► Pane ministře, jak plánujete nastavit daňové prostředí pro příští volební období?

Stát musí být předvídatelný, a proto prosazujeme, aby významnější změny v daňovém systému probíhaly pouze jednou za volební období. V tomto období jsme provedli jednu podstatnou reformu. Odstranili jsme řadu daňových výjimek a zjednodušili sazby DPH na dvě úrovně. Tyto kroky byly od začátku naším záměrem a představují významný posun směrem k transparentnějšímu a efektivnějšímu daňovému systému, který snižuje administrativní zátěž pro podnikatele a podporuje ekonomickou stabilitu. Cílem je vytvořit prostředí, kde podnikatelé mohou lépe plánovat své investice a stát poskytuje předvídatelné podmínky pro dlouhodobý růst.

► Čekají nás tedy v daních nějaké změny?

Jsem přesvědčen, že do budoucna je třeba v některých daních zavádět parametrické a promyšlené změny. Pokud od státu očekáváme všechny služby, které požadujeme, včetně masivních investic do dopravní infrastruktury, nevidím prostor pro výrazné snižování daní. Co by však prospělo dalšímu rozvoji ekonomiky, je snížení zdanění práce – tady určitě prostor existuje. Zároveň musíme přezkoumat zbývající daňové výjimky, které v systému zůstaly, a zajistit, aby daňový systém byl srozumitelný a přehledný. Klíčovým cílem je zjednodušení administrativy, což je pro podnikatele zásadní podpora, protože snižuje jejich náklady a zvyšuje konkurenceschopnost. Jednoduchý a přehledný systém umožňuje firmám lépe alokovat zdroje a investovat do inovací, což je pro ekonomiku klíčové.

► Co přesně se zjednoduší?

Aktuálně prosazujeme zavedení jednotného hlášení, které nahradí téměř tři desítky formulářů jednou datovou zprávou. Dále směřujeme k zavedení jednotného inkasního místa, které zjednoduší placení daní. Pro malé podniky a mikropodniky do deseti zaměstnanců a s obratem do 50 milionů korun připravujeme paušální daňový režim. Chceme, aby podnikatel odvedl jednu sumu a stát se sám postaral o její rozdělení na sociální a zdravotní pojištění. Tento systém umožní podnikatelům soustředit se na své podnikání místo na složitou administrativu, což je zvláště důležité pro menší firmy, které nemají kapacity na rozsáhlé účetní týmy.

► Vidíte vůbec někde prostor pro snížení daní?

Prostor vidím především u zdanění práce, protože nižší daňová zátěž v této oblasti by podpořila zaměstnanost a konkurenceschopnost. Při současných nárocích na stát – od investic do infrastruktury po zajištění bezpečnosti – však není možné daně obecně snižovat. Chápu, že pravicoví ekonomové toto neslyší rádi.

► Jaké jsou hlavní cíle koalice Spolu v oblasti energetiky?

Naším hlavním cílem je zajistit energeticky bezpečnou zemi. Zásadním krokem bylo, že jsme se stali nezávislými na ruských zdrojích a diverzifikovali jsme dodávky plynu. Nyní se zaměřujeme na zajištění dostupných a udržitelných zdrojů energie. Rozběhli jsme přípravu dvou jaderných bloků v Dukovanech, která postupuje mílovým tempem – uvolňujeme prostředky na návozové trasy a tendr je nastavený tak, aby umožnil rozšíření na dva další bloky v Temelíně. K tomu přidáváme modulární reaktory, především v areálu Temelína, ve spolupráci s britskou společností Rolls-Royce. Tyto reaktory představují moderní řešení pro udržitelný energetický mix.

► Co distribuční sítě?

