Kterak princ Daniel sesadil královnu Renátu

Ještě v žebříčku, který týdeník Euro publikoval na podzim 2017, byl rozdíl propastný. Petr Kellner, vlastník skupiny PPF, měl majetek v odhadované výši 235 miliard korun, zatímco spoluvlastník EPH Daniel Křetínský „jen“ 45 miliard. A dnes? Dědicové po zemřelém Kellnerovi drží o zhruba padesát procent více, 350 miliard korun. Jenže Křetínský dokázal za uplynulých sedm let hodnotu svého majetku zvýšit skoro devětkrát – na 390 miliard. Vývoj obou firemních impérií byl v posledních letech velmi rozdílný. Křetínský prostřednictvím firmy EP Power Europe levně skupoval uhelné a plynové elektrárny, jichž se původní vlastníci ve snaze o „zelenější portfolio“ rádi vzdali. Ovšem po vypuknutí energetické krize v roce 2022 na nich vydělal obrovský balík peněz. Druhý pilíř podnikání EPH, tedy EP Infrastructure, sice vydělává o něco méně než v letech před energetickou krizí, ale v celkových číslech se to ztratí.

Naopak skupina PPF se musela vyrovnat se zhoršením regulatorního prostředí pro půjčky, jež pokazilo výsledky Home Creditu v Rusku, Číně i dalších zemích. Po vypuknutí války na Ukrajině Home Credit svou ruskou dceřinou firmu se ztrátou prodal. A byl to přitom právě Home Credit, jenž byl v minulosti hlavním generátorem ziskovosti Pépéefky. Pozici skupiny navíc silně ovlivnilo tragické úmrtí otce-zakladatele Petra Kellnera po havárii vrtulníku na Aljašce v březnu 2021; PPF to dočasně uvrhlo do stavu jisté bezradnosti, z níž se však postupně vzpamatovala.

Výše a udržitelnost zisku

Co se týká výše generovaného čistého zisku, EPH v posledních letech PPF poráží. Loni měla EPH čistý zisk 4,39 miliardy eur (zisk z pohledu akcionářů EPH – pozn. red.), mimochodem o 31 procent více než v roce 2022, kdy ceny elektřiny na evropských burzách přepisovaly historické rekordy.

Ještě před rokem to vypadalo, že vysoké ceny elektřiny a plynu jsou jen krátkodobým jevem a že se poměrně rychle vrátí na nižší úroveň. Týdeník Euro proto loni Křetínského majetek ohodnotil konzervativně – na 217 miliard korun. Letos už opět ceny elektřiny i plynu na evropském trhu rostou. Navíc se zdá, že Křetínskému vychází sázka na plynové elektrárny, které se hodí k vykrývání výkonově nestabilních větrných a solárních elektráren. Stavět je chce i v Česku jako náhradu starých uhelných tepláren. Skupina PPF sice meziročně navýšila čistý zisk (z pohledu vlastníků firmy) z 242 milionů eur na 1,355 miliardy eur, ale oproti EPH je to jen třetinový výsledek. Pro připomenutí: nepřímý podíl Křetínského v EPH dosahuje 50,71 procenta, takže na něj teoreticky připadá zisk okolo 2,2 miliardy eur. Loňský zisk PPF navíc značně vylepšil prodej majetku, konkrétně se jednalo hlavně o divestici dceřinek Home Creditu na Filipínách a v Indonésii s dopadem do čistého zisku plus 385 milionů eur. Podobným případem bude nejspíš ještě v letošním roce odprodej těsně nadpolovičního podílu v telekomunikační skupině CETIN (kromě české části) investorovi ze Spojených arabských emirátů.

Dividendová politika

Skupina PPF dříve vyplácela jen relativně malé dividendy, vytvořené zisky reinvestovala do dalšího růstu. Až loni nastala změna. Rodina v čele s Renátou Kellnerovou získala díky snížení základního kapitálu a výplatě dividendy téměř 15 miliard korun. I tuto sumu peněz týdeník Euro zohlednil při oceňování majetku Kellnerových.

