Ledový obchod s touhou po rodině

Social freezing je anglický název pro preventivní zmrazení a uchování ne­oplozených vajíček ženy, aby se zvýšila její šance na pozdější otěhotnění. A také stále sílící světový trend, kterým si mladí lidé snaží prodloužit bezdětný život a odložit pořízení potomka do pozdějšího věku. Zároveň jde o zajímavý a rychle rostoucí trh zdravotnických výkonů. V lednu zveřejněná studie poradenské společnosti BDO uvádí, že zatímco trh se zmrazováním neoplozených vajíček loni činil 3,4 miliardy britských liber, v roce 2027 to bude již 7,8 miliardy.

Občas ukáže čekací doba u lékaře, jak nová odvětví rychle rostou. Například v Mnichově na první konzultaci v případě social freezingu ženy čekají šest až sedm měsíců. Německému časopisu Manager Magazin to potvrdila gynekoložka Corinna Mannová: „Zájem je enormní a jsem si jistá, že v příštích letech nastane skutečný rozkvět.“ I proto téma plodnosti láká stále více investorů. Velkým hráčem je skupina Nextclinics z Augsburgu vedená manažerem českého původu Miroslavem Herdenem. Ta v uplynulých letech získala kliniky, laboratoře a další zdravotnická zařízení po celé Evropě za více než 220 milionů eur. Na sérii akvizic přispěl i spolumajitel Nextclinics – investiční společnost Oak­tree Capital, jeden z největších světových správců aktiv.

I další významné hráče v oblasti plodnosti a social freezingu financují přední světoví investoři. Například banka Goldman Sachs je významným investorem švédské společnosti Impilio, která přes svou britskou dceru The Fertility Partnership v roce 2019 převzala řetězec center plodnosti Vivaneo. V USA je nabídka ještě mnohem dále – vznikají zde pop-up kliniky, kde si ženy mohou pomocí hormonálního testu zjistit, kolik jejich vajíček je ještě schopných reprodukce. Po velkých městech jezdí informující autobusy a po vzoru předváděcích akcí se konají „egg-freezing parties“ („předvádění“ zmrazování vajíček), kde se ženy mohou dozvědět o výhodách a rizicích procedury. Na vzestupu je také nabídka „all inclusive pojištění“, které má ženám zajistit vše od zmrazení vajíček až po jejich skladování a pozdější rozmrazování, někdy za pouhých 200 dolarů měsíčně.

Součást života

V rozmanité nabídce odvětví léčby plodnosti je social freezing jednou z nejmladších služeb a má velký potenciál. Jejím uživatelům nabízí naději, že se jim podaří odložit založení rodiny do relativně vysokého věku. Obzvlášť lákavá je tato nabídka pro mladé ženy na začátku kariéry. Studie totiž ukazují, že mladé matky dosahují stropu rychleji, často zažívají předsudky a musejí počítat s horšími příležitostmi ke kariérnímu rozvoji.

Typickým příkladem je mladá manažerka Anna, jejíž situaci popsal časopis Manager Magazin. Ta má od ukončení studia strmou kariéru a nedávno se rozešla se svým dlouholetým partnerem. Nyní, ve svých 30 letech, je pro ni stále důležitější mít děti. „Bez partnera jsem to ale musela odložit,“ řekla časopisu Manager Magazin. Aspoň si však nechala vyjmout a zmrazit vajíčka, aby zvýšila svou šanci na otěhotnění v pozdějším věku.

Správný název pro social freezing je kryokonzervace, metoda zmrazení a uchování spermií, vajíček nebo embryí pro jejich pozdější využití. V roce 2021 ji například v Německu absolvovalo více než 2 300 žen a trend je stoupající. V roce 2018, kdy byly údaje o této kryokonzervaci u ženských vajíček poprvé zaznamenány v německých registrech, jich bylo jen devět set. Pro srovnání, umělé oplodnění se v Německu průměrně ročně provádí ve 110 tisících případech. Růst oboru pak ukazují údaje například z USA. Zde se počet osob od roku 2012, kdy přestalo být zmrazování vajíček považované za experimentální zákrok, zvýšil dle Společnosti asistované reprodukce od roku 2020 o 400 procent, na více než 13 tisíc žen, které proceduru podstoupily.