Ano, naší další prioritou je posílení distribuční sítě, aby bylo možné snížit regulovanou složku cen energie. Prostředky z modernizačního fondu směřujeme do budování robustní infrastruktury, která zvládne rostoucí podíl obnovitelných zdrojů přizpůsobený českým podmínkám. Zaměřujeme se také na akumulaci energie prostřednictvím baterií, chytrých systémů nebo přečerpávacích elektráren. Plánujeme zavést nulový tarif pro domácnosti, který umožní využívat záporné ceny energií – například pro ohřev vody –, a tím optimalizovat energetické toky. Tento systém nejen šetří náklady domácnostem, ale také pomáhá stabilizovat energetickou síť, což je klíčové pro ekonomiku.

► A vaše priority ve veřejných financích?

Musíme zajistit odpovědné hospodaření a plnit závazky, jako jsou ty vůči NATO nebo výstavba Dukovan, o jejichž nákladech předchozí vlády neuvažovaly konkrétně, ale my je do rozpočtu promítnout musíme. Zároveň budujeme dopravní infrastrukturu, která je klíčovou investicí pro budoucnost podnikání a zlepšení životních podmínek.

► Jak nad českým deficitem uvažujete v rámci mezinárodního srovnání?

V porovnání s okolními zeměmi máme relativně nízký deficit veřejných financí vůči HDP – pohybujeme se mezi 2 a 2,5 procenta, jsme ve velmi slušné společnosti zhruba v polovině žebříčku států EU. Země jako Polsko, Slovensko, Maďarsko či Rakousko jsou na tom mnohem hůř. Důležité je sledovat poměrová čísla podle mezinárodních kritérií, jako je Maastrichtské kritérium.

► Rezignace na investice do obrany, energetiky nebo infrastruktury by způsobila větší škody, než je jejich financování.

Minulý rok jsme investovali více, než činil deficit, což považuji za pozitivní posun. Naše strategie spočívá ve vyvažování snižování deficitů a investic, což potvrzuje hospodářský růst a srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Jsem skálopevně přesvědčený o tom, že tento přístup je správný a zajišťuje hospodářský růst zaměřený na efektivní využití zdrojů bez plýtvání. Česko se ocitá ve velmi slušné společnosti.

► Jste ochotni se zadlužit kvůli bezpečnosti podobně jako Německo?

Pokud by situace byla kritická, zvážili bychom to, ale musíme brát v úvahu velikost naší ekonomiky, která je menší než německá. Snažíme se najít vyváženou cestu, například prostřednictvím PPP projektů, které rozkládají finanční zátěž v čase a zapojují soukromý kapitál. Tento přístup snižuje okamžitý tlak na národní rozpočet a umožňuje efektivní využití soukromých investic, což je klíčem k udržitelnosti a zároveň odpovědí na potřeby bezpečnosti, energetiky a dopravy.

► Z čeho plánujete financovat dopravní infrastrukturu?

Před třemi lety jsme připravili plán pro zrychlené tempo výstavby dopravní infrastruktury, včetně předpokládané křivky výdajů a rozšíření portfolia PPP projektů. Prověřili jsme různé možnosti financování, například úvěry od Evropské investiční banky, které byly výhodnější než státní dluhopisy. Zvažovali jsme také samostatné dluhopisy Státního fondu dopravní infrastruktury, ale ukázalo se, že by byly méně efektivní kvůli vyšším úrokům. Díky dobrému ratingu České republiky a odpovědnému hospodaření vlády Petra Fialy využíváme kombinaci PPP projektů, národního financování a evropských fondů, jako je CEF, jehož alokaci jsme zdvojnásobili díky mezinárodní iniciativě.

Zapojení soukromého kapitálu je klíčem k efektivnímu financování a zároveň podporuje renesanci kapitalismu v dobrém slova smyslu, protože umožňuje kombinovat veřejné a soukromé zdroje pro maximální efektivitu. Evropská unie dokonce zvažuje, že zapojení soukromého kapitálu by mohlo být podmínkou pro některé projekty, což je v souladu s naším přístupem.

► Jak jste pokročili s budováním dopravní infrastruktury?

