
Turecká lira padá. Inflace a válka ji tlačí níž
Slábnoucí měna odráží kombinaci dražší energie, inflace a odlivu kapitálu. Analytici nečekají obrat.
Turecká lira se ve středu propadla na nové historické minimum, když se obchodovala kolem 45 lir za dolar a blízko rekordního dna i vůči euru. Pokračuje tak trend, který trvá déle než čtyři roky a v posledních týdnech ještě zrychlil.
Bezprostředním impulzem je eskalace konfliktu na Blízkém východě, která zvyšuje ceny ropy a plynu. Pro Turecko jako čistého dovozce energie to znamená přímý tlak na inflaci i důvěru v měnu. Mezinárodní měnový fond nyní očekává pro letošní rok inflaci kolem 28,6 procenta, podobně ji odhaduje i DZ Bank.
Inflace a obchodní bilance zhoršují výhled
Vyšší ceny energií se promítají i do obchodní bilance. Firmy musí za dovoz platit více dolarů, což zvyšuje poptávku po americké měně a nutí je prodávat liry. Tím se kurz dostává pod další tlak. Analytici LBBW upozorňují, že konflikt přichází „v kritickém okamžiku“, kdy jsou inflační očekávání už tak zvýšená a devizové rezervy slábnou.
V takové situaci investoři obvykle očekávají zpřísnění měnové politiky. Turecká centrální banka ale ve středu ponechala základní sazbu na 37 procentech. Vyšší úroky by mohly měnu podpořit, protože přitahují zahraniční kapitál. Ten však z Turecka naopak odtéká.
Ekonomika je přitom na krátkodobých finančních tocích výrazně závislá. Když investoři stahují prostředky, prodávají i aktiva denominovaná v liře, což její kurz dále oslabuje.
Devizové rezervy pod tlakem
Centrální banka se snaží propad brzdit intervencemi na devizovém trhu. Podle odhadů v poslední době prodala devizy za více než 50 miliard dolarů, aby liru stabilizovala. „To zvyšuje riziko neřízeného oslabení v příštích měsících, pokud se vnější prostředí nezklidní,“ uvedl devizový analytik Commerzbank Tatha Ghose.
Na zhoršující se situaci reagovala i ratingová agentura Fitch Ratings, která snížila výhled turecké ekonomiky z „pozitivního“ na „neutrální“ při zachování ratingu na úrovni „BB-“. Důvodem jsou právě klesající devizové rezervy.
Výhled zůstává podle analytiků nepříznivý. DZ Bank očekává, že kurz se do konce roku přiblíží 60 lirám za euro a v příštím roce tuto hranici překročí. Ještě pesimističtější je Commerzbank, která počítá s úrovní až 66 lir za euro. Další vývoj tak bude záviset především na stabilitě vnějšího prostředí a schopnosti turecké politiky obnovit důvěru investorů.