Skutečný počet ale může být mnohem větší, uvedená Společnost asistované reprodukce dle listu The New York Times nezahrnuje všechny americké poskytovatele této služby. Potvrdilo to sdělení televizní stanice BBC: „Data naznačují, že v USA vzrostl počet zmrazování vajíček o 39 procent oproti úrovni před pandemií a ve Spojeném království se zvýšil počet dotazů v létě 2020 až o 50 procent ve srovnání s předchozím rokem.“ Poradenská společnost BDO předpokládá, že jen britský trh se social freezingem dosáhne v roce 2027 více 122 milionů liber, při­čemž v roce 2019 činil jen 2,4 milionu.

Zajímavá je struktura žen, které zákrok podstupují. Například v USA jde většinou o bělošky ze střední třídy a více než třetina je ve věku do 35 let, přičemž v roce 2012 to byla necelá čtvrtina. „Když jsem to dělala poprvé, průměrný věk žen, které přišly, byl 38 let,“ řekla listu The New York Times Nicole Noyesová, reprodukční endokrinoložka a bývalá profesorka na Newyorské univerzitě, která v roce 2012 předložila důkazy o účinnosti metody zmrazení vajíček. Nyní je ředitelkou startupu Kindbody zaměřujícího se na řešení problémů spojených s plodností. „Dnes je většina konzultací, které dělám, s ženami ve věku 20 let,“ vysvětlila s tím, že konverzace o zmrazení vajíček, které se dříve odehrávaly „s velkým studem“, jsou nyní rutinní. „Je to něco jako online seznamování, prostě součást života,“ dodala Noyesová.

Přitom právě věk ženy je klíčový pro zajištění vhodného materiálu k další reprodukci. „Smyslem social freezingu je zmrazení kvalitních pohlavních buněk pro eventuální budoucí použití. U žen klesá kvalita vajíček s věkem, od 35 let významně. Tím, že je odebereme ženě v mladším věku, dosáhneme, že jejich kvalita se po zmrazení v tekutém dusíku nezhoršuje. U mužů probíhá tvorba spermií od puberty do smrti. Jistý pokles kvality může také nastat, ale není natolik významný,“ vysvětluje primář pražského Centra reprodukční medicíny Iscare Jan Lacheta.

Firemní benefit

Na rostoucím zájmu o social freezing se podílejí i americké firmy. Například Apple a Facebook v roce 2014 oznámily granty ve výši až 20 tisíc dolarů, pokud se jejich zaměstnankyně rozhodnou nechat si zmrazit vajíčka. V USA přitom jeden zákrok přijde na pět až osm tisíc dolarů. Tato částka navíc často nezahrnuje náklady na hormony a léky ani na skladování zmrazených vajíček, což činí přibližně dalších 500 dolarů ročně. Zmrazená vajíčka vydrží až 12 let, jejich kvalita je zachována a zmrazení „přežije“ až 95 procent z nich.

Mnoho žen podstupuje zákrok dvakrát i víckrát, aby zvýšily svou šanci na pozdější otěhotnění. Ani zmrazení vajíček totiž nedává jistotu, že žena v pozdějším věku otěhotní. Úspěšnost jedné in vitro fertilizace (IVF), tedy asistované reprodukce neboli „dítěte ze zkumavky“, představuje v průměru u žen do 35 let zhruba 29 procent, nad 35 let 23 a nad 40 let jen devět procent. Proto ženy často musejí podstoupit několik cyklů IVF a doufat, že některý vyjde. Odběr vajíček je přitom fyzicky, finančně i emocionálně náročný. Pacientky dostávají hormonální injekce jednou nebo vícekrát každý den, aby byly stimulované folikuly, což jsou „měchýřky“ naplněné tekutinou, ve kterých jsou uložena vajíčka, a často navštěvují lékaře kvůli ultrazvukům a krevním testům. Jakmile folikuly dosáhnou dané velikosti, vajíčka jsou odebrána, zmrazena a uložena pro pozdější použití.

Pro Apple a Facebook se nabídka zdála lukrativní. Za prvé měla zatraktivnit tyto společnosti jako zaměstnavatele pro bez­dětné profesionálky. A zároveň chtěli zajistit, aby méně zaměstnankyň v reprodukčním věku otěhotnělo a vypadlo tak z pracovního procesu. V Evropě to naopak vyvolalo zpočátku kritiku. Objevily se názory, že technologické společnosti vyvíjejí nepřímý tlak na zaměstnankyně, aby se přizpůsobily převážně mužskému obchodnímu světu, přitom cílem by měla spíše být změna kultury ve firmách tak, aby vyhovovala všem pohlavím.

