Levná vejce? Zapomeňte

Levná vejce? Zapomeňte

Přechod na bezklecové chovy je drahý. Do ceny vajec v Česku promlouvá třeba i ptačí chřipka a vysoká poptávka ve Spojených státech.

8 minut čtení

Cena vajec je letos na jaře žhavým tématem. Jen v březnu meziročně zdražily o 46 procent. Drůbežáři sice uklidňují, že vejce budou směrem k létu mírně zlevňovat, na cenové výkyvy si ovšem mají spotřebitelé zvyknout a cena pod tři koruny za vejce je prý také minulostí. Důvodem je přechod na bezklecové chovy. Změna se sice schválila ještě za minulé vlády Andreje Babiše (ANO), ovšem přestavba na podestýlkové ustájení se zatím nedaří tak rychle, jak by si drůbežáři přáli. V tuto chvíli je předělaná necelá polovina chovů, přitom zákaz klecí pro nosnice má začít platit už od roku 2027. Podle odhadů Českomoravské drůbežářské unie nestihne do tohoto termínu přestavět své haly 15 procent chovatelů.

„Zákaz klecových chovů bohužel přinese omezení počtu nosnic v České republice, a tedy snížení produkce vajec. Již samotný přechod na podlahové chovy znamená, že je drůbež chována v menších počtech. Řada chovatelů se bohužel rozhodla své chovy nepředělávat vůbec a skončit se svým podnikáním,“ říká předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. Celkově by mělo jít o milion ustajovacích míst z celkových zhruba 5,3 milionu.

Bez klecí je vejce dražší

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) soběstačnost Česka v produkci vajec v posledních letech klesá. Zatímco v roce 2022 byla 88 procent, předloni se snížila na 83 procent. Konec klecí podle chovatelů přinese další propad. „Pokud část chovatelů nosné drůbeže své chovy v letošním a příštím roce nepřestaví, hrozí pokles soběstačnosti Česka v produkci vajec pod hranici 70 procent,“ upozornil Zdeněk Mlázovský, místopředseda společnosti ProAgro Nymburk. Otázkou je, jestli o produkci nerozhoduje spíše poptávka. Podle dlouhé časové řady ČSÚ křivka poklesu soběstačnosti kopíruje tu o spotřebě. Ta se totiž v případě vajec výrazně snížila. Zatímco v počátku 90. let průměrný Čech zkonzumoval ročně více než 300 kusů, v roce 2023 to bylo 237 kusů.

Podniku v Kosičkách na Královéhradecku se přestavba daří podle plánu a příští rok by měl mít hotové všechny haly pro zhruba 250 tisíc nosnic. „Jedna hala vyjde zhruba na 60 milionů korun. Když si to sečtu, vynásobím, jsem na obrovských částkách. Banka taky musí z něčeho žít, takže ta hala nakonec vyjde na 80 milionů korun. Proto by to jedno vejce od té doby, co přestavujeme, mělo stát minimálně pět korun, abychom si na ty přestavby vydělali,“ říká ředitel Vejce Kosičky Jan Pozdílek.

Na postupné „odklecování“ českých nosnic přispívá ministerstvo zemědělství z evropského rozpočtu. Dotace resort vyplácí z Programu rozvoje venkova v několika kolech. Ministerstvo tvrdí, že se žádostí uspěli zatím všichni žadatelé, kteří dostali maximálně 30 procent na jeden projekt. Zbytek si musí drůbežáři doplatit sami. Sám ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) jakékoli zprávy o tom, že se chovy nestihnou přestavět, odmítá. „Nehrozí ani nedostatek a ani dramaticky rostoucí cena. Chci ale říct, že cena vejce z bezklecového chovu bude vždycky vyšší než z toho klecového, to je prostě ekonomická zákonitost, ale neviděl bych tu situaci tak černě a prosím, ať si tady nikdo nevytváří alibi pro nějaké debaty o cenách,“ apeluje Výborný.

Agrární analytik Petr Havel se přiklání spíš na stranu drůbežářů. Tvrdí, že chovatelé neměli v posledních letech příznivé výkupní ceny, a tak jim nezbývaly peníze, které by mohli do přestaveb investovat. Proto prý k předělávkám dochází se zpožděním. „Ale nedá se s tím nic dělat, když už jsme si jako Česká republika přidělali takový zákon. Je jen škoda, že stále není celoevropský zákaz klecí pro nosnice, protože takto budou naši chovatelé od roku 2027 v nevýhodě oproti jiným chovatelům v EU,“ míní Havel.