Oproti tomu stahují Křetínský a další akcionáři z EPH dlouhodobě většinu vytvořeného zisku. Loni navíc vedle tradiční výplaty dividendy doslova „vybrakovali“ vlastní kapitál mateřské společnosti EPH, který klesl z 58 miliard na 14 miliard korun. Tyto stažené peníze následně slouží Křetínskému (a jeho parťákovi Patriku Tkáčovi) k financování nákupu akcií a firem mimo energetiku.

Výhodné a sporné akvizice

Pokud má někdo v Česku talent levně koupit firmu nebo ji draze prodat, je to právě Křetínský. Rozsáhlé portfolio hlavně paroplynových elektráren v Itálii koupil v roce 2015 od koncernu E.ON fakticky za zápornou cenu (původní vlastník ještě doplácel), přitom dnes patří tyto elektrárny mezi nejziskovější aktiva v rámci EPH! Křetínského energetický holding naopak prodává jen výjimečně – když je nabídka neodolatelná. Například Pražskou teplárenskou prodal v roce 2020 skupině Veolia za více než 13 miliard korun, přičemž hrubý zisk z prodeje je 11,7 miliardy korun. Navíc ještě před prodejem snížil základní kapitál teplárny o více než tři miliardy a vytáhl z ní pozemky vhodné pro developerské projekty, což ziskovost transakce z pohledu EPH dál navýšilo.

Naopak některé transakce, které v poslední době uskutečnila PPF, mohou vyvolat údiv. V poslední účetní závěrce se lze dočíst třeba to, že telekomunikační CETIN z portfolia PPF loni od skupiny Kaprain byznysmena Karla Pražáka koupil internetového poskytovatele Nej.cz za 246 milionů eur (šest miliard korun), včetně převzatého dluhu se jednalo o 352 milionů eur. Nabízí se otázka, zda to nebylo za podnik, který byl v posledních letech často v červených číslech, přece jen příliš.

Minulost a budoucnost

Skupina PPF doplatila na dávné rozhodnutí Petra Kellnera vsadit na půjčkový byznys v Asii a Rusku. V minulosti to vynášelo dobře. Avšak i zde platí, že vysoký ziskový potenciál bývá doprovázen vysokými rizikem. Nemluvě o tom, že doba, kdy český prezident byl ochoten na přání jistých byznysmenů „leštit kliky“ v Moskvě a Pekingu, je minulostí. Po smrti otce-zakladatele už PPF volí opatrnější strategii a zaměřuje se na méně rizikové trhy v Evropě a Severní Americe. Při pohledu do výsledků PPF to vypadá, že se skupině nejvíce daří na domácím, míněno tedy českém trhu. Velkou část ziskovosti skupiny totiž zajišťují české společnosti – Air Bank, PPF banka, mobilní operátor O2, CETIN nebo televizní stanice TV Nova. Výrobce kolejových vozidel Škoda Group byl sice loni ve ztrátě, zato se však pochlubil mimořádným růstem tržeb o 81 procent – a zakázky má na další tři roky plného provozu.

Daniel Křetínský se naopak investicím do Ruska a Číny vždy vyhýbal. Za ty nejodvážnější lze zřejmě označit investice firem ze skupiny EPH do průzkumu a těžby zemního plynu na Ukrajině; konkrétní výsledky však lze očekávat až po ukončení vleklého válečného konfliktu. Hlavní bariérou růstu Křetínského firemního impéria se tak dnes stává ekonomický nacionalismus, který zůstává silný hlavně ve Francii. Zejména když se jedná o „nájezdníka z východní Evropy“. I proto Křetínský letos narazil se svým záměrem koupit francouzskou technologickou společnost Atos. S tím, že ne všechno a vždy optimálně vyjde, se zkrátka musejí smířit i ti nejbohatší.