Naším cílem je dokončení základní dálniční sítě do roku 2033. Za poslední čtyři roky jsme udělali významný posun u klíčových projektů. Získali jsme kladné environmentální posouzení (EIA) pro severní část Pražského okruhu a jsme ve finální fázi soutěže na koncesionáře pro D35 v rámci PPP projektu. Máme stavební povolení pro dokončení tohoto tahu, který představuje alternativu k D1. Staví se úsek mezi D1 a Běchovicemi a intenzivně pracujeme na severní části Pražského okruhu. Představili jsme také výsledek architektonické soutěže na přemostění Vltavy v Suchdole, což je hmatatelný výsledek práce vlády jako celku.

V železniční dopravě modernizujeme klíčové uzly, jako jsou Masarykovo nádraží, hlavní nádraží a Smíchov, a dokončujeme spojení na letiště a do Kladna. Připravujeme metropolitní expresní železnici a realizovali jsme první fázi spojení z Bubnů přes Výstaviště. Zprovoznili jsme pendolino na rychlost 200 km/h, což je průlom do nové éry železniční dopravy. Ano, mohli jsme tam být jako země už před 25 lety, ale těžko vyčítat této vládě, že se tam dostáváme až nyní.

Připravujeme další 200kilometrové úseky kombinující osobní a nákladní dopravu. Nemůžeme si dovolit komfort, že bychom tam hned šli s výhrad- ní dopravou osobní, což jsou ony vysokorychlostní tratě pro rychlosti 300 km/h a výš. Musíme najít kompromis. I Krušnohorský a Středohorský tunel budou spojovat osobní a nákladní dopravu, protože tohle řešení v naší zemi potřebujeme. Jde o nejefektivnější řešení ve smyslu rozhodnutí dobrého hospodáře – za dosažitelné ceny maximum výsledků.

► Jednou z priorit ODS je podpora byznysu a podnikatelů. Co pro to děláte?

Rozšířili jsme odpisy pro investice do vědy, výzkumu a inovací, a to i pro malé a střední podniky, přičemž jsme zachovali významnou podporu pro velké firmy. Tento krok motivuje firmy k vytváření vysoké přidané hodnoty. Připravujeme legislativu pro startupy včetně „Schengenu pro startupy“ ve spolupráci s dalšími státy a chystáme zákon, který definuje postavení startupů.

Podporujeme moderní technologie, jako je autonomní řízení – schválili jsme úroveň 3 a pracujeme na úrovních 4 a 5. Zavedli jsme digitální mapu U-Space pro drony, jež vymezuje vzdušný prostor pro jejich pohyb, což je klíčové pro rozvoj této technologie v obraně i civilním sektoru. Dále podporujeme umělou inteligenci a vesmírný program, který považuji za investici do budoucnosti.

Tyto kroky otevírají příležitosti pro firmy, zvyšují konkurenceschopnost a podporují tvorbu vysoké přidané hodnoty bez nutnosti masivních dotací. Modernizace zákonů v těchto oblastech je mravenčí a odpovědná práce, ale je nezbytná pro to, aby firmy mohly vyvíjet a prodávat inovativní produkty.

► Co říkáte na návrh rozpočtu pro příští rok?

Jsme v počáteční fázi jednání o rozpočtu. Návrh ministerstva financí je prvním krokem a budeme o něm intenzivně diskutovat v následujících týdnech. Nechci debatu vyhrocovat, protože to je spíše úkolem opozice. Klíčem je najít rovnováhu mezi investicemi a konsolidací.

► Jak se budoucí vláda hodlá vypořádat s rostoucím dluhem, když obsluha dluhu teď stojí zhruba 110 miliard korun za rok? To jsou obrovské náklady.

