Japonsko s pomocí USA zachraňuje jen. Exportéři přišli o miliardy

Japonsko a Spojené státy poprvé po 15 letech společně intervenovaly na devizovém trhu, aby zabrzdily propad jenu. Ministři financí obou zemí zásah oznámili v pondělí krátce před zahájením obchodování v Tokiu. Koordinovaná akce následovala po nákupu jenů v odhadované hodnotě 59 miliard dolarů na konci minulého týdne. Pro trhy byl důležitý nejen objem, ale především americký podíl na operaci.

Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že cílem bylo čelit „nekontrolovaným kurzovým výkyvům jenu“ a že Washington nebude váhat s dalšími společnými zásahy. Prezident Donald Trump už předtím řekl, že Japonsko požádalo o pomoc kvůli slábnoucí měně: „A my jsme tu pro Japonsko vždy.“ Podobně se vyjádřila japonská ministryně financí Satsuki Katayamaová, podle níž Tokio reagovalo na nadměrné a neuspořádané pohyby kurzu. Také ona připustila další koordinované intervence.

Silnější jen zasáhl exportéry

Po zveřejnění prohlášení jen v pondělí ráno přechodně posílil o více než tři procenta na 155,31 jenu za dolar. Ještě před zásahem se dolar obchodoval téměř za 164 jenů. Prudký obrat však zatížil japonské akcie, protože silnější domácí měna snižuje po přepočtu hodnotu zisků, které firmy vytvářejí v zahraničí. Pohyb kurzu tak okamžitě změnil očekávání ohledně hospodářských výsledků velkých vývozců.

Nejcitelněji reagovaly společnosti závislé na exportu. Akcie Toyoty, největšího výrobce automobilů na světě, dočasně ztratily 6,6 procenta a od předchozí středy už 10,8 procenta. Podobný vývoj zaznamenaly Honda, Nissan a Suzuki. Hlavní index Nikkei 225 oslabil přibližně o jedno procento na 63 754 bodů, širší Topix klesl o 1,1 procenta na 3956 bodů.

Ztráty částečně tlumily technologické firmy. Akcie výrobců čipů Kioxia a Renesas Electronics vzrostly přechodně o více než 11 procent. V Jižní Koreji naopak index Kospi odepsal téměř šest procent, především kvůli vybírání zisků po předchozím zhruba dvacetiprocentním růstu akcií výrobců paměťových čipů SK Hynix a Samsung Electronics. Zatímco německý index Dax podpořily spekulace o konci války v Íránu a zotavení amerického technologického sektoru, japonské exportní tituly určoval hlavně pohyb měny.

Společný postup mění kalkul investorů

Rozsah reakce souvisel především s tím, že tentokrát nezasahovalo samotné Japonsko. Po jednostranné intervenci před čtyřmi měsíci začal jen brzy znovu oslabovat. Předchozí zkušenost tak posílila pochybnosti, zda může samostatný nákup měny bez změny úrokové politiky přinést víc než krátkodobý efekt.

Nynější krok může mít podle investorů větší váhu, protože jde o první společnou akci Tokia a Washingtonu od zemětřesení, tsunami a jaderné havárie v roce 2011. Přítomnost USA zvyšuje riziko pro investory, kteří by chtěli dál sázet proti japonské měně.

Japonský ekonomický deník Nikkei upozornil, že účastníci devizového trhu nyní musejí počítat s dalšími zásahy. Naomi Mugurumaová, dluhopisová stratégyně Morgan Stanley MUFG, označila za neobvyklé už samotné zveřejnění prohlášení amerického ministra financí. Podle ní signalizuje, že obě vlády vnímají zrychlující oslabování jenu jako krizový problém, nikoli jen jako běžný výkyv trhu.

Pro Japonsko má slabá měna dvojí dopad. Podporuje exportéry, zároveň však zdražuje dovoz a zvyšuje inflační tlak. Americká vláda navíc považuje jen za výrazně podhodnocený. Další tlak na jeho oslabení mohou vytvářet rozsáhlé japonské investice v USA, které Tokio přislíbilo v rámci celní dohody s Trumpovou administrativou. Při převodu kapitálu do dolarů totiž roste nabídka jenů.

Právě zde se střetávají zájmy obou zemí. Japonská vláda by mohla přimět penzijní fondy, aby část rozsáhlých zahraničních investic přesunuly zpět do Japonska, a tím zvýšily poptávku po jenu. Takový krok by však mohl vyvolat prodejní tlak na americké akcie i dluhopisy. Koordinovaná intervence tak není jen obranou japonské měny, ale také snahou zabránit méně kontrolovanému přesunu kapitálu, který by poškodil finanční trhy v USA.

Samotná intervence nestačí

Zůstává otevřené, zda mohou devizové nákupy změnit trend dlouhodobě. Slabost jenu totiž odráží také pochybnosti o rozpočtové politice japonské vlády. Premiérka Sanae Takaičiová chce podporovat ekonomiku dalšími výdaji navzdory vysokému veřejnému dluhu. Kritici se obávají, že tato politika zhorší důvěru ve finanční stabilitu země a oslabí účinek kroků ministerstva financí.

Hlavní ekonom technologické skupiny Fujitsu Martin Schulz tvrdí, že vláda kvůli rozdílným signálům premiérky a ministerstva financí část důvěryhodnosti ztratila. „Dokud Bank of Japan několikrát a výrazně nezvýší sazby, není šance japonskou měnu stabilizovat,“ uvedl. Centrální banka však v pátek ponechala základní úrok na jednom procentu, a vlády proto podle něj sáhly k intervenci.

Trvalejší obrat by podle Schulze vyžadoval kombinaci expanzivní rozpočtové a restriktivní měnové politiky. Za potřebný signál považuje dvě zvýšení sazeb do konce roku, první už v září. Předpokládá, že o takovém postupu jednali Bessent, guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda a Katayamaová. Rozhodující podle něj bude, zda Tokio tento kurz skutečně uskuteční.

Vyšší japonské sazby a pevnější jen by zároveň mohly spustit uzavírání takzvaných carry trades. Investoři si dosud díky nízkým sazbám a slabému jenu levně půjčovali v Japonsku a peníze přesouvali na trhy s vyššími výnosy. Obrat by mohl vyvolat prodejní tlak na akcie a dluhopisy i mimo Japonsko, protože by země přestala sloužit jako levný zdroj financování.

Další vývoj proto bude záviset nejen na ochotě obou vlád znovu intervenovat, ale také na rozhodnutích Bank of Japan a komunikaci japonské vlády. Investoři budou sledovat, zda Tokio podpoří devizový zásah zvýšením sazeb a zda premiérka přestane vysílat signály, které zpochybňují restriktivnější měnový kurz. Právě centrální banka a vláda nyní rozhodnou, zda zásah přinese obrat, nebo jen dočasnou úlevu.