ODS v postfialovské éře

Občanské demokraty čeká nejdůležitější kongres za poslední dekádu. Strana, které se po pádu někdejšího šéfa Petra Nečase a následném hledání své identity podařilo před čtyřmi lety opět dostat k moci, stojí s blížícím se koncem éry Petra Fialy na rozcestí. Týdeník Euro v uplynulých dnech pátral a zjišťoval, kdo a jaké karty ve straně drží, jaké lze očekávat další dění. Vývoj v ODS do značné míry určí, v jaké kondici a jakým způsobem bude česká opozice v příštích letech svádět souboj s vládními stranami v čele s dominantním hnutím ANO.

Lednový kongres rozhodne nejen o jménu nového předsedy, ale i o tom, jakou podobu bude mít středopravicová politika v Česku. Do čela ODS se hlásí dva muži – končící ministr dopravy Martin Kupka a ostravský místostarosta Radim Ivan. Dva kandidáti, dva přístupy, dvě vize ODS.

Pro nikoho to nebude snadný úkol. Dá se očekávat, že strany nastávající vládní koalice, a zejména ANO, se v dalších měsících i volbách ještě povezou na vítězné vlně, jíž se opozici nebude snadno rozbíjet. Takže až se za dva roky bude blížit další volební kongres ODS, dost možná si předseda strany – do určité míry „převozník“ mezi příštím a přespříštím kongresem – ponese v batohu ne tak úplně skvělé volební výsledky, jež budou odpovídat stávající volební trajektorii. Tedy za předpokladu, že do Babišova vládnutí nevpadne černá labuť.

Kupka: profilace a profesionalizace

Martin Kupka vstupuje do souboje jako favorit a představitel fialovské linie. „Za- číná nové období,“ uvedl pro týdeník Euro. „Práce v opozici se bude podstatně lišit od vládní spolupráce v koalici Spolu, kde bylo nutné hledat kompromisy. Půjde o příležitost jasně se profilovat jako moderní pravicová strana, která osloví voliče od pravé části spektra až po střed.“

Kupka dává najevo, že chce zachovat kontinuitu, ale zároveň se více otevřít tématům, jako jsou pokročilý technologický rozvoj, umělá inteligence, digitalizace a inovace. „Chceme, aby stát lidem nepřekážel a byl úsporný jak ve výdajích, tak v nejrůznějších zásazích do života lidí,“ říká. Hovoří rovněž o plánu ustavit stínovou vládu: „Jsem přesvědčen, že bychom měli co nejdříve vytvořit kompetentní týmy pro přípravu důležitých reforem v jednotlivých resortech.“

Kupka hodlá do vedení strany dostat nové lidi. „Určitě bych si přál, aby se v předsednictvu objevily nové tváře. Dojde jistě k významné obměně ve vedení občanských demokratů.“ Zdroje z regionů potvrzují, že by měl mít na kongresu převahu – opřít se může o svůj domovský Středočeský kraj, podporu by měla dodat i Praha. Straníci si od něho slibují výraznou roli ODS v opozici a klid zbraní v rámci strany. „Kupka ztělesňuje jistotu a předvídatelnost, což je po skončených volbách a pádu do opozice něco, co mnozí v ODS chtějí,“ shrnuje jeden z poslanců pod příslibem anonymity.

Vítr z Ostravy

Proti Kupkovi stojí Radim Ivan, komunální politik z Ostravy a dlouholetý kritik současného vedení. Jeho kampaň cílí na širší členskou základnu, která se podle něj od vedení odcizila. „Moje kandidatura není generační válka,“ řekl Ivan týdeníku Euro. „Je to střet hodnot a přístupu k ODS. Buď půjdeme cestou kontinuity a upadneme v zapomnění vedle ČSSD, nebo si vybereme změnu, která obnoví odvážnou, sebevědomou, samostatnou a vítěznou ODS.“

Ivan objíždí republiku a postupně získává nominace v menších organizacích. Působí jako vichr z hor – má neotřelou mluvu, působí autenticky. V podstatě v celé hře nemá co ztratit, může jen překvapit. Tím, že aktivně objíždí stranické buňky napříč republikou, si buduje předpolí pro budoucí bitvy. Lednový kongres ho může pasovat do role stranického prince. Aby se mu to povedlo, straníci nejčastěji zmiňují, že v jedné věci by měl ubrat – v nemalém sebevědomí. V 35 letech však představuje zástupce mladší generace s akcentem na témata blízká a trápící mladší lidi.

„Pojedu do všech míst, kde o to bude zájem. Za poslední tři dny to bylo Ústí nad Orlicí, Vyškov a dnes jedu do Kopřivnice. A k tomu jsem dostal první tři nominace,“ popisuje. Ve svém programu prosazuje tři pilíře, které mají podle něj definovat novou ODS: transparentní vnitřní volby a primárky, profesionalizaci vedení a otevření se novým lidem.

