
Letní stavební skandál
Měl to být vrchol snažení pirátské strany ve vládě, místo toho sledujeme letní politickou blamáž, která se dál prohlubuje.
Nová aplikace pro stavební řízení, která měla urychlit papírování na úřadech, se nevydařila. Místo zrychlení byrokracie moderními technologiemi přichází prodlužování práce a jistý druh zoufalství. Samozřejmě je třeba odmyslet veškerou hysterizaci, kterou svým neopakovatelným způsobem dnes zvládnou sociální sítě nejlépe ze všech, což se stalo i v tomto případě, kdy politické fanouškovství dostalo na sítích totální přednost před racionální debatou, takže z průšvihu se stala katastrofa kosmických rozměrů. I při odstínění emocí a ryze racionální úvaze je však těžké mluvit smířlivěji. Tolik měsíců práce, tolik příprav a možnosti, a nakonec velké nic a nejistota, co dál.
Největším zklamáním je pak reakce politiků. Ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš radí vyčkat, pro- tože věci se budou dolaďovat a doplňovat a systém dostane, co zatím nemá. Jako by hlavním problémem celé kauzy bylo speciální IT řešení, odborná technická střeva systému. Bartošův náměstek Lukáš Černohorský mluví v ČT stejným „adminovým ptydepe“, technické detaily ale nikoho nezajímají. Jsou zakrývající. Zato všichni chtějí slyšet, kdy už bude systém fungovat a co se při schvalování stalo tak špatně, že nefunguje dnes.

Každé zavádění nové věci chvíli trvá, všechno si musí sednout, až opakováním vznikají nové uživatelské návyky, lidé se systém nějakou dobu „učí“, to každý chápe. Pokud ale u tak důležitého projektu, jako je tomu v případě digitálního stavebního řízení, od počátku chybí celé povinné části sestavy a systém se někde ani nerozběhne, nelze už brát tradiční ohledy na problémy s novými věcmi a je třeba žádat nápravu a vyvození odpovědnosti. Očekávat odstoupení ministra či odpovědného náměstka v Česku asi nelze, navíc se hraje o předsedu koaliční strany, jenže teď se také děje něco, co do voleb jen tak nezmizí. Piráti se budou muset vyrovnat s drtivým neúspěchem, který se jim bude vracet jako bumerang, i když už systém stavebních řízení dávno poběží (zadaří-li se).
Dnes už je to politicky prohraná bitva. Piráti ale mohou ještě zachránit pověst u lidí ze stavební branže, kteří chaos při zadávání staveb těžko nesou. Ohroženy jsou jejich práce a jejich peníze. K nim, nikoli k voličům by teď měl napřít ministr Bartoš svou vstřícnost a výřečnost. Tady se dá důvěra ještě zčásti získat zpět a třeba tím i dokázat, že politika se dělá kvůli opravdovým změnám, ne pouze na volební efekt a že jedna prohraná bitva není nutně totéž co ztracená válka.


