Překvapivý investorský hit roku 2023: Japonsko

Déjà vu po třiceti letech. Návrat optimismu. Znovuobjevení Tokia. Podobnými titulky v posledních měsících aplaudují světová média comebacku japonské burzy do „hlavního vysílacího času“. Zatímco posledních třicet let byly japonské cenné papíry symbolem anémie, deprese a promarněných příležitostí, rok 2023 kreslí úplně jiný obrázek. Japonská burza je opět sexy, Nikkei 225 je oproti Silvestru o čtvrtinu výše, akcie Mitsubishi, Toyoty nebo Sony opět táhnou. A (už dříve) přilákaly dokonce takovou kapacitu, jako je Warren Buffett, přičemž jeho medializovaná přítomnost – Japonsko je nyní po Americe Buffettovou druhou největší pozicí – strhává další. Návrat tokijské burzy na pozice, jež měla naposledy v době, kdy se hroutil Sovětský svaz, existovalo Československo a e-mailovou adresu mělo promile světové populace, zkrátka přitahuje pozornost.

Především ze zahraničí. Americký deník The Wall Street Journal citoval údaje Japan Exchange Group, podle kterých jen za duben nakoupili cizinci japonské akcie za 15,6 miliardy dolarů, což je nejvyšší hodnota za více než dekádu. Tento trend přitom pokračoval i v květnu a červnu. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 se tak z hladin pod šestadvaceti tisíci body v první obchodní den roku 2023 vyšvihl v polovině července přes 32 500 bodů, což znamená růst zhruba 26 procent, to je téměř o deset procent víc než dosavadní letošní výkon S&P 500. „Tento trh byl prostě dlouho, velmi dlouho přehlížen,“ komentoval pro WSJ situaci manažer portfolia japonských akcií ve společnosti Neuberger Berman Kei Okamura. „Byla to velmi dlouhá rozjezdová dráha, ale když už letadlo vzlétne, tak letí,“ řekl.

Investorské ratio…

Příčin pro růst je hned několik. Především výkon japonské ekonomiky. Ta je sice dlouhodobě sužována nejrůznějšími problémy od jisté konzervativnosti tamních průmyslových konglomerátů až po nepříznivý demografický vývoj, ale situace v tuto chvíli hovoří v její prospěch. Japonská ekonomika v prvním kvartále expandovala rychleji než ta americká, inflace se konečně odlepila ode dna a centrální banka se zároveň zavázala, že bude držet sazby nízko. Burze, respektive exportujícím podnikům na ní prospívá i slabý jen a Japonsko též masivně hospodářsky benefituje z rostoucího napětí mezi USA a Čínou: stále více amerických podniků čelících rostoucímu tlaku v říši středu hledá azyl právě na druhém břehu Východočínského moře.

Další důvody jsou subtilnější. A symbolizované též postavou guvernéra centrální banky Kazua Uedy. Tento brzy dvaasedmdesátiletý emeritní profesor ekonomie s doktorátem z amerického Massachusetts Institute of Technology je sice ve funkci teprve od dubna, dlouhodobě však patří k proponentům burzy jako jednoho z hlavních tahounů roztočení pomyslných kol ekonomiky. A podporuje tak i tlak na proměnu firemní kultury v zemi, když i tokijská burza začala v posledních měsících tlačit na kótované společnosti, aby více myslely na investory a našly kupříkladu způsob, jak zlepšit kapitálovou efektivitu a zvýšit poměr ceny akcií k účetní hodnotě firmy.

Japonské firmy se navíc vrhly na takzvané buybacky, kdy používají svých finančních rezerv ke skupování vlastních akcií a stahování je z burzy. Podle dat analytické firmy SMBC Nikko Securities jen za prvních šest měsíců oznámilo více než 370 společností z japonského indexu Topix zpětný odkup akcií v hodnotě odpovídající 32,4 miliardy dolarů. To znamená, že trh je na nejlepší cestě překonat svůj roční rekord v počtu zpětných odkupů, který byl stanoven v loňském roce. Firmy dělají i další vstřícné kroky směrem k akcionářům (a ekonomice). Například Canon kývl akcionářům na návrhy ohledně rozmanitějšího složení správní rady, Uniqlo zase svým zaměstnancům zvedlo platy o čtyřicet procent. Japonsko se – alespoň navenek – proměňuje. „Vidíme dramatickou změnu chování nejvyššího managementu,“ zhodnotil to pro The New York Times Seth Fischer, který z Hongkongu spravuje hedge fund zaměřený na asijské akcie Oasis.

…a faktor Buffett

Tím, kdo tuto proměnu narativu japonské burzy pro širší veřejnost „objevil“, nebyl nikdo jiný než výše zmíněný Warren Buffett. Z Wall Street není jediný ani první, v Japonsku má solidní expozici třeba Steve Cohen nebo Eric Mindich, ale byl to právě legendární investor z Omahy, který Japonsko skutečně dostal zpět na mapu zajímavých příležitostí. To když o jeho společnosti Berkshire Hathaway v dubnu vešlo do širšího povědomí, že nakoupila (už před třemi lety) v rámci sázky na japonskou ekonomiku významné podíly v pěti největších energetických koncernech (Mitsubishi, Mitsui, Sumitomo, Itochu a Marubeni), a udělala tak z Japonska svou druhou největší investiční destinaci. Po Spojených státech. Tím Buffett v podstatě utrhl pomyslnou lavinu, kdy se naráz na japonskou vlnu snažila naskočit řada laických i profesionálních investorů.

List Japan Times následně zveřejnil reportáž, v níž se na základě rozhovorů s lidmi, které Buffett v Tokiu potkal, a s dalšími experty rekonstruoval, co velezkušeného investora k sázce na Japonsko, jež už nyní vynáší trojciferné procento, vedlo. Podle nejbohatšího Japonce Tadašiho Janaie, který založil mimo jiné oděvní značku Uniqlo, jde o mix pohnutek, v němž velkou roli hrál slabý jen, ekologická tranzice Japonska a odklon od fosilních surovin stejně jako potenciál místních firem, které se v rámci finanční Asie na dlouhou dobu ocitly ve stínu čínské a indické konkurence. Sám Buffett se omezil na pozitivní obecné zhodnocení. „Jsem rád, že se Berkshire Hathaway podílí na budoucnosti Japonska a pěti společností,“ napsal Buffett. „Pět hlavních obchodních společností má řadu konsorcií a je pravděpodobné, že těchto partnerství bude přibývat. Doufám, že v budoucnu se mohou objevit příležitosti, které budou pro obě strany výhodné.“

Nájezd turistických investorů

Jeho slavný nástup pak přitáhl zájem davu. Ten ale podle expertů až tak racionální není. A řada analytiků upozorňuje, že mnoho investorů se nyní prostě snaží chytit „rozjetý vlak“ a bez větší znalosti japonských specifik investuje na trhu, který je díky Buffettovi a spol. trendy. Tím samozřejmě tlačí cenu aktiv nahoru a přitahují další pozornost. Otázka zní, jak dlouho tímto způsobem živený růst vydrží. Analytici švýcarské UBS na začátku června zveřejnili – po osobních setkáních s více než šedesáti zahraničními investory s expozicí na Japonsko – zprávu, kde trend definují jako „nájezd turistických investorů“ a podle jejich interpretace je zájem z velké části živený kupujícími se zanedbatelnými znalostmi místních reálií nebo ekonomického rámce. Dlouhá doba, kdy se investiční svět o Japonsko nezajímal, si do jisté míry vybírají svou (pozitivní) daň.

„Cizinci nakupují, když Japonsko roste,“ shrnuje Travis Lundy, nezávislý expert, jenž své poznatky publikuje na webu Smartkarma, který agreguje investiční analýzy. „Když nyní Japonsko začalo překonávat zbytek světa, řekli si, jejda, nemám tam dost a musím naskočit. Je to typické FOMO,“ hodnotí Lundy s odkazem na populární zkratku vyjadřující obavy, že vám něco uteče. V tomto případě výnosný investiční trend. A toto se týká jak individuálních investorů, tak portfolio manažerů. Stále častěji se tak mluví o možné bublině.

„Japonsko je náchylné ke korekcím, protože podle našeho názoru bylo překoupeno,“ nabídla pro WSJ svůj pohled Grace Tamaová, hlavní investiční poradkyně společnosti BNP Paribas Wealth Management. Avšak zároveň je podle ní dlouhodobý výhled Japonska vzhledem k probíhajícím strukturálním změnám pozitivní. Překvapivá investiční pohádka letošního roku tak může mít ještě pokračování.