Kšeftmani ze solárního smetiště

Společnost Rema Systém, která patří mezi tři největší subjekty v Česku v oboru ekologické likvidace elektroodpadů, a několik propojených firem s podobným názvem mají další problém. Poté, co se firma podnikající na základě státní licence opakovaně pokusila obelhat úřady, starosty obcí či své partnery v podobě provozovatelů fotovoltaických elektráren, visí nad Remou otazník potenciální defraudace asi 250 milionů korun.

Na základě zákona tyto peníze solárníci v minulosti poslali firmě s tím, že je Rema použije na ekologickou likvidaci či recyklaci vysloužilých panelů. Osud zmiňované čtvrtmiliardy je přinejmenším ohrožen. „Máme podezření, že z kolektivního systému Rema PV Systém, který měl zajistit recyklaci našich solárů, bylo vytunelováno kolem 250 milionů na zaplacených zálohách,“ řekl týdeníku Euro jeden z manažerů firmy provozující fotovoltaickou elektrárnu, který si z důvodu probíhajících sporů nepřál být jmenován.

Možnost defraudace podle něj dokládají informace uvedené ve výročních zprávách a rozvahách Remy. „Z nich je patrné, že namísto toho, aby se peníze nacházely na účtech (ze zákona musí recyklační firmy vést peníze klientů na oddělených účtech – pozn. red.), jsou vedeny pod pohledávkami, půjčkami a jinými položkami. Tedy v současné době se nenacházejí v kolektivním systému,“ dodal zdroj, který týdeník Euro na hrozbu ztráty vybraných peněz upozornil.

Zatloukat, zatloukat, zatloukat

Na kauzu již před pár týdny upozornila agentura ČTK. Podle zveřejněných informací se vícero provozovatelů solárních elektráren obává, že z kolektivního systému na recyklaci byla vyvedena zhruba čtvrtmiliarda korun. Jak uvádí ČTK, z veřejně dostupných účetních rozvah firmy je patrné, že od roku 2018 jsou peníze přesouvány do kapitoly dlouhodobých pohledávek a nejsou uloženy na tomu určených vázaných účtech. Dodejme, že podle příslušné odpadové legislativy je možné se svěřenými prostředky, určenými na likvidaci či recyklaci, nakládat jen zákonem povoleným způsobem.

Situaci již začalo řešit Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP). „Ministerstvo bylo požádáno jiným subjektem o prověření postupu společnosti Rema PV Systém při nakládání s peněžními prostředky získanými z prostředků provozovatelů solárních elektráren,“ cituje server iDnes.cz Ondřeje Charváta z tiskového odboru MŽP. „Na základě tohoto podnětu si ministerstvo u provozovatele kolektivního systému Rema PV Systém vyžádalo podklady, které však byly poskytnuty pouze v částečném rozsahu,“ dodává mluvčí MŽP. Týdeník Euro požádal ministerstvo o informaci, jaký je aktuální stav šetření, avšak do uzávěrky vydání se MŽP nevyjádřilo.

Se stejným dotazem – jaký je osud zmiňovaných 250 milionů korun a zda je možné dokladovat jejich umístění na bezpečných účtech – jsme se samozřejmě obrátili i na samotnou firmu. Rema Systém však s týdeníkem Euro dlouhodobě nekomunikuje a ani tentokrát jsme se odpovědi na žádnou ze zaslaných otázek nedočkali.

V této souvislosti je třeba připomenout, že kauzami kolem společnosti Rema Systém jsme se v Euru zabývali již v roce 2014 a také v roce 2020, přičemž firma nikdy nedokázala odpovědět na zaslané otázky, pouze na svém webu vytvořila rubriku „Na pravou míru“, kde uveřejněný text komentuje a vysvětluje svou verzi. Z údajné bulvarizace problémů pak firma v rubrice „Na pravou míru“ obvinila nejen týdeník Euro, ale také agenturu ČTK, Českou televizi, TV Nova a servery iDnes.cz či Novinky.cz.

Trestňáky kvůli zpronevěře

Jeden ze zdrojů nastínil možný scénář, jak Rema využívá peníze inkasované od solárníků ještě předtím, než bude potřeba vybrané prostředky využít na recyklaci vysloužilých panelů: Rema Systém peníze poskytne společnosti D2B Group, v jejímž představenstvu sedí – stejně jako v Rema Systému – David a Karel Benešovi, a tato firma posléze nakupuje pozemky a jiné nemovitosti (podle dostupných dokumentů jen předloni za 51 milionů), případně získává podíly ve společnostech (v roce 2020 za více než 124 milionů). Zda má D2B Group v plánu peníze nutné pro recyklaci solárů vrátit do Rema Systému, není zřejmé.

