Knihy se zhodnocují i o stovky procent

Jsou to leckdy neuvěřitelné částky. Třeba docela obyčejná 180stránková knížka Haličsko-volyňský letopis, kterou vydalo Argo v roce 2010. Historická kronika, čtení pro fajnšmekry, stála v knihkupectvích a e-shopech kolem 250 korun, ale dnes za ni klidně dáte desetinásobek a víc – pokud je tedy vůbec k mání! Třeba na specializovaném portále TrhKnih.cz, který přímo propojuje prodejce a kupce, ji momentálně shání 39 zákazníků. Čekají, hledají, chtěli by ji mít jako devátý svazek do cenné středověké edice Memoria medii aevi. A v listopadu se to dvěma šťastlivcům po čase i povedlo – jeden platil 1 800 a druhý 1 999 korun.

Mít dobře vybavenou knihovnu je nejen „investicí“ do svého vzdělání, kulturnosti, ale rozhodně jde též o výtečnou finanční investici. Dlouhodobou a vlastně jistou. Dobré, chytré, výpravné či unikátní knihy si svoji hodnotu udržují; rozhodně už nebudou k dostání za míň.

„Když nám někdo volá, že potřebuje odvézt knižní pozůstalost, boucháme šampaňské,“ řekl týdeníku Euro jeden z pražských antikvářů. Nechtěl být jmenován; úmrtí je pochopitelně vždy smutná věc, ovšem pro prodejce starých knih je obsáhlá pozůstalost o stovkách kusů de facto výhrou – zvláště když ji často neznalí pozůstalí „střelí“ antiku komplet a za „dobrou cenu“, řekněme desítek tisíc korun na ruku… Jenže: pokud dědeček měl v knihovně například klasickou řadu Živá díla minulosti z Odeonu, tak pouhé tři knihy udělají „desítku“ – téměř nesehnatelná Cikaniáda (1972) a Muž v tygří kůži (1958) plus třeba takové Verše o pernikářství (1964).

„Industrializace“ antikvářství

Představa, že antiky jsou místa poházených štosů zaprášených knih, mezi nimiž vykukuje šedý moudrý poustevník s otázkou „copak sháníte“, už bere za své. Takové krámky v Česku ještě najdete, ale v posledních pěti letech najel trh s užitými (to je čím dál více environmentálně užívaný sexy přívlastek) knihami na nový level. Vysoce dominantním hráčem se stává Knihobot.cz, jenž nákup i prodej knížek zefektivnil – stačí svoji prodávanou domácí várku nafotit, obrázek odeslat a knihy Zásilkovnou nebo kurýrem zdarma do firmy poslat. A z téhož webu se knížky (standardně promované) pohodlně prodávají. Vše je… šup šup.

Výsledky hovoří jasně. Podle oficiálních údajů, které ke konci roku 2023 Knihobot poskytl, loni lidem prodal 1 893 253 knih, přičemž od nich nakoupil 1 232 527 svazků, za které jim vyplatil 66,2 milionu korun. Za kolik je pak prodal, neuvádí. Každopádně: leckteré knihy se ani tam dlouho neohřejí, rekord drží Macíasův Atlas majáků na konci světa, který se prý od vystavení na web prodal za 2:23 minuty. Jak to je možné? Investoři a sběratelé knih využívají zde i na jiných serverech „hlídací psy“, kteří jim hned hlásí: „Hle, je to tady! Kup to.“

Dlouhodobě se to vyplácí. Právě Knihobot veřejně uvádí žebříček nejdražších knih ve svojí nabídce. Momentálně mu vévodí útlý svazeček obrazů a kreseb Jana Zrzavého z roku 1965 za 58 808 korun, následuje porevoluční fantasy řezničina (!) Cesta krve: Cynik za 16 420 korun od Jiřího Kulhánka, jehož brožury jsou fenoménem, a pak trilogie Mathioliho Herbářů za jedenáct tisíc, přestože je – paradoxně – roku 2005 vydalo nakladatelství Levné knihy.

Investujte do rarit a krásy

Obecně se vyplácí kupovat nové knihy včas, ideálně malá vydání, odborné a nadčasové tituly, které vydrží „růst“ ve vaší rodinné knihovně celé dekády. Je to dnes i snazší, neboť vysoce specializovaná díla vycházejí v maličkých nákladech. „Průměrný počet vydaných výtisků jednoho titulu je v Česku někde mezi 700 a 800 kusy, přičemž kniha se nakladateli vyplatí, pokud jí prodá – ne vydá, ale skutečně prodá – alespoň 2 500 výtisků,“ uvedl Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia, v nedávné knížce o vědecké komunikaci. Řada takových titulů je posléze brzy téměř nesehnatelná, roste jejich cena. Příklady z Academie? Třeba jen dekádu stará knížka Jana Žďárka s názvem Hmyzí rodiny a státy (2013) stála několik set, ovšem dnes po ní prahne na webu TrhKnih 63 uživatelů a prodává se za čtyři tisíce korun a víc.

Příkladů, kdy se titul rychle zhodnotil o stovky, či dokonce tisíc procent, je hodně. Stačí knižní trh sledovat, hledat potenciální hity. Často je najdeme v sekci umění, komiksu nebo architektury. Nic není jisté, samozřejmě. Je ale nezbytné mít „čuch“ a včas knihu zakoupit.

A pak jsou tu opravdu superdrahé knihy. Pro boháče. Stáří přidává knížkám na ceně, takže díla z 16. věku bývají dražší než ze 17. století. Tou nejdražší, tisíc let starou, je loni vydražený Codex Sassoon skoro za miliardu korun. Sharon Liberman-Mintzová, expertka Sotheby’s na stará judaika, listu Guardian řekla: „Cena 38 milionů dolarů včetně aukčního poplatku odpovídá síle, vlivu a významu hebrejské Bible jakožto trvalého pilíře humanity.“