Dluhová služba aktuálně činí zhruba 110 miliard korun ročně. Díky dobrému ratingu České republiky a odpovědnému hospodaření neplatíme větší peníze, než bychom bývali platili, kdybychom nekonsolidovali rozpočet. Například model financování Dukovan umožňuje lepší podmínky pro stát a lze počítat s dlouhodobou návratností, což u obrany nebo dopravy není možné. Zvyšujeme mýto a cenu dálniční známky, protože rozšiřujeme infrastrukturu a služby, jako jsou odpočívky pro nákladní dopravu. Jde o složité vyvažování mezi konsolidací a investicemi, které je u nás přísnější než v mnoha západních zemích, i s ohledem na to, že jsme menší ekonomika.

► Nedospěli jsme zkrátka do fáze, že státu nezbude nic jiného, než peníze do rozpočtu dostat buď zvýšením daní, nebo úsporami na straně důchodů?

Prosadili jsme důchodovou reformu, o níž předchozí vlády jen mluvily. Tato změna přinese úspory. Ano, radikálnější varianty důchodové reformy by přinesly ještě větší úspory, ale politicky by byly neprosaditelné. Musíme šetřit na mandatorních výdajích, digitalizovat stát a omezovat zbytečné regulace z Evropské unie. Například jsme změnili normu Euro 7 a prosazujeme zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory, protože takové regulace narušují volný trh a zvyšují ceny vozidel. Tento přístup chrání konkurenceschopnost evropské ekonomiky a brání tomu, aby Čína získávala výhodu v oblasti levných spalovacích aut.

► Pane ministře, kdy přijmeme euro?

Přijetí eura je politické rozhodnutí, kde argumenty pro a proti jsou vyrovnané. Analýzy ukazují, že růst ekonomiky nezávisí na přijetí eura ani na udržení koruny. Veřejnost hraje klíčovou roli, a proto je třeba odideologizovat debatu o euru. Umožnili jsme účtování v eurech pro firmy, což usnadňuje jejich fungování. V současné situaci, kdy regulace jako ETS2 vyvolávají odpor vůči EU, musíme rozhodovat opatrně, abychom neprohlubovali napětí. Je třeba jednat pragmaticky a citlivě.

► Jak řešit odliv dividend ze země, který se odhaduje na 300 až 500 miliard ročně?

Řešením je zatraktivnění kapitálového trhu a investičního prostředí, aby firmy reinvestovaly zisky v Česku. Lepší dopravní infrastruktura je konkurenční výhodou, což je důležité zejména v porovnání s přímým konkurentem jménem Polsko. Kouzlem Evropy je, že unijní státy jsou si partnery, ale také konkurenty. Například zkušenost českobudějovické univerzity, která prohrála soutěž o mezinárodní vědecké centrum kvůli špatné dopravní dostupnosti, ukazuje, jak je infrastruktura důležitá.

Rád bych ale řekl, že my rozhodně nejsme neúspěšnou zemí. Ano, máme co dohánět v některých oblastech, ale nemá smysl podléhat sebemrskačství – ono to negativně ovlivňuje potenciální investory. Ptají se pak: Proč oni si tak nevěří? My potřebujeme sebedůvěru, tak jako například Poláci, kteří si věří. Takže abych to shrnul: musíme vytvořit podmínky, aby bylo pro firmy atraktivní investovat zde, a ne odvádět zisky jinam. Rozhýbání kapitálového trhu zahrnuje i chytřejší nakládání s prostředky penzijních fondů, například pro investice do národních zájmů typu bydlení, přes Národní rozvojovou banku. Toto se fakticky rozhýbalo opravdu až teď. Potřebujeme chytré investice.

► Bude bezpečnost klíčovým tématem příštího volebního období?

Západ nesmí vyklidit pozice, bezpečnost je zásadní téma. Realisticky si však uvědomuji, že nejen u nás je pro část společnosti silnější cena potravin či míra inflace.

► Jenže pokud se Putin dostane ve svém válečném výpadu dál západnějším směrem, pak už cena potravin bude trochu podružnější téma.

