Knihy tu budou a zůstanou

► Jaké jsou hlavní trendy v prodeji knih z oblasti literatury faktu či vědy?

Možná je to mými zájmy a okruhem lidí, s nimiž se stýkám, a tak se nemohu zbavit dojmu, že největším trendem jsou válečné konflikty. Stále vede druhá světová válka, ale velkou prodejnost zaznamenávají i knihy týkající se ruské agrese proti Ukrajině. Druhým zásadním segmentem jsou knihy o přírodě, ať už různé atlasy hub, motýlů, ptáků či savců, nebo populárně-naučná díla o různých přírodních fenoménech.

► Které tituly z Academie patří dlouhodobě k nejúspěšnějším?

Rozhodně veškeré knihy profesora Martina Hilského: především překlady – zde samozřejmě vede kompletní Dílo Williama Shakespeara – nebo jeho vlastní práce o alžbětinské Anglii, dále knihy o lidských společnostech a řada publikací například z edice Europa: mimo jiné Zánik Západu Oswalda Spenglera. Velmi dobře se prodávají také některé knihy z edice Paměť, kupříkladu Byl jsem Mengeleho asistentem (letos vychází již šestý dotisk) od Miklosze Nyiszliho.

► Využíváte nějaké, řekněme, moderní a neotřelé nástroje marketingu či prodeje?

Jsme konzervativní nakladatelství, takže do plyšových oděvů s hlavou Alberta Einsteina nebo Martina Heideggera se naše kolegyně z marketingu nepřevlékají… Využíváme většinu sociálních sítí v celé šíři možností sdělování informací, hodně pracujeme s našimi autory a nutíme je pořádat besedy a přednášky, což sice není „moderní“, ale rozhodně je to účinné.

► Sám jste plodným a úspěšným autorem, aktivní na sítích i videích. Jak se autoři mohou dnes podílet na prodejnosti svých knih?

Přesně tak, jak jste to v otázce naznačil. Většina autorů na knižním trhu má dnes procentní honorář, takže je i v jejich zájmu, aby se kniha prodávala a aby o ní vědělo co nejvíce čtenářů. Autoři mohou s besedami navštěvovat regionální knihovny, protože zájem ze strany knihovnic a knihovníků tu zcela jistě je, mohou poskytovat rozhovory, mohou psát své blogy, točit podcasty, být aktivní na sociálních sítích. Ovšem také je nutno počítat s tím, že řada autorů jsou introverti a tohle všechno je pro ně horší než psát knihy.

► Co vám dělá v českém tržním prostředí starosti? A těší vás naopak něco?

Těší mě každá smysluplná a pěkně vydaná kniha, i když ji vydá naše konkurence. Těší mě, když vidím u pokladny knihkupectví dvanáctiletého kluka, jak si kupuje knihu od Karla Maye, těší mě, že lidé sice méně, ale stále čtou. A naopak mě netěší cenová politika velkých řetězců, která dusí malé regionální knihkupce.

► Jak vidíte budoucnost knih literatury faktu v dalším desetiletí, za rokem 2030?

V další dekádě se může náš svět zcela změnit a nemusí to nutně být k lepšímu. Češi se v době historických zlomů, alespoň těch ve 20. století, vždy přikláněli ke knihám. Nejsem si jist, zda nějaký ostrý zlom nastane, a vůbec si nejsem jist, kam bude směřovat knižní trh. Pořád se ale snažím věřit, že kniha, a hlavně ta, jež přináší informace, tu s námi ještě nějaký čas bude.