Koaliční přísliby

Bylo by fajn, kdyby jí to vydrželo celé funkční období. Nebude to totiž žádný pohodový výlet, jaký do vypuknutí covidu-19 zažívaly předchozí kabinety, nýbrž čtyři roky politického pekla, v němž se politici a s nimi celá společnost nesmí ztratit.

Vláda Petra Fialy chce být vládou dobrého hospodáře. Chce šetřit a vyrovnat schodky, které zanechal Babišův kabinet. To je pěkné předsevzetí, v němž se skrývá jedno riziko. Úporná snaha za každou cenu rychle srazit čísla dolů by mohla přinést více škody než užitku, absolutní čísla nejsou totéž, co děsivé trendy, takže pomalu a s rozmyslem, pánové a dámy. À propos: pokud jde o podíl žen v nové vládě, v personálních spekulacích se zatím rýsují jen dvě ženská jména na osmnáctičlenný kabinet, což je genderově krok zpět, ať už bude premiér Fiala říkat o přednosti schopností před pohlavím cokoli.

Nastávající vláda chce být inovační. Ještě více vsadí na vědu a výzkum a na moderní digitální technologie. I proto bude mít ministerstvo pro digitalizaci, což je symbolické vyjádření důležitosti této oblasti pro stát, ale i praktická výhoda. Ministr může prosadit více než oboroví náměstci a Česko potřebuje digitálně poskočit hodně dopředu, i když v současnosti je na tom například ve výuce online lépe než sousední Německo.

S jedním musí nová vláda počítat už nyní. Nikdo, ani opozice, ani voliči spojených volebních koalic jí od počátku neodpustí vůbec nic. Žádných sto dní hájení.

Nová koalice nakonec našla společný cíl: obnovit rozvojovou politiku po nesourodém působení Andreje Babiše. Politicky je však toto seskupení až příliš rozkročené a jsou v něm zabudovány latentní konflikty, jež se mohou kdykoli manifestovat. Jedním z největších „napnelismů“ je vztah k Evropě, kde se nepere jen postoj proevropských Pirátů/STAN s euroskeptickou ODS, podobné napětí existuje i uvnitř koalice Spolu, neboť TOP 09 a lidovci jsou v evropských otázkách blíže „PirStanu“. Je na šéfovi Fialovi, zda toto napětí dokáže udržet v nějaké ještě realistické podobě, nebo zda evropský nesoulad vládu v této podobě rozloží.

Nejde jen o to, že koalice nebude pracovat na zavedení eura, protože ho ODS z ideologických důvodů nechce. Vztah ke společné Evropě a pohybům v ní je více civilizačního rázu. Neprobírá se, zda chceme více/méně Evropy, ale v jakém typu civilizace chceme vzhledem k měnícímu se světu žít. A to je podstatnější než diskuse o bruselském „dirigismu“. Fialova vláda se na rozbouřeném globálním oceánu nesmí ztratit a musí od počátku plout sebevědomě, s jasným kurzem na politickém kompasu. A o tom zatím panují velké pochyby.

Více uvidíme, až vláda se souhlasem prezidenta Miloše Zemana konečně začne pracovat. S jedním však musí počítat už nyní. Nikdo, ani opozice, ani voliči spojených volebních koalic jí od počátku neodpustí vůbec nic. Žádných sto dní hájení. Na novou dobrou politiku se čekalo příliš dlouho, chceme ji proto tady a teď a pokud možno hned.