Krize v Hormuzu, klid na burze. Ropa žije z rezerv

Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších tras světového obchodu s ropou, je už déle než tři měsíce sotva průjezdný. Přesto se cena ropy drží jen mírně nad 90 dolary za barel, tedy zhruba 30 dolarů pod dubnovými maximy. Globální zásoby se přitom vyprazdňují tempem, které by za běžných okolností naznačovalo výrazně napjatější trh.

Na trhu proto vzniká rozpor: fyzické ropy ubývá, ale cena zatím nedává signál bezprostřední krize. Experti varují, že se to může rychle změnit, pokud blokáda průlivu potrvá a strategické rezervy se začnou vyčerpávat. Pak by se nedostatek mohl promítnout do cen prudčeji než dosud.

Trh čeká na další signál z konfliktu

Zatím trhu dominuje především volatilita. Cena se může během jediného dne posunout o několik procent nahoru i dolů podle toho, zda konflikt mezi USA, Íránem a Izraelem směřuje k uklidnění, nebo eskalaci.

Prvního června vzrostla cena ropy Brent téměř o osm procent poté, co íránská agentura Tasnim oznámila, že íránský vyjednávací tým zastavuje nepřímou komunikaci s USA přes prostředníky. V pondělí Brent přidal až pět procent po izraelském útoku na Írán. Když se Izrael a Írán dohodly, že útoky prozatím zastaví, cena znovu výrazně klesla a v úterý se dočasně dostala i pod 90 dolarů.

Takové výkyvy odrazují i část obchodníků. Počet otevřených kontraktů na ropu Brent, tedy kontraktů na termínovém trhu, které dosud nebyly uzavřeny nebo vypořádány, klesl dočasně na nejnižší úroveň od loňského srpna. „Klienti jsou vyčerpaní,“ řekl agentuře Bloomberg Daan Struyven, komoditní expert Goldman Sachs.

Ropný trh se tím dostal do vyčkávací pozice. Pokud jednání mezi USA a Íránem selžou, ceny mohou citelně vzrůst. Důvodem není jen politické riziko, ale i to, že fyzický nedostatek by se měl začít brzy projevovat výrazněji.

Ropné společnosti už upozorňují, že trh se může blížit bodu, kdy omezení dodávek přestane být možné vykrývat zásobami a náhradními trasami. Arne Lohmann Rasmussen, hlavní analytik dánské investiční společnosti Global Risk Management, minulý týden v poznámce napsal, že podle Exxon Mobil může být trh dva až čtyři týdny od úrovně zásob, při níž by ceny znovu prudce rostly.

Proč nedostatek zatím není vidět v ceně

Jedním z důvodů, proč cena zatím neroste výrazněji, je Saúdská Arábie. Největší producent mezi státy Perského zálivu dokázal udržet přibližně 70 procent svého exportu, protože denně odvádí asi sedm milionů barelů ropy východo-západním ropovodem do přístavu Janbu u Rudého moře.

Dalším tlumičem jsou strategické rezervy. Členské státy Mezinárodní energetické agentury uvolnily 400 milionů barelů ropy. Jen Spojené státy v současnosti dodávají ze svých rezerv zhruba 1,1 milionu barelů denně. Tato ropa dočasně zmírňuje tlak, který by jinak uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo.

Čína zatím nahrazuje chybějící dodávky

Důležitou roli hraje také Čína. Je největším světovým dovozcem ropy, a její poptávka proto výrazně ovlivňuje globální cenu. Loni, kdy byl trh dobře zásoben, Peking ve velkém doplňoval strategické zásoby. V nynější krizi se mu tato strategie vyplácí.

Od vypuknutí války klesly čínské dovozy podle analytického týmu Goldman Sachs, jehož součástí je i Struyven, o 4,3 milionu barelů denně. To odpovídá poklesu o 38 procent. Analytici tento vývoj spojují také s nižším využitím čínských rafinerií, což může naznačovat čerpání zásob.

Tento stav ale nemůže trvat neomezeně. „Čína nebude trvale dovážet o pět milionů barelů denně méně,“ řekl podle Bloombergu Tom Baker, člen vedení obchodníka s ropou Vitol. Jakmile Peking znovu začne nakupovat, tlak na cenu poroste.

