), se podle svých internetových stránek nyní považuje za „globálního online prodejce módy a životního stylu se sídlem v Singapuru“.

Podle několika osob obeznámených se situací bude před plánovaným vstupem na zahraniční burzu potřebovat souhlas čínských regulačních orgánů. Pekingský úřad pro dohled nad kyberprostorem totiž navíc přezkoumává, zda neexistuje riziko, že by se některá data Sheinu mohla dostat do zahraničních rukou. Podle analytiků však zákazníci, obchodní partneři a především potenciální investoři uvidí sídlo v Singapuru, který mají za respektovanou jurisdikci, jež v případě problémů poskytuje i transparentní cestu k právnímu urovnání sporů. Prostě dobrá adresa.

Singapurská identita občas slouží i k přístupu na indický trh, čímž firmy obcházejí známou antipatii Dillí vůči čínským investicím. V rámci odvetných opatření po střetech mezi čínskými a indickými vojenskými jednotkami na společné himálajské hranici v roce 2020 zakázala Indie více než sto čínských sociálních médií, úvěrových a dalších aplikací s odkazem na ochranu dat a soukromí. A proti čínským technologickým společnostem také zahájila několik regulačních vyšetřování.

Habaďúry v Singapuru

Společnosti Shunwei Capital, kterou založil čínský miliardář Lej Ťün (majitel výrobce chytrých telefonů Xiaomi), se přesto v roce 2022 podařilo investovat do indické platformy pro automatizaci trhu Web Engage a značky mléčných výrobků Country Delight. Transakce se uskutečnily prostřednictvím společnosti SWC Global, jež se prezentuje opět jako singapurská „pobočka přední multimiliardové firmy rizikového kapitálu se sídlem v Asii“.

Technologická společnost Jovy, která je kótovaná na americkém trhu a jejíž kořeny sahají pochopitelně zase do Číny, se podle firemních dokumentů rovněž změnila na globální společnost – a v roce 2021 založila své sídlo kde jinde, než v Singapuru. „Existuje řada případů, kdy se Singapur stal zástěrkou pro společnosti s pochybnými vazbami na Čínu, a dokonce na čínský stát,“ říká docent Ja-Ian Čong z Národní univerzity v Singapuru, stipendista v rámci Carnegie China. Vůči praktikám „singapurské pračky“ má však výhrady i samotná Čína. Jeden z režimních VIP představitelů, který si nepřál být jmenován, říká, že Peking se na trend „odčínšťování“ některých firem dívá s jistou nelibostí. „Vyvolává to otázky loajality vůči (mateřské) Číně, což je pro některé lidi v Pekingu nepříjemné,“ říká. Společnost Shein se odmítla pro deník Financial Times vyjádřit.

Podle politologa Čonga lze obavy pozorovat i v Singapuru. „Pokud bude takových případů přibývat, zejména firem s vazbami na čínskou komunistickou stranu, které využívají preferenčních ujednání Singapuru s jinými zeměmi nebo stále častěji díky svým zdejším subjektům obcházejí pravidla, mohl by Singapur jako stát čelit politickým potížím a negativním nařčením,“ říká expert. Příkladem budiž právě těžařská skupina Jinan Yuxiao Group, jež je majetkově propojena se státem vlastněným čínským těžařem Shenghe Resources (Šeng-che), doplňuje Mary Huiová, hongkongská výzkumnice čínských průmyslových strategií a autorka bulletinu i rozesílaného newsletteru.

Výhody volnějšího obchodu

Kromě stabilních vztahů s Čínou i se Západem má řada třetích zemí výhodu, že je součástí zón volného obchodu zaručujících přístup na velké západní trhy: s nulovými nebo nízkými cly. Právě Singapur, ale i Vietnam jsou členy Regionálního komplexního hospodářského partnerství (RCEP), sdružujícího patnáct asijsko- -pacifických zemí, které tvoří přibližně 30 procent světového HDP. A kromě toho mají obě země dlouhodobé dvoustranné dohody o volném obchodu s USA. „Založení firmy v Singapuru má pro čínské podniky řadu výhod,“ říká viceprezident jedné čínské hi-tech společnosti se sídlem v Singapuru, který si nepřál být jmenován. „Pokud podnikáme z Číny, narážíme na zeď cel a čelíme podezření ohledně všeho, co chceme na americkém trhu dělat. Ale se sídlem v Singapuru žádná cla neplatíme a podezření je mnohem menší,“ vysvětluje anonymně.