Každopádně všechny popsané skutečnosti, tedy nejasný osud vybraných peněz, nejasná struktura a především mlčení samotné firmy ještě víc nahrávají možným spekulacím o hrozbě vytunelování systému recyklace solárních panelů.

Podle zdrojů týdeníku Euro bylo v této souvislosti již v loňském roce podáno trestní oznámení na společnost Rema PV Systém. Údajně kvůli podezření, že firma nakládá s prostředky provozovatelů fotovoltaických elektráren jako s vlastními. „Jde o paragraf 206 trestního zákoníku, tedy zpronevěru, a paragraf 220, tedy porušování povinností při správě cizího majetku,“ uvádí zdroj. Podle něj dosavadní klienti Rema PV Systém hledají nový subjekt, který by povinnost recyklace solárů zajistil. Podle současné verze zákona totiž povinnost likvidace odpadů v případě krachu systému (tedy i krachu Remy) je na provozovatelích solárních elektráren či výrobcích.

Nezisková akciovka

Připomeňme, že skupina kolem firmy Rema Systém zajišťuje recyklaci elektrických a elektronických zařízení, jako jsou lednice, televize, pračky, počítače, tiskárny, mobilní telefony, rovněž baterie a akumulátory; a také solární panely fotovoltaických elektráren. Služby recyklace či ekologické likvidace poskytuje na základě licence pro provozování takzvaných kolektivních systémů, kterou jí udělilo ministerstvo životního prostředí.

Ze zákona musejí majitelé či provozovatelé fotovoltaických elektráren s licencí od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vydanou do konce roku 2012, tedy v době nabídky štědrých dotací a s tím souvisejícího solárního boomu, uzavřít smlouvu s provozovatelem kolektivního recyklačního systému. A během pěti let zaplatit 8,50 koruny za každý kilogram solárního panelu. Z těchto peněz pak má provozovatel zaplatit likvidaci, respektive recyklaci panelů, které již dosloužily. V branži se točí velké peníze, jen pro představu: váha jednoho panelu se pohybuje v desítkách kilogramů, řádově kolem čtvrt metráku. A třeba ekologická likvidace panelů v největší české fotovoltaické elektrárně v Ralsku by měla stát víc než dvacet milionů korun.

Společnost Rema Systém sama sebe označuje jako „neziskově hospodařící akciovou společnost, která vznikla pro splnění povinnosti výrobců elektrozařízení“. Přestože by Rema mohla s tímto označením soutěžit v kategorii Oxymóron roku, tak má tento slogan dokonce v záhlaví své webové stránky.

Já na bráchu, brácha na mě

Skupinu Rema tvoří čtyři navzájem propojené společnosti: Rema Systém, Rema PV Systém, Rema AOS a Rema Battery. Spojovacím prvkem prvních tří zmiňovaných firem, což jsou akciové společnosti, jsou členové představenstva David Beneš a Karel Beneš. Rema Battery je s. r. o., jejímž jednatelem je David Beneš.

Majetkové poměry ve skupině Rema jsou poměrně spletité, ale zdroje týdeníku Euro hovoří o tom, že skutečným vlastníkem skupiny je trojice podnikatelů: zmiňovaní David a Karel Benešovi a Ladislav Dušek. Právě tato trojice údajně vlastní akcie společnosti D2B Group, jež ovládá akcie nebo podíly ve skupině Rema a také ve společnostech Ditcom, Dewarec a Deltasoft Consulting. Tři posledně zmiňované firmy jsou také držitelé akcií Rema Systém, takže se kruh uzavírá: většinovým vlastníkem je právě D2B Group a konečným vlastníkem její akcionáři.

Spleť firem kolem bratrů Benešů – přičemž hlavou rodiny i skupiny je starší David – je však mnohem širší. Firem a organizací navázaných na Davida Beneše je více než dvacet, mimo jiné společnost East Building provozující kancelářské centrum v Praze 4 či Asociace informačních technologií

a telekomunikací (AITAT).

