
Jak si koupit akcie Saudi Aramco
Vysoký zisk firma vykáže i v době, kdy konkurence bude řešit pokles poptávky po ropě.
Existují velké burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si snadno – na pár kliknutí – může pořídit i našinec. Jde třeba o Apple, Amazon nebo Microsoft. A pak existují velké burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si Čech prakticky pořídit nemůže.
Není například vůbec snadné koupit akcie Samsungu, jihokorejského výrobce elektroniky. Také získat podíl v likérce Kweichow Moutai, po Tencentu druhé nejhodnotnější čínské firmě vůbec, je prakticky „mission impossible“. A pokud si běžný Čech usmyslí, že by rád vlastnil akcie ropného gigantu Saudi Aramco, čtvrté nejhodnotnější firmy světa, také vlastně nemá šanci.

Tržní hodnota Saudi Aramco činí nějaké dva biliony dolarů. Jeho tržby dosahují zhruba 500 miliard dolarů ročně, čistý zisk pak přibližně 120 miliard dolarů. Přes takto obří proporce není vůbec snadné podíl v kolosu získat. A nejde jen o to, že na burze v Rijádu se od primárního úpisu z konce roku 2019 obchoduje jen zhruba s 1,5procentním podílem v Saudi Aramco. Navíc na poměrně málo likvidní burze, jakou ta rijádská – jménem Tadawul – je. Saúdskoarabská královská rodina dala na burzu jen zlomek svého ropného klenotu, sama nadále vlastní více než 94 procent Aramco, byť z toho 16 procent nepřímo, skrze saúdskoarabský státní fond.
Čech, který by po akciích Aramco zatoužil, musí buď získat saúdskoarabské občanství, nebo zmíněné rijádské burze doložit, že disponuje majetkem alespoň zhruba 500 milionů dolarů, aby si v Saúdské Arábii – coby cizinec – mohl otevřít investiční účet.
Vlastně jedinou možností, jak do akcií Saudi Aramco investovat, je pořídit si podílový list v některém z fondů, jež se zaměřují na investice do saúdskoarabských akcií. Například burzovně obchodovaný fond iShares MSCI Saudi Arabia ETF, který spravuje americká společnost BlackRock, drží zhruba sedm procent svých investic právě v Saudi Aramco. BlackRock společně s jinou americkou finanční skupinou Vanguard představují dva jediné zahraniční subjekty, které v Saudi Aramco vlastní více než 0,01procentní podíl. Vanguard má 0,05 a BlackRock 0,03 procenta.
Původně americká firma
Jedna akcie ropné firmy nyní stojí 30,30 saúdského rijálu, tedy v přepočtu nějakých 192 korun. Třeba analytici americké banky Morgan Stanley předpokládají, že za rok touto dobou se tyto akcie budou prodávat za 31 rijálů. Saúdskoarabská měna je zavěšená na americký dolar, takže její kurz vůči dolaru kolísá ve velice úzkém pásmu těsně nad úrovní 3,75 rijálu za dolar. Přitom za rok touto dobou by podle Bloombergu měl kurz koruny k dolaru činit zhruba 22,70. Česká měna tak zpevní ze současné úrovně 23,80 za dolar. Tím pádem zpevní také vůči rijálu. Pokud za rok touto dobou tedy akcie Aramco vskutku vyjde na 31 rijálů, bude to v přepočtu jen 187 korun. Na každé akcii ropného gigantu tak investor ve dvanáctiměsíčním horizontu tratí zhruba pět korun českých.
V delším horizontu, než je jeden rok, ale investice do akcií Aramco smysl dávat mohou – i v korunách. Aramco totiž ropu těží s přibližně o 75 procent nižšími náklady než řada jeho konkurentů. Jeho prokázané rezervy strategické suroviny tak zůstanou rentabilní na desítky let dopředu – a tučná zůstane i dividenda, kterou podnik vyplácí. Vysoký zisk i dividenda Saudi Aramco zůstanou i v době, kdy se konkurenti zřejmě budou potýkat s globálním poklesem poptávky po ropě, pokrokem ve využívání čistých energií, případně dalším regulatorním, zejména daňovým zatěžováním fosilních energií a paliv.
Dobré vyhlídky Aramco mohou rmoutit zejména Američany. Saudi Aramco totiž historicky navazuje na činnost amerického kapitálu v Zálivu, Američané společnost původně vlastnili. Trpká zkušenost s nedostatkem ropných produktů na americkém trhu během první světové války povzbudila počátkem 20. let minulého století americkou administrativu v čele s ministrem obchodu a pozdějším
prezidentem Herbertem Hooverem k „politice otevřených dveří“. Vzhledem k tomu, že americké firmy ztratily roku 1920 možnost získávat ropu v oblasti někdejší Mezopotámie, kterou ekonomicky ovládly Velká Británie a Francie, musely hledat zdroje ropy jinde v arabském světě.
Kalifornská část někdejšího Rockefellerova ropného panství Standard Oil (dnešní Chevron), legislativně rozděleného na sedm částí roku 1911, prostřednictvím své plně vlastněné dcery California-Arabian Standard Oil začala po letech průzkumu těžit saúdskoarabskou ropu koncem 30. let. V roce 1944 pak změnila název na Arabian American Oil Co neboli Aramco… Poté, co Američané podpořili Izrael během jomkipurské války v roce 1973, Saúdská Arábie Aramco postupně znárodnila.