Jeden z průkopníků tohoto odvětví, americká společnost Carrot, nyní zažívá obrovský nárůst poptávky po svých službách. Jedním z důvodů je prý i nedávná koronavirová pandemie, protože pracovníci měli víc času přemýšlet o plánování rodiny a zaměstnavatelé zase o zlepšení zdravotnických benefitů pro své zaměstnance. Carrot nabízí firmám zajištění služeb spojených s podporou plodnosti. Po šesti letech existence je platforma dostupná ve více než 60 zemích a mezi její zákazníky patří zejména velké IT společnosti, jako jsou Zoom, Samsara, Lucid či Box, a také například výrobce domácího fitness vybavení Peloton. Zároveň roste i okruh firem, které nabízejí finanční podporu zmrazení vajíček. Kromě těch technologických, jako jsou zmíněné Apple, Google či Salesforce, například dle časopisu Manager Magazin i poradenská společnost McKinsey.

Výhodné Česko

Metoda kryokonzervace oocytů známá jako zmrazení vajíček byla vyvinutá v osmdesátých letech 20. století a byla původně navržena tak, aby pomohla ženám s vážným zdravotním stavem vyžadujícím léčbu, která by mohla poškodit plodnost, zlepšit jejich šance na otěhotnění po léčbě. I proto české zdravotní pojišťovny od loňska hradí onkologickým pacient­kám náklady na tuto proceduru. Ženy, které si chtějí nechat zmrazit vajíčka z jiných důvodů, zejména kvůli odložení reprodukce, si musejí hradit náklady samy. Dobrou zprávou je, že v Česku jsou nižší než v zahraničí.

„Social freezing u žen stojí v našem centru reprodukční medicíny 39 tisíc korun s uskladněním na tři roky. Dále je třeba počítat s platbou za stimulační léky, která je individuální a pohybuje se mezi deseti až patnácti tisíci korun. Doba sklado­vání se může prodlužovat podle přání ženy, za každý rok navíc se zaplatí 2 100 korun,“ vysvětluje primář Centra reprodukční medicíny Iscare Jan Lacheta. Ten zároveň připomíná, že i když se social freezing soustřeďuje na zmrazování vajíček, lze stejně uchovávat i mužské pohlavní buňky, tedy sperma. Cena je přitom mnohem nižší, v případě zmiňovaného centra 4 500 korun za odběr a zmrazení na jeden rok. Prodloužení uložení o další rok vyjde opět na 2 100 korun.

Další příznivou informací pro domácí zájemce o social freezing je, že zde není nutné čekat jako na německých klinikách. „Žádné čekací lhůty nejsou, po vstupní konzultaci a provedení testů lze social freezing provést hned v příštím cyklu. Mohu potvrdit, že pozorujeme jednoznačný nárůst zájmu pacientek. V minulosti šlo o jednotky, nyní jich jsou desítky ročně. U mužů jde o jednotky ročně,“ doplňuje primář Lacheta. Získat spolehlivou představu o českém trhu social freezingu je však obtížné. Existuje sice ročenka Národního registru reprodukčního zdraví, ale její nejnovější, tedy loňské vydání uvádí jen data do roku 2020. Navíc v ukazateli sledujícím zmrazování sleduje kromě zmrazených vajíček i zamrazená embrya. Ovšem i zde je velký nárůst.

Zatímco v roce 2012 bylo provedeno méně než 500 zmrazení (vedle zmrazených vajíček i zmrazená embrya – pozn. red.), v roce 2020 více než tři tisíce. Navíc zájem zřejmě zpomalila i koronavirová pandemie, která využití služby bránila. I proto v roce 2020 meziročně počet zmrazení mírně klesl. Přitom v roce 2020 tvořily ženy do 35 let 37 procent pacientek a 34 procent pacientek pocházelo ze zahraničí. Před pandemií se podíl cizinek blížil 40 procentům. Social freezing tedy nenabízí jen českým manažerkám, jak si zvýšit šanci na založení rodiny v pozdějším věku, ale má i potenciál přilákat větší počet zájemců ze zahraničí a stát se zajímavým „exportem“. Proto nyní službu nabízí řada českých klinik asistované reprodukce, kromě zmíněného Centra reprodukční medicíny Iscare například společnosti Gynem, FertilityPort Prague, Reprofit International, Repromeda a další.