Letem letním světem

Indonésie je čarokrásná a neuvěřitelně pestrá země, kde jsme před dekádou s manželkou Janou měsíc cestovali: projeli jsme klíčovou Jávu, okusili turistické Bali, muslimský Lombok a užívali si plážové pohody na milém ostrůvku Gili Meno… Když jsem sdílel své dojmy s českým orientalistou, jasně mi připomněl, jak rychle se tahle země s asi 600 etniky a nesčetnými ostrovy proměnila.

Daří se jí už i ekonomicky. „Růst indonéského HDP dnes činí přes pět procent, chtěli navázat na úspěšné předchozí období, kdy to bylo dokonce sedm procent, ale v důsledku covidu-19 došlo ke zpomalení. Markantní je prudký rozvoj digitální ekonomiky a infrastruktury. Vybudovali tam stovky kilometrů dálnic a železnic včetně vysokorychlostních tratí. Navíc mají všichni smartphony, vše se řeší online, přes aplikace, lístek na vlak už si ani jinak nekoupíte,“ říkal mi Petrů z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Indonésie navíc od roku 2014 vybudovala silné námořnictvo, chce být regionální velmocí a kontrolovat dopravní cesty Indo-Pacifiku.

Na straně 28 přinášíme rozhovor s českým podnikatelem Michalem Wasserbauerem, který vede byznys právě v jihovýchodní Asii. A říká totéž, co citovaný vědec: „Nejdynamičtěji se rozvíjejícím byznysem v Indonésii je v posledních letech e-commerce. Letos podle odhadů například obrat digitálního sektoru dosáhne 150 miliard dolarů, což je obrovské číslo.“

Naši utkvělou představu, že oni vzdálení Javánci, Balijci, Dajakové, Toradžové anebo i ti exotičtí Papuánci jsou nějací nazdárkové, bychom měli opouštět. Ostatně: antropolog Martin Soukup, který od roku 2009 jezdí za papuánskými Nungony, během patnácti let zažil jejich proměnu od domorodců v suknicích až po pěstitele fair-trade kávy, kteří si v horách zbudovali letiště, aby mohli exportovat až do Ameriky. Ceny domlouvají přes WhatsApp, samozřejmě.

Byznys se dá dělat všude. Hůře se mu však teď daří v Erdoğanově Turecku, které se – jak píší naše partnerské Financial Times od strany 34 – potácí ve vnitřní hospodářské krizi. Pár tisíc firem už letos zkrachovalo, přesto má trh s 85 miliony obyvatel značný potenciál. Už to ovšem není pověstná maloasijská štika či úhoř, nýbrž jakýsi unavený sumec – s vousky ve tvaru půlměsíce.

Když mi Petrů popisoval rychle se modernizující Indonésii s 280 miliony obyvatel, užil pojmu „nový asijský drak“. Tím velkým a silnějším je samozřejmě Čína, kam vás zveme na kávu či fajnové jídlo: italská módní značka Prada tam na jaře otevřela na své „mimořádné lince Milán–Šanghaj“ originální restauraci mísící mezikontinentální styly.