Konec doby klecové v nedohlednu

Zákaz klecí nejen u nosnic byla jedna z priorit minulé Evropské komise, ale i přes sliby ochráncům zvířat se debata o konci doby klecové zasekla. Staronová předsedkyně unijní exekutivy Ursula von

der Leyenová v novém složení vytvořila post eurokomisaře pro životní podmínky zvířat, kterým se stal Maďar Olivér Várhelyi. S ním se na konci února setkal český ministr zemědělství Výborný, který tlačí na evropské orgány, aby se celounijní zákaz přijal co nejdříve. Výborný tvrdí, že Várhelyi bude zřejmě navrhovat konec klecí u nosnic pro celou EU v roce 2030. „Myslím si, že to není na pořadu dne, protože Evropa má teď svých problémů dost. Navíc by to byl nepopulární krok, protože by to vedlo k dalšímu zdražení,“ říká skepticky chovatel Zdeněk Mlázovský. Čeští drůbežáři si proto často stěžují, že jsme v tomto ohledu „papežštější než papež“, respektive „bruselštější než Brusel“. Česko však není jedinou zemí, jež si zakázala klece na národní úrovni. Od roku 2020 mají jen volné ustájení v Rakousku, v Německu tomu tak bude od roku 2026, Francie od roku 2018 zakázala výstavbu nových hal s obohacenými klecemi a podestýlky jako minimum má také Belgie. Ovšem hlavní konkurent českých chovatelů Polsko se zatím k takovému kroku nechystá, a proto se drůbežáři obávají, že supermarkety budou i po roce 2027 dovážet klecová vejce třeba právě odtamtud.

Svaz obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje obchodní řetězce v Česku, strach chovatelů mírní. Dokonce podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy supermarkety přestanou prodávat vejce z klecí do konce tohoto roku. I tak jsou drůbežáři na pochybách. „V době nějakého přebytku to může slíbit každý, je to pěkná reklama, ale když je nedostatek, tak to není reálné dodržet. Oni pak řeknou, že běžná vejce v sortimentu budou mít neklecová, ale jakmile bude nějaká akce, tak se zase vrhnou na klecová,“ myslí si Jan Pozdílek z firmy Vejce Kosičky. Právě vejce jsou jedním z největších taháků v rámci slevových akcí, v nichž je Česko evropským šampionem. V promocích se u nás prodá podle společnosti NielsenIQ více než 60 procent zboží.

Vaječná krize (nejen) v USA

Na cenu vajec ovšem nemají vliv jen rozhodnutí politiků jak na národní, tak i evropské úrovni. V poslední době do ceny promlouvá i ptačí chřipka. Jakmile se toto onemocnění objeví v chovu, musí být všechny nosnice utraceny. Neblahou zkušenost mají s ptačí chřipkou drůbežáři v USA, kde tamní orgány musely za poslední měsíce vybít miliony kusů. Kvůli nedostatku začala cena vajec v USA prudce růst. Na začátku března tam stál tucet (12 kusů) v přepočtu 187 korun. Prezident USA Donald Trump si dal za cíl, že ceny vajec sníží. Jeho administrativa tedy začala přes své ambasády poptávat vejce v jiných zemích, a to i v Česku. Zhruba dva miliony kusů nabídl i podnik ProAgro Nymburk. „Po té naší nabídce začala být taková delší odmlka, tak jsme se začali trochu pídit a najednou jsme zjistili, že by ten dovoz byl velmi složitý. Potřebovali bychom splňovat jejich normy, musíme mít nějaké očkování, musíme tam mít obchodníka, který to bude distribuovat, takže z toho nakonec sešlo,“ přibližuje Zdeněk Mlázovský z ProAgro Nymburk. Velká poptávka z USA měla podle něj vliv i na cenu v Evropě: „Je to tím globálním trhem. Použiji ještě jiný příklad. Někde se ve Spojených státech prožene tornádo a najednou vystřelí cena sóji, stejné je to v případě vajec.“ Ta už v USA výrazně zlevnila, na začátku května se tam tucet prodává podle dat Tradingeconomics.com za cenu kolem tří dolarů, což je v přepočtu 66 korun. Podobnou sumu nyní zaplatí i tuzemský spotřebitel.

Autor je reportérem CNN Prima News

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč