Jensen Huang: Muž, jenž tlačí AI boom

Zatím není nepopiratelnou byznysovou ikonou jako Steve Jobs. Nedokáže provokovat tak úspěšně jako Elon Musk. Nemá styl jako Tim Cook. Nepůsobí tak soustředěně jako Satya Nadella. Ani dravě jako Jeff Bezos. Ve srovnání s výše jmenovanými jej vlastně širší veřejnost ještě nezaregistrovala. Jen-hsun „Jensen“ Huang si nicméně píše vlastní odkaz. Společnost Nvidia, kterou spoluzaložil a vede ji, jede na vlně obrovského hladu po čipech způsobené překotnými investicemi do stavby systémů umělé inteligence; akcie firmy jen od začátku minulého roku zpevnily více než osmkrát. A minimálně na Tchaj- -wanu, kde se Huang před jedenašedesáti lety narodil, už jej vnímají jako rockovou hvězdu, jež se v motorkářském křiváku od Toma Forda za devět tisíc dolarů podepisuje dívkám do výstřihu a kterou se Mark Zuckerberg, ve snaze přiblížit ho neznalému, nebál přirovnat k „Taylor Swiftové světa technologií“.

Nvidia na cestě ke hvězdám

Všechno odstartoval poslední listopadový den roku 2022. Společnost OpenAI tehdy představila svůj model ChatGPT a rozpoutalo se „peklo“. Veřejnosti spadla čelist z toho, co počítač může sám zvládnout, geekové si začali s modelem hrát, experti se předháněli v předpovědích, jak technologie v budoucnu změní svět. A kdo z toho bude nejvíc profitovat. Pro tuto chvíli je minimálně v posledním aspektu hegemon zcela jasný. Nvidia. Firma, jež dnes prakticky jako jediná dokáže nadesignovat a ve spolupráci třeba s polovodičovou TSMC zároveň i vyrobit vysoce výkonné čipy schopné utáhnout procesy běhající na pozadí AI, vystřelila na špičku pelotonu a v těchto dnech se díky přízni investorů přetahuje s Microsoftem a Applem o pozici nejhodnotnější firmy světa. Přičemž experti se v podstatě shodují, že dokud bude mánie kolem AI pokračovat, Nvidia bude pomyslně surfovat po hřebenu její vlny. A to i přes obří investice, které do vývoje čipů aktuálně hrne ve velkém její konkurence. Podle sebevědomého Huanga má totiž jeho firma nepřekonatelný náskok. Přesněji alespoň desetiletý.

„První superpočítač jsme začali stavět už v roce 2012 a to, co jsme postavili, proměnilo způsob, jakým počítače pracují. Umožňuje jim třeba generovat věty, obrázky a videa,“ prohlásil Huang na konci loňského roku na konferenci DealBook v New Yorku. S tím, že si jeho firma včas uvědomila, že pro takzvaný deep learning a umělou inteligenci je potřeba překopat celý koncept počítače. „Tento nový směr fungování počítačů nelze vyřešit tím, že vymyslíte nový čip. Každý aspekt počítače se od základu změnil,“ tvrdí Huang. Přičemž Nvidia z toho aktuálně těží. Jak to popsal jeden nejmenovaný analytik z Wall Streetu pro magazín The New Yorker: „V oboru umělé inteligence probíhá válka. A Nvidia je v ní jediný dodavatel zbraní.“

Trpělivost koncentrovaného muže

Z dnešní perspektivy se to jeví tak, že Huang byl vždy vizionářem, který se snažil o monopol pro svou firmu. Možná už od roku 1993, kdy se dvěma společníky za stolem restaurace Denny’s v kalifornském San Jose na ubrousek nakreslil/napsal koncept Nvidie, jíž od té doby šéfuje. Asi to tak úplně nebylo. Eufemisticky řečeno: začátky nebyly lehké, monopol byl asi to poslední, na co Huang a spol. tehdy mysleli. První čip byl průšvih, druhý ještě větší. Kdyby Huang tehdy nenarazil na Šóičiró Irimajiriho, člena vedení tehdejšího japonského herního gigantu Sega, zeleno-bílo-černé logo Nvidie by dnes svítilo maximálně na nějakém náhrobku korporátního hřbitova. Japonský byznysmen, kterého Huang dodnes v souladu s japonskou tradicí oslovuje Irimajiri-san, tehdy Nvidii poskytl pět milionů dolarů a nasměroval ji ještě hlouběji do herního průmyslu. Tím ji Huang navigoval dvě dekády. A pak v roce 2013 – na základě slibného výzkumu akademické počítačové komunity – vsadil budoucnost firmy na umělou inteligenci. Což delší dobu nevypadalo jako dobrá sázka. AI byla dlouhá desetiletí pro investory zklamáním. V americké byznys komunitě pravidelně přicházely pokusy o průlom, který se nedostavoval. Ani Nvidia nedokázala pro své čipy dlouho najít uplatnění. Zkoušela to u obchodníků s cennými papíry, těžařů ropy i molekulárních biologů. V jednu chvíli dokonce nabídla potenciál svých čipů k simulaci distribuce tepla při výrobě mražené pizzy. Huang, který se jinak podle vlastních slov nikdy nedotkl jediného sci-fi románu, však stále věřil. A trpělivost se nakonec opravdu vyplatila.

V druhé polovině druhé dekády americké univerzity i Silicon Valley opravdu zaznamenaly v otázce umělé inteligence průlom a čipy od Nvidie začaly být nad zlato. Konkurence neuměla to, co ony. A zřejmě ještě chvíli umět nebude. A odhadovaná sedmdesátiprocentní hrubá marže na produktech Nvidie přináší dividendy.

Úspěch jde za Huangem

Nvidia a její šéf tak sklízejí úrodu. Huang vystřelil mezi super celebrity světového byznysu, jeho portfolio složené z akcií a opcí na cenné papíry Nvidie jej vystřelilo mezi takzvané centamiliardáře (jedince s více než 100 miliardami dolarů) a v tuto chvíli, vzhledem k dynamice růstu akcií firmy a nekončící AI horečce, má zpoza první desítky nakročeno mezi opravdu nejbohatší lidi světa. Na Tchaj-wanu a stále více i v USA jej opravdu vnímají jako superhvězdu, Silicon Valley mu visí na rtech (ze kterých jen velmi zřídka něco veřejně vypadne), na Amazonu se množí byznysové životopisy a příručky zaštítěné jeho jménem. A Huangovi kolegové připouštějí, že úspěch Nvidie jde z velké části za ním. „Ta společnost je on,“ okomentoval situaci v Nvidii David Rosenthal, jenž se svým podcastem Acquired získal ojedinělý přístup jak k Huangovi, tak do útrob samotné Nvidie: „On dělá všechno kromě zametání podlah. A i ty by asi mohl zametat.“

Sám Jensen Huang svůj úspěch bere s pokorou. „Ukázalo se, že vybudovat společnost Nvidia bylo milionkrát těžší, než jsem čekal. Kdybych věděl, jaká mě čeká bolest a utrpení nebo to, jak zranitelně se budu cítit, jakými průšvihy a ostudami budu muset projít, nikdy bych se do toho, pokud bych byl při smyslech a zdravém rozumu, nemohl pustit,“ přiznal pro The Wall Street Journal v jednom z ojedinělých rozhovorů.