„Ještě němečtější než Němci“. Atény chtějí ústavní dluhovou brzdu
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis plánuje zakotvit princip vyrovnaných veřejných financí přímo do ústavy. Vláda tím chce posílit důvěru trhů a potvrdit obrat země po dluhové krizi. Opozice však varuje, že návrh jednostranně upřednostňuje fiskální čísla a kopíruje německý model bez ohledu na domácí potřeby.
Řecká vláda hodlá v rámci plánované ústavní reformy prosadit ustanovení, která mají garantovat „trvalou fiskální vyváženost“. Podle premiéra má ústavní dluhová brzda posílit důvěryhodnost země na finančních trzích a vytvořit stabilní a předvídatelný rámec pro budoucí rozpočtovou politiku.
Návrh má zároveň symbolický rozměr. Řecko bylo během dluhové krize v předchozí dekádě epicentrem otřesů eurozóny. V roce 2009 uzavřelo hospodaření se schodkem 15,4 procenta HDP, nejvyšším v historii společné měny. Mitsotakis nyní argumentuje, že je nutné zabránit tomu, aby země znovu sklouzla do „nebezpečných rozpočtových pozic“ v důsledku populistických slibů.
Návrat k rozpočtové disciplíně
Místopředseda vlády Kostis Hatzidakis označil plánovanou brzdu za „záruku pro budoucí generace“. Fiskální disciplína je podle něj základem pro investice, hospodářský růst a vznik pracovních míst.
Řecko v posledních letech skutečně vykazuje rozpočtové přebytky. Od roku 2024 hospodaří s kladným saldem a postupně snižuje dluhovou kvótu, která však se 147,6 procenta HDP zůstává nejvyšší v Evropské unii. Přebytky umožnily rychlejší pokles zadlužení, než se původně očekávalo.
Země už nyní podléhá fiskálním pravidlům Paktu stability a růstu, který stanoví tříprocentní limit pro deficit a šedesátiprocentní hranici pro dluh. Při porušení pravidel následuje procedura nadměrného schodku, jejíž krajní sankcí může být i pozastavení čerpání evropských prostředků. O takovém kroku však rozhoduje Rada EU, což ponechává prostor pro politické zohlednění. Ústavní dluhová brzda by naproti tomu byla právně závazná a soudně přezkoumatelná.
Širší balík reforem a politický odpor
Vláda chce reformu předložit ještě letos a v březnu zveřejnit konkrétní návrhy. Kromě dluhové brzdy počítá se zavedením soukromých univerzit, posílením nezávislosti justice a novými pravidly pro odpovědnost členů vlády, jejichž trestní stíhání je dosud výrazně omezeno.
Schválení změn však vyžaduje dvoufázový proces. Ústavní novelu musí přijmout současný i příští parlament, aby byl zajištěn širší politický konsenzus. Účinnost by tak nastala až po příštích volbách, které se musejí konat nejpozději na jaře 2027.
Opozice se staví převážně proti. Sociálnědemokratický Pasok kritizuje, že návrh klade jednostranný důraz na fiskální ukazatele a opomíjí otázku sociálně spravedlivého rozdělení daňových příjmů. Komunistická strana označuje dluhovou brzdu za nástroj kapitálu a EU proti pracujícím.
Proti je i levicová Syriza, která vládla v letech 2015 až 2019. Její zástupci odkazují na debatu v Německu, kde část ekonomů považuje tamní dluhovou brzdu za příliš rigidní. Podle mluvčího Nikose Pappase chce Mitsotakis být „ještě němečtější než Němci“.
Další vývoj bude záviset na schopnosti vlády získat potřebné většiny a přesvědčit část opozice, že ústavní zakotvení rozpočtové disciplíny nepovede k omezení politického manévrovacího prostoru v období budoucích krizí. Rozhodující slovo budou mít voliči v příštích parlamentních volbách.