Trh žije ze zásob

Už nyní je trh podle dostupných dat výrazně podzásobený a funguje jen díky rozsáhlému rozpouštění rezerv. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že jen v březnu a dubnu se globální zásoby snížily o 247 milionů barelů. Na konci dubna činily světové zásoby 7,95 miliardy barelů. Údaje za květen zatím nejsou k dispozici.

Denní pokles zásob tak odpovídá zhruba čtyřem milionům barelů, tedy asi čtyřem procentům světové poptávky po ropě před válkou. Celkový výpadek produkce mohl podle analytika UBS Giovanniho Staunova do konce května dosáhnout jedné miliardy barelů. Do září by podle UBS mohl vzrůst až na dvě miliardy barelů. Ve druhém čtvrtletí má být trh podle banky podzásoben přibližně o 6,7 milionu barelů denně.

Na riziko delší normalizace upozorňuje také šéf Saudi Aramco Amin Nasser. Pokud Hormuzský průliv zůstane uzavřený, přichází podle něj každý týden trh asi o 100 milionů barelů produkce. „Čím déle budou výpadky dodávek pokračovat, i kdyby jen několik dalších týdnů, tím déle bude trvat, než se ropný trh znovu vyrovná a stabilizuje,“ řekl Nasser Bloombergu. „Může se to protáhnout až do roku 2027, než se znovu dosáhne normálních úrovní.“

Podobně situaci hodnotí Sultan Ahmed Al Jaber, šéf Adnocu, státní energetické společnosti Spojených arabských emirátů. Podle něj potrvá nejméně čtyři měsíce, než se obnoví 80 procent toků ropy. Úplná normalizace by mohla přijít až v prvním nebo druhém čtvrtletí roku 2027.

Rizikem je zlom nad 120 dolarů

Pokud se otevření Hormuzského průlivu posune až na konec června, může cena ropy podle amerického Úřadu pro energetické informace EIA vystoupat nad 120 dolarů za barel. Rasmussen z Global Risk Management počítá v tvrdším scénáři s ještě vyšší úrovní. „Pokud by Hormuzský průliv zůstal jeden až dva měsíce uzavřený bez vyhlídky na brzké znovuotevření a zároveň by se objevily jasné známky napjatého trhu, očekával bych cenu Brentu 130 až 150 dolarů,“ napsal.

Staunovo z UBS považuje za možné i ceny nad 150 dolarů, pokud bude průliv neprůjezdný ještě déle. Upozorňuje také na psychologický efekt: obavy z nedostatku by mohly vést k předzásobování, které by cenové pohyby dále zesílilo.

Do debaty vstoupil i americký prezident Donald Trump. Tvrdí, že právě jeho rozhodnutí zabránila tomu, aby byla ropa výrazně dražší. „Oznamuji to dnes poprvé, ale stáhli jsme miliony barelů ropy, miliony barelů každou noc,“ řekl novinářům. Írán se to podle něj dozvěděl teprve nedávno. „Miliony barelů ropy byly staženy, a proto je cena 85 až 90 dolarů za barel místo 250 dolarů.“ Důkazy ani další podrobnosti neuvedl.

Krátce poté Trump na své platformě Truth Social napsal, že v květnu pověřil americkou armádu, aby v tajné operaci podporovala ropné tankery a další obchodní lodě při průjezdu Hormuzským průlivem. Podle něj se tak podařilo bezpečně převést více než 100 milionů barelů ropy a přes 200 lodí.

Toto tvrzení ale zůstává sporné. Americký ministr energetiky Chris Wright v Kongresu uvedl, že mu není známo, že by Spojené státy z Íránu odčerpaly miliony barelů ropy.

Pro trh tak zůstávají rozhodující tři otázky: jak dlouho zůstane Hormuzský průliv neprůjezdný, kdy se vyčerpá tlumicí efekt strategických zásob a kdy se Čína vrátí k běžnému dovozu. O dalším směru cen budou rozhodovat nejen diplomacie mezi Washingtonem a Teheránem, ale i to, zda producenti a spotřebitelé dokážou ještě několik týdnů vykrývat fyzický nedostatek bez paniky na trhu.