Konec závislosti? Británie zakáže dětem do 16 let sociální sítě

Britská vláda v pondělí oznámila, že dětem a mladistvým do 16 let zakáže používání řady sociálních médií. Opatření má zasáhnout platformy jako Snapchat, TikTok, YouTube, Instagram, Facebook nebo X a má začít platit na jaře 2027. Premiér Keir Starmer v Londýně uvedl, že sociální sítě činí děti nešťastnými, usnadňují šikanu a jsou „navrženy tak, aby byly návykové“. Úplný zákaz označil za „správné rozhodnutí“.

Rozhodnutí Londýna zapadá do širší debaty o tom, jak daleko má stát zajít při regulaci přístupu dětí k digitálním platformám. Podobná omezení se chystají ve Francii a v dalších evropských zemích, téma má být také součástí jednání skupiny G7 v Évian. Spojené státy se naopak proti obecnému zákazu pro mladistvé stavějí.

Nejde jen o sociální sítě

Britský návrh se opírá o australský model, který platí přibližně šest měsíců, v některých bodech však zachází dál. Omezit se mají také „škodlivé funkce“, například živé vysílání nebo komunikace dětí mladších 16 let s cizími lidmi. Omezení se podle vlády mají vztahovat na širší okruh online služeb, včetně herních webů.

Vláda chce zároveň prověřit noční blokace přístupu k sociálním sítím a pravidla, která by bránila nekonečnému scrollování. Zvláštní hranice má platit pro chatboty vystupující jako „romantičtí společníci“, tedy služby určené k simulaci sexuálních vztahů nebo rolových her s uživateli. Ty mají být dostupné až od 18 let.

Komunikační služby jako WhatsApp a Signal nemají pod zákaz sociálních médií spadat. Právě tato hranice ukazuje, že vláda se nesnaží zastavit digitální komunikaci jako takovou, ale cílí na platformy a funkce, které podle ní zvyšují riziko závislosti, šikany nebo kontaktu s neznámými lidmi.

Platformy varují před opačným efektem

Technologické firmy návrh kritizují. Mluvčí YouTube, který patří do skupiny Alphabet, uvedl, že platforma už více než deset let investuje do experty navržených, věku přiměřených produktů a standardních ochranných opatření pro mladistvé. YouTube je podle něj „nepostradatelným zdrojem pro mladé lidi, učitele a rodiče“. Plošné zákazy podle firmy vytlačí děti z kurátorovaných a dohlížených služeb směrem k anonymním a méně bezpečným nabídkám.

Britská vláda tento argument odmítá. Ministryně pro technologie Liz Kendallová uvedla, že technologické firmy měly „nespočet příležitostí“ zajistit bezpečnost dětí, ale nejednaly. „Proto bereme technologickým gigantům moc a vracíme ji rodičům,“ řekla. Zákaz tak vláda rámuje nejen jako ochranu dětí, ale i jako posun odpovědnosti od platforem k rodinám a státu.

Podporu získává návrh i u části dětských organizací. Lynn Perryová, šéfka organizace Barnardo’s, řekla BBC, že sociální sítě děti „zklamaly“. Podle ní nikdy nebylo úkolem dětí, aby se samy staraly o vlastní bezpečí. Tento argument míří proti představě, že problém lze řešit jen rodičovským dohledem nebo nastavením účtů.

Australská zkušenost ukazuje limity

Ani mezi kritiky technologických firem však zákaz nemá jednoznačnou podporu. Část z nich namítá, že nová pravidla přenesou vymáhání na rodiče, zatímco platformy nebudou nuceny zásadně měnit algoritmy, které určují, jaký obsah se dětem zobrazuje a jak dlouho je služba udrží online.

Podobně argumentuje Nigel Farage, předseda pravicově populistické strany Reform UK. Zákaz označil za „dobře míněný“, ale vzhledem k rozšíření virtuálních privátních sítí pravděpodobně nefunkční. VPN umožňují uživatelům zakrýt polohu a identitu, a mohou tak obcházet věkové ověřování.

První průzkumy z Austrálie tuto pochybnost posilují. Podle údajů rodičů je 70 procent dotčených mladistvých i po zavedení zákazu nadále aktivních na sociálních sítích. Pro Británii to znamená, že samotné přijetí pravidel nemusí rozhodnout o jejich účinnosti. Další spor se povede o technické vymáhání, hranice mezi komunikačními a sociálními službami a o to, zda odpovědnost nakonec zůstane u rodičů, nebo se přesune zpět na platformy a regulátory.