Podobné úvahy platí i pro Irsko a Maďarsko. Obě země jsou členy Evropské unie, jejíž jednotný trh zajišťuje stejná regulatorní pravidla a nulová cla ve všech 27 členských státech. Tarify uvalené na produkty dovážené z Číny neplatí, pokud by byly vyráběny a prodávány uvnitř EU. Dokladem, že propojení Číny a Západu může přinášet jasné obchodní výhody, jsou zkušenosti z Irska. Bilaterální obchod obou zemí se za posledních pět let ztrojnásobil a je zřejmá další snaha o zvýšení investic, uváděl nedávný irský premiér Leo Varadkar (v březnu rezignoval), když na začátku letošního roku přivítal na návštěvě ostrovů svého čínského kolegu Li Čchianga, předsedu vlády ČLR. O čem jednali? Mezi velké čínské projekty v Irsku patří investice firmy ByteDance, tedy mateřské společnosti (populární a kontroverzní) aplikace TikTok, farmaceutické společnosti WuXi Biologics, čínského giganta v oblasti telekomunikačních zařízení Huawei a velké čínské státní banky Bank of China. Klienty irské agentury na podporu investic (IDA) je přibližně čtyřicítka čínských firem, které zaměstnávají 5 100 lidí. Vedení IDA tvrdí, že agentura „rozhodně považuje“ TikTok za čínskou společnost. Samotný TikTok však zdůrazňuje, že „čínský není“ a jeho mluvčí v Irsku uvedli, že mezinárodní ústředí společnosti sídlí v Singapuru, zatímco v Evropě je registrována ve Velké Británii a Irsku, a podléhá tak britským, irským a unijním zákonům, nikoli čínským. Dodali, že ačkoli mateřskou společností TikToku je nadále ByteDance se sídlem v Pekingu, přibližně 60 procent ByteDance je ve vlastnictví globálních institucionálních investorů, jako jsou Carlyle Group, General Atlantic či Susquehanna International Group. WuXi Biologics uvádí, že „nechce být součástí příběhu zaměřeného specificky“ na zemi svého původu: „Jsme přesvědčeni, že naše práce je nejlépe vidět v rámci kolektivních úspěchů dynamického irského sektoru věd o živé přírodě.“

Rozjíždějící se Maďarsko a Mexiko

Další klíčovou zemí pro čínské investice v Evropě se stává Maďarsko, které má s Pekingem o poznání vřelejší vztahy nežli ostatní státy Unie. Při své návštěvě Budapešti na začátku tohoto roku čínský prezident Si Ťin-pching označil bilaterální vztahy za „hladké a bohaté jako tokajské víno“. A maďarský autoritářský premiér Viktor Orbán, mimochodem již nejdéle sloužící šéf vlády v EU, pochválil Čínu za to, že preferuje mír a je „důležitou stabilizační silou“ ve světě.

Podle studie berlínského think-tanku Merics získalo Maďarsko loni 44 procent všech čínských přímých investic v Evropě a předstihlo tak „velkou trojku“ ekonomik čili Německo, Francii a Velkou Británii.

A velkým hráčem se stává další stát od M: Mexiko je signatářem dohody s USA a Kanadou (USMCA), nástupcem bloku NAFTA, jež se týká 510 milionů lidí a představuje 30 procent světové ekonomiky. Čínské společnosti si tam v posledních desetiletích nenápadně vydobyly značnou investorskou pozici a díky USMCA mají jejich firmy vyrábějící v Mexiku ledničky, televizory či textil privilegovaný přístup na americký trh… Na čínské technologie Huawei se ve velké míře spoléhá kupříkladu telekomunikační skupina América Móvil ovládaná miliardářem Carlosem Slimem Helú (jenž byl v roce 2014 údajně nejbohatším člověkem na světě). Mabe, což je mexický výrobce spotřebičů a chladniček, je zase ze 48 procent vlastněn akviziční čínskou skupinou Haier. V Číně už byl vyroben každý pátý automobil zakoupený v Mexiku, přičemž polovinu z nich tvoří značky čínských automobilek. A výrobci elektromobilů BYD a Chery nyní hledají v Mexiku továrny, které jim odtud umožní vyvážet do USA a vyhnout se clům (na vozidla z Číny), která se od začátku srpna zvýšila na sto procent.

Ovšem Americe dochází trpělivost s úlohou Mexika coby bezcelního překladiště čínských firem na americkém trhu. Zástupce USA, který dohlíží na obchodní politiku, pokáral Mexiko za „nedostatečnou transparentnost“ dovozu oceli a hliníku ze třetích zemí – včetně Číny. Někteří lidé v metropolitním Mexiku City však tvrdí, že Čína už je tam příliš hluboce zakořeněná a kurz se jen tak nezmění. Možností, jak čínskému drakovi přistřihnout křídla, není totiž mnoho.

„Washingtonu to teprve teď dochází,“ říká Enrique Dussel Peters, ředitel sinologického centra Mexické národní autonomní univerzity (UNAM). „Lidé si tam myslí, že diskuse probíhá ve stylu – v pondělí nechci Čínu v Mexiku vidět. Tak to možná chodilo před dvaceti lety. Ale dnes? Už jsme úplně jinde.“

James Kynge, Jude Webber, Christine Murrayová, Kay Wigginsová, FT