Kolize velkých a malých? Prý ne

Je to jeden z nejsvětlejších momentů stávajícího kabinetu Petra Fialy. Vládě a společnosti ČEZ se podařilo domluvit spolupráci s britským koncernem Rolls-Royce na vývoji a výrobě malých jaderných reaktorů.

Konkrétně má ČEZ získat pětinový podíl ve společnosti Rolls-Royce SMR, cena by se měla pohybovat v jednotkách miliard korun. V současnosti se malé reaktory nacházejí stále ve fázi vývoje. Pokud se je podaří uvést do praxe, na základě spolupráce s Rolls-Royce by ČEZ měl profitovat nejen z výstavby v Česku, ale i v zahraničí. První menší reaktor by podle původních plánů ČEZ mohl stát v lokalitě jaderné elektrárny Temelín. Tedy v místě, kde stát plánuje i výstavbu až dvou velkých jaderných bloků. Týdeník Euro proto zajímalo, zda si případné souběžné projekty nebudou překážet a nebude to ve výsledku znamenat, že přednost dostane stavba „velkých“ bloků a ty „malé“ to zastaví. Podle nového ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) výše naznačená kolize při výstavbě dvou jaderných projektů nehrozí. „Pro stát je to základní předpoklad a ČEZ nás opakovaně ujistil, že na výstavbu dvou bloků v Temelíně, na niž bude nyní ukotvena závazná opce v rámci výsledku tendru (takzvaně velký tendr pro výstavbu dvou bloků v Dukovanech s opcí na další dva reaktory v Temelíně – pozn. red.), nebude mít projekt SMR žádný vliv,“ řekl týdeníku Euro ministr Vlček.

Milý státe, help!

Smlouvu sice uzavřela polostátní firma ČEZ, bez významného přispění českého státu by to však nešlo. Podle zdrojů Eura blízkých vyjednávání s Brity bylo součástí dohody i to, že Česko politicky podpoří výstavbu malých modulárních reaktorů z dílny společného podniku Rolls-Royce SMR. Ministr to nevyloučil. „Ministerstvo průmyslu a obchodu uzavřelo 27. srpna 2024 se společností ČEZ smlouvu o zajištění a dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky. Ta je podmínkou pro potenciální budoucí ujednání týkající se veřejné podpory na základě nízkouhlíkového zákona, o které se zatím nejedná,“ uvedl 1. místopředseda hnutí STAN. Zbývá vyřešit důležitou otázku financování malých modulárních reaktorů, což je úkol, který měl být už vyřešený. Vládní usnesení z listopadu loňského roku stanovilo 30. červen 2024 jako termín pro zpracování analýzy způsobů financování a podpory pro výstavbu a zpracování modelů vlastnictví a provozování projektů malých a středních reaktorů.

S tím se pojí otázka na veřejnou finanční podporu malých modulárních reaktorů ze strany státu, což by Česku musela povolit Evropská komise. Zajímalo nás, jaký je notifikační harmonogram. „ČEZ informoval stát o kapitálovém vstupu do společnosti Rolls-Royce. Konkrétní projekty nejsou v takové fázi, aby se projednávala otázka možné veřejné podpory. Tato otázka ani nebyla vznesena ze strany Rolls-Royce vůči Česku,“ popsal Vlček zatím neurčitě.

Jeho další slova naznačila, že vedle ČEZ by i stát do vedení či kontrolních orgánů podniku Rolls-Royce SMR vyslal své zástupce. „Jedná se o transakci ČEZ, stát má prostřednictvím takzvané bezpečnostní smlouvy právo na zajišťování národních bezpečnostních zájmů, tedy kontrolu jejich zajištění,“ uvedl ministr.

Malý plán B?