„Klíčové stranické funkce na všech úrovních musí být obsazovány skutečnou volbou s více kandidáty, nikoli jen aklamačně přitakáním předem vybraným osobám,“ říká Ivan. „Chceme kultivovat prostředí, kde se členové neustále vzdělávají, zdokonalují a kde se prosadí ti schopní – nikoli jen ti, kteří mají správné kontakty.“ Další důraz klade na nábor nových členů a generační obměnu: „Potřebujeme novou krev – mladé lidi, úspěšné osobnosti z různých oborů, podnikatele, pedagogy. Jen tak obnovíme energii a důvěru.“ Jeho tým argumentuje, že ODS se musí otevřít mimo velká města a znovu zakořenit v regionech. „Vedlejším produktem koalice Spolu bylo, že ODS tak trochu hibernovala. Teď ji potřebujeme probrat, oživit a naučit znovu vítězit,“ dodává Ivan. Nezanedbatelným faktorem by mohlo být i to, že v zákulisí strany by se mohl opřít o podporu někdejších modrých matadorů – ať už jde o Mirka Topolánka, či Ivana Langera.

Na otázku, zda bude kandidovat i na jinou funkci, odpovídá rezolutně: „Ne. Kandiduji na předsedu, protože to je pozice, v níž můžete dělat opravdové změny.“ A dodává, že on vyhraje za každé situace – buď předsednictví, nebo zkušenost, jež ho posílí do dalších let.

Mocenská mapa a návraty

Podle informací Eura se vedle boje o předsedu rýsuje i výrazná obměna předsednictva. Z čela odchází první místopředseda Zbyněk Stanjura, který neobhájil mandát do Poslanecké sněmovny. Favoritkou na jeho post je Eva Decroix, která by mohla být symbolem kompromisu. Vedle ní se mluví o návratu exministra Pavla Drobila nebo pražského starosty Tomáše Portlíka. Do hry vstupují i regionální jména – poslanec Karel Haas z Pardubic a senátor Martin Červíček z Královéhradeckého kraje. Otevřené zůstává, zda své posty obhájí europoslanec Alexandr Vondra a ministr kultury Martin Baxa. Vondra je stále považován za silnou ideovou osobnost, ale část delegátů mu vyčítá „příliš individuální styl“ a snahu o samostatnou mediální agendu.

Kombinace regionálních ambicí a generační výměny tak bude zajímavým prvkem mimořádného kongresu. Kupka zdůrazňuje, že „do předsednictva musí vstoupit nové tváře“. Ivan varuje před kosmetickými změnami: „Každá místní organizace by měla systematicky vyhledávat nové tváře a zapojovat je do činnosti strany. Jen tak obnovíme svou základnu a ideovou energii. Generační obměna nesmí být strašák.“

Koalice Spolu: síla, nebo brzda?

Otázka, která se vine napříč opozicí, je budoucnost koalice Spolu (ODS, KDUČSL a TOP 09), která před čtyřmi lety zásadně přispěla k odstavení Andreje Babiše od moci. Z čistě politologického a mocenského hlediska by pokračování koalice mělo smysl i nyní: opozici se lépe potáhne spolu než rozdrobeně a samostatně.

Po sněmovních volbách se však hlavně v ODS budoucnost koaličního projektu zpochybňuje – například kvůli kroužkování lidoveckých kandidátů. Není divu, že v KDU-ČSL a TOP 09 se k pokračování Spolu staví pozitivněji, vývoj v těchto menších koaličních stranách je zatím nejasný či nepřehledný. Zdroje z poslaneckého klubu ODS popisují situaci takto: „Čeká se, že Kupka Spolu udrží, ale s důrazem na větší autonomii jednotlivých stran. Ivan by pravděpodobně vedl ODS do samostatné kampaně.“ Ale apriori se spojování sil nebrání ani Ivan. „Nezavíráme se koaličním spojením, ale prioritou ODS musí být znovu především politika ODS.“

Hráč z jihu

Specifickou roli hraje Martin Kuba, jihočeský hejtman a dlouholetý kritik Fialova stylu vládnutí. Bývalý ministr průmyslu a obchodu má neochvějnou pozici na jihu Čech, celostátně však tak silný není. Vnitrostraničtí znalci argumentují, že Kuba dnes nemá oporu ani v jednom z velkých a vlivných krajů – Středočeském, Moravskoslezském, Jihomoravském a v Praze.

Rezervovanost vůči Kubovi ve straně podle zdrojů týdeníku Euro pochází z divokého období roku 2013, kdy padla vláda Petra Nečase, nastoupila prozemanovská vláda Jiřího Rusnoka a Kuba dočasně řídil ODS. Jihočeský hejtman se tehdy dostal do křížku s Miroslavou Němcovou, která měla zájem vést modré do předčasných voleb.

V kuloárech lze zaslechnout i spekulaci, že by Kuba mohl založit vlastní politický projekt – například s důrazem na jihočeský region jako vehikl pro komunální (2026) či krajské volby (2028). Zajímalo nás, jak svou budoucnost ve straně a v politice vidí sám Kuba, ale na dotazy týdeníku Euro nereagoval.

Co rozhodne?

O výsledku kongresu rozhodne mimo jiné nálada v regionech. V dresu favorita přijede Kupka. Je však otázkou, zda mezi delegáty převládne touha po konsolidaci a klidu, nebo naopak chuť k přestavbě. Ta nenastane hned, ale strana se k ní může odrazit směrem k dalšímu kongresu za dva roky.

Jisté je jedno: kongres po letech nabídne skutečný souboj. Po éře konsenzu přichází střet dvou vizí – kontinuita versus proměna. A na jeho výsledku bude záviset, zda ODS zůstane hlavní silou české středopravice a vůbec stávající opozice.