Štědré dary pro STAN

O co víc tajemné je podnikání firmy Rema Systém či její nakládaní s vybranými penězi, o to víc zarážející je napojení firmy na politické hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Jak zjistil týdeník Euro, Rema Systém poslala na transparentní účet STAN měsíc po loňských parlamentních volbách (tedy v době, kdy bylo zřejmé, že se Starostové budou podílet na sestavování nové vlády) sponzorský dar 200 tisíc korun. Dalších 110 tisíc dostal STAN od společnosti East Building, 200 tisíc poslala společnost Deltasoft Consulting a 200 tisíc darovala firma Weee, která je rovněž napojena na Rema Systém. Podle zdrojů týdeníku Euro věnovala rodina Benešových hnutí STAN jen během posledního půlroku téměř milion korun.

Kromě toho, že se chtěla skupina firem kolem Rema Systém zalíbit budoucím vládním politikům, je jedna z možných příčin sponzorské štědrosti vůči Starostům fakt, že Rema před časem rozjela dezinformační kampaň vůči obcím (viz box Lživý dopis starostům). Je možné spekulovat, že sponzorský dar jim mohl zajistit přístup na sběrné dvory obcí, jež s firmou Rema Systém nechtějí kvůli její špatné pověsti spolupracovat.

Druhým možným vysvětlením štědrosti může být fakt, že na úpravě novely odpadové legislativy v roce 2020 se podílel politik STAN a současný europoslanec Stanislav Polčák. Tehdy se bojovalo o úpravu zákona, jenž vymezuje činnost kolektivních systémů, včetně úpravy možnosti zániku oprávnění provozovat kolektivní systém; a podpořit ho měl i otevřený dopis. Ten zaštítil svým podpisem právě Polčák. Z řady signatářů vystupují tři podpisy Davida Beneše (za dvě různé firmy a asociaci) a dva podpisy Davida Vandrovce, který vystupuje jako člen vedení některých Benešových firem.

Sběrné místo v opeře

Se státem se Rema Systém, či některá z provázaných firem, dostala za poslední roky do řady sporů, tudíž snaha nastavit si dobré vztahy s nastupující vládní garniturou je z pohledu firmy logická.

První soudní pře započala již před šestnácti lety, kdy tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek rozhodl o udělení licence pro recyklaci, ale pro menší část trhu, než Rema požadovala. Kvůli údajným pochybením, především nedodržení postupu, se firma obrátila na soud. Spor, který se táhne dlouhé roky – a Rema Systém dokonce u exekutora Juraje Podkonického žádala exekuci MŽP –, nebyl dosud vyřešen.

Nejaktuálnější soudní střet se váže k roku 2020, kdy Rema uvedla nepravdivé údaje, aby splnila podmínky licence k provozování kolektivního sběru elektro­odpadu. Podle informací od MŽP se to týká především nedostatečné sítě sběrných míst pro využité zařízení. Česká inspekce životního prostředí firmě udělila pokutu, proti které Rema nejprve podala námitku a poté ji napadla žalobou.

Rema Systém s oblibou tvrdí, že v rámci své sběrné sítě disponuje více než 20 tisíci místy zpětného odběru, firma však byla opakovaně usvědčena ze lži. Mezi odběrná místa totiž uvádí i spoustu úřadů, či dokonce kulturních institucí. Důvodem neférového chování Rema Systém jsou – jak jinak – peníze. Kolektivní systémy získávají jako kompenzaci za náklady spojené s odběrem elektrospotřebičů recyklační poplatek. Podle podmínek licence musí kolektivní systém provozovat sběrné místo v každé obci nad dva tisíce obyvatel.

Kauze se v roce 2020 věnoval i týdeník Euro, z jehož zjištění vyplývá, že Rema označila sběrná místa například ve Státní opeře Praha, na úřadu Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, na ministerstvech obrany a zemědělství, v Divadle Na Zábradlí, v ústředí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v brněnské pobočce Českého rozhlasu, v pražském Židovském muzeu, na pobočkách České pošty, nebo dokonce ve vazební věznici na Pankráci…

V žádném z uvedených míst nefungovalo veřejné sběrné místo ve smyslu volného přístupu veřejnosti a možnosti odložení zboží určeného k recyklaci. „Z důvodu nedostatečné sběrné sítě již v minulosti Česká inspekce životního prostředí udělila společnosti Rema Systém pravomocnou pokutu a MŽP udělilo nápravné opatření na zahuštění sběrné sítě,“ uvedl Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP. Podle dostupných údajů není spor dodnes vyřešený, samotné ministerstvo nechtělo situaci komentovat.

Faktem je, že pokuty pro nestandardně fungující a nekomunikující firmu nejsou řešením, problém provozovatelů solárních elektráren v otázce recyklace nevyřeší. Ti potřebují mít partnera, který dodrží to, za co si již vzal peníze – ekologicky zlikviduje či zrecykluje jejich solární panely.