Ropa z rezerv: trh dostává injekci proti nervozitě

Průmyslové státy se rozhodly otevřít strategické zásoby ropy v rozsahu, jaký dosud nemá obdoby. Mezinárodní energetická agentura (IEA) schválila uvolnění 400 milionů barelů, aby zklidnila trh po válce s Íránem a prudkém růstu cen.

Krok má zároveň politický rozměr. Evropa doufá, že nižší ceny pohonných hmot sníží tlak na Washington, aby dále uvolňoval sankce na ruskou ropu.

Členské státy IEA ve středu jednomyslně odsouhlasily uvolnění 400 milionů barelů ze strategických rezerv. Podle šéfa agentury Fatiha Birola čelí ropný trh situaci, která překonává předchozí krize. V praxi jde o pokus nalít do systému rychlou dávku likvidity – tentokrát však v barelech.

Německo plánuje uvolnit 19,5 milionu barelů, tedy zhruba pětinu svých zásob. Ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) uvedla, že realizace potrvá několik dní. „Trh musí dostat viditelný signál,“ řekla. Cílem je především omezit spekulativní růst cen.

Největší zásah do rezerv

Rozhodnutí překonává dosavadní rekord z počátku války na Ukrajině, kdy IEA koordinovala uvolnění 182 milionů barelů. Tentokrát jde o více než dvojnásobek. Pro představu: 400 milionů barelů odpovídá přibližně dvaceti dnům ropného provozu přes Hormuzský průliv před vypuknutím konfliktu.

Záměr má praktický i geopolitický rozměr. Podle informací z německé vlády má opatření zabránit nedostatku energie v asijských ekonomikách, které jsou na dodávkách z Perského zálivu silně závislé – zejména v Japonsku a Jižní Koreji.

Současně jde o nepřímý signál směrem k Washingtonu. Růst cen benzinu zvyšuje politický tlak na vlády a americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa už naznačila ochotu zmírnit sankce na ruskou ropu. Pokud ceny poleví, může i tato debata ztratit naléhavost.

Japonsko mezitím reagovalo ještě před hlasováním. Premiérka Sanae Takaichi oznámila, že Tokio uvolní vlastní zásoby už od pondělí – poprvé v historii japonských strategických rezerv bez koordinace s ostatními.

Trh zůstává nervózní

Finanční trhy reagovaly zdrženlivě. Cena severomořské ropy Brent po oznámení krátce klesla k 85 dolarům za barel, brzy se však vrátila zhruba k hranici 90 dolarů. Jinými slovy: rezervy mohou dodat ropu, ale nikoli jistotu.

Podle analýzy banky Citigroup momentálně z regionu Perského zálivu chybí až 16 milionů barelů denně. Tankery uvízlé kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu zaplnily zásobníky producentů, kteří proto omezují těžbu. Irák, Spojené arabské emiráty a Kuvajt tak snížily produkci o zhruba 6,7 milionu barelů denně – přibližně šest procent světové spotřeby.

Situaci komplikuje i bezpečnostní vývoj. Po útoku dronu uzavřela státní společnost Adnoc rafinerii v Ruwaisu. Írán navíc podle zpráv rozmístil v průlivu námořní miny a několik lodí hlásilo ostřelování. „Připravte se na cenu ropy 200 dolarů za barel,“ prohlásil mluvčí íránského vojenského velení Ebrahim Solfaghari.

Analytici zároveň upozorňují na logistické limity. I z největší americké rezervy lze podle vlády uvolnit maximálně 4,4 milionu barelů denně a podle výpočtů agentury Bloomberg trvá asi 13 dní, než se ropa z rezerv skutečně dostane na trh.

Evropa hledá úlevu pro spotřebitele

Napětí na ropném trhu se přelévá i do cen plynu, protože Hormuzský průliv je klíčovou trasou i pro zkapalněný zemní plyn. Evropská komise proto zkoumá možnosti, jak snížit účty za energii.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Brusel analyzuje všechny složky konečné ceny – od samotné energie přes síťové poplatky až po daně a náklady na emise CO₂. Některé státy už reagují samostatně: Řecko omezuje marže čerpacích stanic, Chorvatsko a Maďarsko zavedly cenové stropy na pohonné hmoty.

Klíčová otázka však zůstává geopolitická. Dokud zůstane Hormuzský průliv uzavřený, budou strategické rezervy spíše dočasnou náplastí než řešením. „Čím déle narušení potrvá, tím katastrofálnější budou dopady na globální trh s ropou – a na světovou ekonomiku,“ varoval šéf Saudi Aramco Amin Nasser. O tom, zda současný zásah skutečně stabilizuje trh, tak rozhodne především vývoj v Perském zálivu.