Křetínský nejbohatším, propadl Babiš

Od chvíle, kdy v českém prostředí vznikly první žebříčky nejbohatších byznysmenů v zemi, byl na prvním místě vždy majitel skupiny PPF Petr Kellner. Po jeho tragické smrti při havárii vrtulníku na Aljašce v březnu 2021 zaujala jeho místo manželka Renáta Kellnerová spolu s dětmi zemřelého multimiliardáře.

Až letos, premiérově, v čele žebříčku naleznete jiné jméno… Je jím Daniel Křetínský. Ten má totiž dle aktuálního propočtu týdeníku Euro majetek ve výši 390 miliard korun, čímž předstihl rodinu Kellnerových s 350 miliardami. Na růstu Energetického a průmyslového holdingu (EPH) – a dalších investicích napříč různými obory – bohatne také Křetínského parťák Patrik Tkáč, jenž v našem letošním žebříčku obsadil bronzové místo s 260 miliardami. Tkáč je tak s velkým náskokem nejbohatším slovenským byznysmenem. Na čtvrté příčce figuruje Karel Komárek (KKCG, Allwyn) s dopočteným majetkem 170 miliard korun.

Vydařený rok mají za sebou Pavel Tykač (pátý), Michal Strnad, Jozef Tkáč a Jaromír Tesař. Ti si oproti loňskému žebříčku týdeníku Euro polepšili o patnáct i více miliard korun. Hlavním poraženým je tentokrát expremiér Andrej Babiš, který si meziročně pohoršil o padesát miliard na 85 miliard korun. Poměrně velký pokles zaznamenali taktéž dva realitní magnáti: Radovan Vítek s poklesem o 22 miliard a Ivan Chrenko, který si oproti loňsku pohoršil o deset miliard korun.

Vybrat dividendu – a roztočit to

Jak se nový lídr dostal do čela žebříčku? Při ocenění majetku Daniela Křetínského je zapotřebí brát v úvahu nejen hodnotu jeho více než padesátiprocentního podílu v holdingu EPH, ale také další firmy, a hlavně vyplacené dividendy. Podle propočtu Eura už z EPH inkasoval celkem přes 94 miliard korun. Křetínský díky tomu doslova „sedí“ na balíku peněz, který může investovat dle libosti. Jen za poslední rok oznámil odkup podílu v německých ocelárnách ThyssenKrupp, snaží se také získat britskou poštu Royal Mail a dotáhl do konce akvizici francouzských supermarketů Casino. Kromě toho se chystá převzít též třetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, které zatím vlastní italský koncern Enel.

Co se týká energetiky, Křetínskému vychází sázka na plynové elektrárny s flexibilním výkonem. S tím, jak v Evropě roste výkonově nestabilní výroba ze sluneční a větrné energie, se zvyšuje poptávka po vyrovnávacích zdrojích. Jedná se o solidně ziskový byznys s dlouhodobou perspektivou a Křetínský se svým pověstným talentem na výhodné investice to ví. Fosilní zemní plyn lze navíc do budoucna nahradit vodíkem, což otevírá cestu k provozu plynových elektráren i po roce 2050. Majitelé skupiny PPF si dle propočtu týdeníku Euro meziročně též polepšili, konkrétně o 65 miliard na 350 miliard korun. Pozitivním signálem je růst zisku (po očištění o podíly jiných spoluvlastníků v ovládaných firmách) na 1,35 miliardy eur oproti 242 milionům eur v roce 2022. Tady je zapotřebí vzít v úvahu, že část zisku souvisí s prodejem majetku – ať už jde o snížení podílu v německé energetické skupině LEAG z padesáti na třicet procent, či prodej dceřiných firem Home Creditu v Indonésii a na Filipínách.

Energetika zkrátka vydělává

A co ostatní? Obecně lze říct, že růsty a poklesy odhadované výše majetku za poslední rok často souvisejí s oborem podnikání. V meziročním srovnání si polepšili hlavně byznysmeni, kteří působí v oborech energetiky, zbrojního průmyslu či bankovnictví. Naopak pokles majetku se často týká podnikatelů v oblasti realit a developmentu, prodeje stavebnin a zemědělství.

