Jak iPod změnil svět hudby

Bylo šest týdnů po 11. září 2001. Svět se měnil pod rukama a Steve Jobs se tehdy rozhodl přispět svým malým dílem. S heslem „1 000 skladeb v kapse“ uvedl na trh iPod, který proměnil svět hudby. Změnil myšlení hudebníků. Zničil alba. Zachránil nahrávací průmysl. Ta malá bílá krabička s pětigigovým harddiskem (od Toshiby) a charakteristickými sluchátky opravdu naplnila Jobsův claim, že „s iPodem už nikdy nebude poslech hudby stejný“. O necelých šest let později a sto milionů prodaných kusů dál Jobs věděl, že svůj slib naplnil. A zároveň už iPod programově zabíjel. Pár týdnů před tím totiž představil iPhone.

Letos na začátku května Apple oznámil, že další iPody už vyrábět nebude. Že doprodá zásoby poslední vývojové větve iPod Touch a po téměř půl miliardě prodaných kusů se existence tohoto MP3 přehrávače v rámci Applu uzavře.

„Duch iPodu bude ale žít dál,“ prohlásil viceprezident Applu pro marketing Greg Joswiak s tím, že původně hudební knihovna Applu stvořená pro iPod byla postupně integrovaná do iPhonů, Apple Watch, Macu nebo iPadu. Technologie, na jejichž zádech se před iPodem nevelká firma z kalifornského Cupertina (v den představení iPodu 23. října 2001 se její akcie otevíraly za 19 dolarů, aktuálně za 150, a akcie Applu prošly trojnásobným dělením, které proměnilo „jednu iPodovskou akcii“ v 56 současných) odrazila ke dvoubilionové hodnotě, přesto skončila.

Mít hudbu v kapse

IPod nebyl zdaleka první. MP3 přehrávače už existovaly, pravda, s ambicí nabídnout zákazníkovi možnost poslechnout si maximálně jedno album. Byly velké, nepěkné, neohrabané. Zároveň v době, kdy řádila sdílená pirátská úložiště jako Napster, nebylo jasné, zda bude co poslouchat. Hudební průmysl šlapal vodu. I tak to Steve Jobs risknul. Podle stejnojmenného filmu z roku 2015 (šéfa Applu v něm ztvárnil Michael Fassbender) to slíbil své dceři Lise, s níž měl „komplikovaný“ vztah. Mašinka, kterou Apple začal prodávat za 399 dolarů, během pár let dobyla svět. Typicky bílá sluchátka v první dekádě se začala množit v hromadné dopravě, na běžeckých stezkách a – skrze zaujaté celebrity – i na červených kobercích. Apple narazil na zlatou žílu.

Začal chrlit varianty (Mini, Shuffle, Nano) i další generace (2G, 3G, 4G). Jeho navzdory nahrávacím společnostem vybojovaný iTunes se stal jakýmsi pra­otcem všech App Storů. A hudební fanoušci si naráz začali zvykat mít své Mozarty, Dolly Parton, Metallicu i Britney Spears stále u sebe. Steve Jobs měl na své úvodní prezentaci iPodu pravdu. „Hudba je součástí života každého z nás. Hudba je tu odjakživa. A bude tu vždycky,“ prohlásil tehdy. I díky iPodu se tak z Apple z „počítačové firmy“ posunul do kategorie technologií. Na začátku roku 2007, necelých šest měsíců před uvedením prvního iPhonu na trh, se z Apple Computer Inc. stal Apple Inc.

Odstartoval boom

Právě iPhone pak byl hlavním katalyzátorem obřího boomu značky, jejž iPod zažehl. A zároveň se iPhone stal takříkajíc zabijákem přístroje pro poslech hudby z vlastní dílny. „Apple nezajímá kanibalizace jejich vlastních výrobků, iPod a iPhone je toho nejlepším případem,“ citovala BBC technologickou analytičku Creative Strategies Carolinu Milanesiovou. Prodeje iPodu podle dostupných dat vyvrcholily v polovině první dekády (od roku 2015 je firma přestala zveřejňovat), o dva roky později s prvním iPhonem se zájem přesměroval.

K přístroji, který vedle MP3 uměl i telefonovat a spoustu dalšího. V kontextu poslechu hudby především streamovat, což znamená možnost poslouchat hudbu bez nutnosti jí vyhradit prostor na vlastním harddisku. Analytici později sepsali řadu seznamů, co všechno se Apple na iPodech jak směrem k iPhonu, tak ke svým zákazníkům naučil. Obecný význam možná nejlépe shrnul výkonný šéf firmy Intertrust Technologies Talal Shamoon citovaný listem The New York Times. „Apple iPodem světu ukázal, že má k dispozici jadernou bombu. O šest let později měl již celý jaderný arsenál.

Od té doby už nebyl ani stín pochyb o tom, že jednoho dne bude Apple vládnout všem.“