Média a politika
Jeff Bezos a Ivo Lukačovič. Dva multimiliardáře – byť jeden počítá majetek v dolarech, druhý v korunách – spojuje fakt, že své jmění vydělali v nové, na internetu založené ekonomice. Bezos založil elektronický obchod Amazon v roce 1994 ve své garáži, Lukačovič spustil server Seznam.cz o dva roky později z pokojíčku v bytě svých rodičů.
Oba postupem času expandovali do dalších odvětví. Do impéria amerického miliardáře patří třeba nadnárodní řetězec supermarketů Whole Foods Market, investoval i do Uberu či Airbnb. Lukačovič, který se v nejnovějším žebříčku týdeníku Euro „Top nejbohatší Češi a Slováci“ umístil na 21. místě s odhadovanou hodnotou majetku ve výši 34 miliard korun, zase vložil velké peníze do letectví (mimo jiné vlastní letiště Točná) či meteorologické aplikace Windy.
Oba také vstoupili do světa médií. Bezos v roce 2013 odkoupil americký deník The Washington Post v době, kdy bojoval s finančními problémy a jeho budoucnost byla značně nejistá. Do Lukačovičova mediálního impéria patří zpravodajské servery Novinky, Seznam Zprávy, televize Seznam a také deník Právo. Americký i český miliardář jsou pravidelně terči kritiky ze strany aktivistů a novinářů z levicových titulů.
Lukačovič nedávno dostal za uši, když si dovolil konstatovat, že „Seznam Zprávy ze svého pravicového zaměření oddriftovaly jinam“. Znovu pak, když nebránil vyhazovu dvou novinářů, kteří – bez vědomí nadřízených – připravovali článek obhajující digitalizaci stavebního řízení a zároveň pracovali pro Českou pirátskou stranu. Jakékoli Lukačovičovo prohlášení v otázce jeho vlastněných (a v řadě případů dotovaných) mediálních projektů spolehlivě přivábí aktivistickou úderku, která se mu snaží vnutit svůj názor, co má a nemá v mediálním světě dělat.
Mnohem hůř je na tom Bezos, se zhruba 200 miliardami dolarů druhý či třetí (záleží na metodice) nejbohatší člověk planety. Amerika Bezose „griluje“ kvůli tomu, že se rozhodl přerušit tradici volebních doporučení The Washington Post, která pravidelně směřují ve prospěch Demokratů, letos tedy pro Kamalu Harrisovou. Ne že by deník jakkoli podporoval protikandidáta, tedy Donalda Trumpa. Jen se majitel rozhodl, že titul zůstane neutrální. Nic víc. Smršť, jež se na Bezose a jeho mediální projekt snesla, se s ofenzivou proti Lukačovičovi nedá vůbec srovnávat. Třetí největší americký deník přišel zhruba o desetinu z 2,5 milionu předplatitelů digitální verze, propad se týká i prodeje tištěného vydání (loňský průměr činil 135 tisíc výtisků). Je však třeba konstatovat, že měsíční digitální předplatné deníku stojí šest eur, reálný ekonomický dopad na miliardářovo vydavatelství tak představuje asi 1,5 milionu dolarů měsíčně. Výběr mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem Američanům vůbec nezávidím. Osobně bych dlouho váhal, zda se k volební urně vůbec vypravit, jakkoli možnost volit považuji – víc než za právo – za povinnost každého odpovědného člověka. Americké prezidentské volby jsou však výjimečně zajímavým momentem, proto jsme se rozhodli v aktuálním vydání Eura připravit rozsáhlou analýzu samotných voleb, českého pohledu i případných dopadů na evropskou i tuzemskou ekonomiku.
Přeji vám zajímavé čtení.