Podobně jako loni platí, že výrazný skok v našem žebříčku směrem nahoru lze pozorovat především u miliardářů, kteří se zaměřují na energetiku. Hlavní akcionáře EPH Daniela Křetínského a Patrika Tkáče jsme již zmínili, ač Tkáčův případ lze číst s otazníkem. Vlastnictví jeho podílu v EPH končí v nepřehledném řetězci firem s vazbou na skupinu J&T a není zcela jasné, co reálně vlastní Tkáč a co širší okruh investorů spjatých s J&T. Pavel Tykač, který obsadil se 145 miliardami korun páté místo, bohatne hlav- ně díky působení na zahraničních trzích. Nakoupil uhelné doly či elektrárny ve Velké Británii, v USA, Austrálii a na konci loňského roku překvapil informací o akvizici elektrárny ve Vietnamu. Roste také jeho byznys na energetických trzích pod značkou Powertica. Složitější je to s aktivitami na českém území pod značkou Sev.en Česká energie. Těžba hnědého uhlí v lomu ČSA končí v letošním roce, a to je jen začátek; Sev.en varoval, že pokud nezíská „udržovací“ podporu od státu, bude nucen odstavit uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice – nejspíš už na jaře příštího roku.

Zatímco Tykač sází na uhlí, vlastník skupiny Energo-pro Jaromír Tesař (jedenáctý v žebříčku) se zaměřuje na vodní elektrárny. Letos si v žebříčku polepšil o 16,5 miliardy na 48 miliard korun. Vedle příznivějších hydrologických podmínek po řadě suchých let se pozitivně projevilo spuštění dvou velkých hydroelektráren, jež Tesařovy firmy postavily v Turecku. Růst skupiny dále podpoří akvizice vodních elektráren ve španělské Galicii dokončená v říjnu loňského roku.

Rychlý růst majetku vykazují rovněž byznysmeni zaměření na zbrojní průmysl. Hlavně tedy Michal Strnad, který se zásluhou Czechoslovak Group propracoval už na osmé místo s majetkem 56 miliard korun. A dalším úspěšným zbrojařem v novém rankingu je hlavní akcionář společnosti Colt CZ Group: René Holeček na 24. pozici.

Miliardáři, jež jsou na sestupu

Ani ve světě nejbohatších neplatí, že s každým rokem výše majetku automaticky roste. Příkladem může být Andrej Babiš, jenž si meziročně dle metriky pohoršil o padesát miliard. Jeho holding Agrofert loni postihl pád marží v zemědělství a ve výrobě syntetických hnojiv. Ztrátová byla i nově koupená skupina chemických závodů LAT Nitrogen.

Zatímco v Babišově případě může nastat obrat k lepšímu již letos, potíže realitního magnáta Vítka (nyní na šesté pozici) jsou dlouhodobějšího charakteru. Vítkova skupina CPI zápasí s vysokým zadlužením, klesajícím ratingem, kritikou ze strany amerických aktivistických investorů z firmy Muddy Waters i se stále ještě nekončícím sporem s investory Markem Čmejlou a Jiřím Divišem. CPI je nucena prodávat části realitního portfolia a její výhled do budoucna se zdá být poněkud nejasný.

Potíže má také další velká nemovitostní skupina – a to HB Reavis slovenského byznysmena Ivana Chrenka. Byznys skupiny, která v minulých letech stavěla mrakodrapy a velké kancelářské budovy v Londýně, Berlíně, Varšavě, Bratislavě nebo dalších městech, v poslední době „semlela“ vysoká inflace, rostoucí úroky z půjček i celkové zpomalení realitního trhu. Zatímco loni byl Chrenek v žebříčku desátý, tentokrát obsadil už „jen“ 20. pozici.

Žebříček 50 nejbohatších Čechů a Slováků najdete v aktuálním tištěném vydání týdeníku Euro.

Detaily přineseme v říjnové publikaci.

Autor je redaktorem Ekonomického deníku