Projekt na výstavbu modulárních reaktorů se připravuje souběžně s tendrem na dva „velké“ reaktory v Dukovanech s opcí na další dva bloky v Temelíně. Na základě toho koluje v kuloárech spekulace, zda důraz na vývoj a výrobu SMR není do jisté míry i záložním plánem pro případ, kdy by zkrachoval tendr na velké jádro. Tady se na chvíli zastavme. Vláda Petra Fialy má čas na podpis smlouvy s preferovaným dodavatelem bloků pro Dukovany a Temelín, jihokorejskou skupinou KHNP, zhruba do příštího jara, na cestě ji však ještě čeká několik překážek. Francouzská EDF, neúspěšný zájemce o dukovanský tendr, podal proti rozhodnutí české vlády žalobu k Evropské komisi. Proti postupu ČEZ, který má prostřednictvím své dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II výběrové řízení na starost, se EDF i další neúspěšný uchazeč, severoamerická společnost Westinghouse, obrátily k antimonopolnímu úřadu.

K tomu je třeba vzít v potaz právní spor o licence mezi KHNP a Westinghousem. Na začátku listopadu však nastal posun – alespoň co se týká budoucí spolupráce těchto dvou výrobců, kteří mohou usilovat o společné projekty například v Saúdské Arábii, kde by byli konkurencí pro čínské firmy. Spojené státy a Jižní Korea podepsaly memorandum o porozumění. Pokud by k českému podpisu s Korejci z některých výše popsaných důvodů nedošlo, stát může jednat s dalším zájemcem v pořadí, francouzskou EDF. Hrozilo by však, že by se kontrakt nepodařilo dojednat před volbami do Poslanecké sněmovny za rok na podzim. Do toho by vstoupila vyhrocená předvolební kampaň.

Britové, Poláci i Češi

V plánech ČEZ figuruje vybudování až deseti SMR bloků o souhrnném výkonu 2 000 až 3 000 MW – což by byla kapacita výkonu dnešní jedné a půl elektrárny Temelín. Zájemců o výstavbu v Česku je však vedle britského Rolls-Royce víc. Týdeník Euro nedávno informoval o zájmu polského konsorcia OSGE, které tvoří státem ovládaný petrochemický gigant PKN Orlen a chemička Synthos. Ve hře jsou podle ministra i Češi. „Společnost Sokolovská uhelná nyní zkoumá, zda je Vřesová vhodná lokalita. Společnost Synthos zapojená do OSGE ze skupiny Orlen disponuje více pozemky, přesnou lokalitu zatím OSGE neoznámila, záměr neoznámila ani společnost Orlen Unipetrol. Lze očekávat, že další investoři budou čekat na reálné zkušenosti a mimo jiné i ekonomiku SMR, než oznámí konkrétnější záměry,“ dodal Vlček. Podle ministra je projekt na vývoj a výrobu malých reaktorů zásadní příležitostí pro tuzemskou energetiku, průmysl a hospodářství. „Je to příležitost pro tvorbu nových, velmi dobře placených pracovních míst v Česku. SMR jsou slibná technologie, která nám pomůže zajistit energetickou bezpečnost a udržitelnost v souvislosti s očekávaným nárůstem spotřeby elektřiny. Mají také potenciál modernizovat českou energetiku zejména nahrazením zastaralých elektráren a tepláren na uhlí. Konkrétně se jedná o jeden z pokročilých designů, který je ve výběru možných technologií určený potenciálně pro britský a švédský trh,“ popsal Vlček.

Na papíře jde sice o obchodní operaci, na jejím pozadí však hrála prim vysoká politika a mezinárodní spolupráce. Bez zapojení české a britské vlády by se projekt nedalo dotáhnout. „Výběr provedla společnost ČEZ, stát dohlíží na zajištění bezpečnostních zájmů. Zároveň jsme však ČEZ podpořili na mezivládní úrovni. Britská vláda spolupráci s ČEZ podporuje. Jedná se o transakci mezi soukromými subjekty, nikoli projekt mezivládní. Dlouhodobě dobré vztahy mezi Českou republikou a Spojeným královstvím, a to jak v oblastech politických, tak hospodářských, jsou velkou výhodou pro vzájemnou důvěru a spolupráci,“ věří ministr průmyslu Lukáš Vlček.