Ano, ale teď se může cena másla stát předmětem zájmu Putinovy propagandy, protože skrze ni může atakovat evropské společnosti. Popravdě nejvíc bude Evropa zranitelná tehdy, když bude slabá a ekonomicky neúspěšná. Ekonomická úspěšnost je klíčem k odolnosti vůči hrozbám, jako jsou hybridní útoky nebo politická nestabilita. Omezení zbytečných regulací a podpora konkurenceschopné Evropy jsou nezbytné, aby se zabránilo oslabení evropských států. Úspěšná ekonomika je základní podmínkou pro zachování hodnotové soudržnosti a odolnosti vůči vnějším tlakům, jako jsou ruská propaganda nebo čínská ekonomická konkurence. Tohle nikdo z opozice neříká – nebo co hůř, si to ani nemyslí.

► Umíte si představit spolupráci s hnutím ANO v zájmu zachování pokračování prozápadního směru České republiky?

To nejde. I když hnutí ANO deklaruje setrvání v NATO a EU, jejich rétorika oslabuje evropskou soudržnost a základní naladění pro dobrou a pragmaticky úspěšnou evropskou politiku.

Pět klíčů k volbám podle Martina Kupky

Daně

Chceme předvídatelný a transparentní daňový systém. Aktuální reforma zjednodušila DPH na dvě sazby a odstranila některé výjimky, což snižuje administrativní zátěž a podporuje ekonomickou stabilitu. Plánuje se další zjednodušení administrativy prostřednictvím jednotného hlášení a inkasního místa. Pro malé podniky se připravuje paušální daňový režim, který zjednoduší placení daní. Prostor pro snižování daní je omezený, ale preference je u snížení zdanění práce, které by podpořilo zaměstnanost a konkurenceschopnost.

Energie

Naším hlavním cílem je energetická bezpečnost a nezávislost, což bylo podpořeno diverzifikací dodávek plynu a ukončením závislosti na ruských zdrojích. Klíčovým projektem je výstavba dvou jaderných bloků v Dukovanech s možností rozšíření v Temelíně a rozvoj malých modulárních reaktorů ve spolupráci s Rolls-Roycem. Důraz je kladen na posílení distribuční sítě a integraci obnovitelných zdrojů, podporovanou z modernizačního fondu. Plánuje se akumulace energie a zavedení nulového tarifu pro domácnosti, což optimalizuje energetické toky a snižuje náklady.

Veřejné finance

Prioritou je odpovědné hospodaření s deficitem veřejných financí na úrovni 2–2,5 procenta HDP, což je v porovnání se státy EU příznivé. Investice do infrastruktury, obrany a energetiky jsou nezbytné, i když zvyšují dluhovou službu (nyní 110 miliard korun za rok). Využívají se PPP projekty a evropské fondy k rozložení finanční zátěže. Důchodová reforma přináší úspory, ale radikálnější změny nejsou politicky průchodné. Strategie kombinuje konsolidaci s investicemi pro hospodářský růst.

Infrastruktura

V plánu je dokončení dálniční sítě do roku 2033 a modernizace železnic. Klíčové projekty zahrnují Pražský okruh, D35 jako alternativu k D1 a přemostění Vltavy. V železniční dopravě se modernizují uzly (Masarykovo nádraží, hlavní nádraží, Smíchov) a rozvíjí spojení na letiště a do Kladna. Zprovozněno bylo pendolino na rychlost 200 km/h, připravují se další rychlé úseky. Financování kombinuje PPP projekty, národní zdroje a úvěry od EIB, což je efektivnější než samostatné dluhopisy.

Podpora podnikání

Zahrnuje zjednodušení administrativy (jednotné hlášení, paušální daň) a rozšíření odpisů pro investice do vědy, výzkumu a inovací, což motivuje k vytváření vysoké přidané hodnoty. Připravuje se legislativa pro startupy a podpora moderních technologií, jako jsou autonomní řízení (úroveň 3, příprava 4 a 5) a U-Space pro drony. Důraz je kladen na atraktivní investiční prostředí a rozvoj kapitálového trhu, aby firmy reinvestovaly zisky v Česku.